VIDEO: Skrývá podzemní továrna v Rabštejně nacistický archiv?

  • 13
Romantické Rabštejnské údolí protkané kaňony říčky Kamenice bylo za druhé světové války svědkem smutných událostí. Právě tady, na rozmezí Českého Švýcarska, se skrývala německá podzemní továrna, na které dřely tisíce zajatců. Je to jediný komplex svého druhu v Česku, který je přístupný veřejnosti.

Když Spojenci začali masivně bombardovat Německo a nacisté horečně hledali, kam přesunout zbrojní výrobu, Rabštejnské údolí se jevilo jako ideální. Terén byl nepřístupný, těžko zasažitelný, přitom s dobrým spojením. Pískovcové skály jsou tady měkké jako ementál, ražba tunelů tudíž mohla probíhat velmi rychle, pracovní síly byly k dispozici.

Podzemní továrna Rabštejn leží u vsi Janská, zhruba tři kilometry severozápadně od České Kamenice. Ze soustavy tunelů, vyhloubených v pískovcových skalách, si je dnes možné prohlédnout dva samostatné podzemní areály. Slouží jako připomínka nelidské práce zajatců, kteří se tu podíleli na výrobě leteckých motorů pro obávané JU 87 Stuka a další bombardéry typu Junkers, a vrtulníků FA-223.

Za osm měsíců 4,5 km štol

V srpnu 1944 transportovali nacisté do nově založeného koncentračního tábora v Rabštejně první vězně z tábora Flosenburg. Ti začali okamžitě pracovat na výstavbě podzemní letecké továrny.

Práce probíhaly velmi rychle, pracovalo se na dvě směny, bylo tu nasazeno zhruba 6000 mužů. Ti od srpna 1944 do dubna 1945 vyhloubili celkem 4,5 kilometru štol. Kolik lidí zde při otrocké práci zahynulo, není známo, odhad je asi 80, ale to je prý spodní hranice.

Všechny tunely se později měly propojit, ale již k tomu nedošlo. "Jak mělo celé dílo opravdu vypadat, se neví, vypráví se, že je zde někde zazděný německý archiv, obsahující i plány. Bohužel ani se speciálními přístroji jsme zatím nic neodhalili, ale nevzdáváme to, pátráme dál," vypráví Karel Hunčovský, člen Občanského sdružení, který v podzemní továrně provádí a stará se o údržbu.

Podzemní továrna v Rabštejně

Nálezy po 60 letech

Nacistické továrny v Česku

Nad Litoměřicemi je uzavřený prostor Dolu Richard, za války se tu vyráběly především motory do německých tanků. V současnosti jsou chodby Richardu nepřístupné, v části z nich je umístěno úložiště radioaktivního odpadu. Litoměřice by chtěly v části Richarda vybudovat muzeum mapující nacistickou výrobu, ale náklady na zřízení se zatím jeví jako nereálné.

Další továrny byly nebo se budovaly v lomech u Srbska blízko Prahy, u Roudnice nad Labem, v Lindavě, u Nového Berštejna. Na Moravě například v Rájci u Brna, některé jeskyně Moravského krasu, známý Výpustek a další.

Do podzemí šedesát let nikdo nesměl. Po roce 1945 ho zabrala československá a později i sovětská armáda.

"O podzemí se vědělo, ale ne moc, za minulého režimu to spíše byly různé pověsti a dohady," říká Karel Hunčovský.

Objekty se začaly zkoumat až po odchodu vojáků. Nejen v podzemí, ale také v okolních lesích, a třeba i v potoce, se našla řada zajímavých nálezů. Ty byly později umístěny ve štolách.

Při prohlídce tak uvidíte různé předměty související s činností nacistů i životem zajatců, např. rezavé nářadí, zrezivělou munici, nádobí, plynové masky, část těžkého kulometu. K tomu i spoustu unikátních dokumentů a také náčrtků podzemí, jak se je podařilo zmapovat, protože oficiální neexistují.

Jsou tu také vystavené snímky z návštěvy několika bývalých vězňů a jejich vzpomínky, jak je zaznamenal místní tisk.

V jedné ze zadních štol je minivýstava seznamující s faunou a florou Kamenicka. "Je to odlehčení pro dětské návštěvníky z toho ponurého koncentráčnického vyprávění," dodává Hunčovský.

Podzemní továrna v RabštejněPodzemní továrna v RabštejněPodzemní továrna v Rabštejně

Myší dírky na jemnou mechaniku

Ve skalách jsou vyraženy čtyři objekty, které měly být následně spojeny, čímž by vznikl obrovský komplex. Říká se jim myší dírky, protože v těchto místech je chodba vyvrtána v měkkém pískovci, chodby jsou úzké, stěny jsou trochu zpevněné betonem.

Hunčovský bere do ruky zrezavělý železný vrták a předvádí, jak probíhala ražba tunelů. Pískovec mohl při práci kdykoliv povolit a vězně zavalit, což se také stalo. V "myších dírkách" se prováděla jemná práce, zrovna jako v budovách venku.

Podzemní továrna v Rabštejně

Do betonových tunelů části B pak musíme o několik set metrů dál proti proudu říčky Kamenice. Jsou to dlouhé, velmi široké i značně vysoké chodby, vybetonované, s mohutným profilem, táhnoucí se do nitra skal. Baterka dosáhne na pár desítek metrů, pak je podivná prázdnota, tmavé nic.

"Rozhodně tu ale nehledejte žádné senzace, byla to továrna otrocké práce pro maření životů jiných," zdůrazňuje druhý z průvodců Vladimír Pešek.

Vytunelované tunely

Aby byla historie celá – po válce se zařízení rozprodalo českým továrnám. Prý velmi pod cenou – dokonce to snad byl jeden z prvních poválečných "tunelů". Prostory neměly dlouhou dobu využití, nehodily se ani k uskladnění zemědělské produkce. Nakonec zde zaúřadovala armáda, používala prostory jako sklady ženijního materiálu, střeliva, byly tu i zásobníky pohonných hmot.

Podzemní továrna v Rabštejně

Kdysi vzkvétající továrny, dnes ruiny

Cestou na Rabštejn projíždíme Českou Kamenicí. Kdysi prosperující město s textilním a sklářským průmyslem se za války také stalo součástí fašistické mašinérie. Míjíme polorozpadlé budovy, které kdysi patřily textilnímu továrníkovi Priedlovi. Koncem roku 1942 mu je Němci zabavili a nastěhovali sem letecké firmy z vybombardovaných Brém, konkrétně Waserflugzeugbau Bremen.

Město se postupně proměnilo v komplex zajateckých táborů, vězni byli rozmístěni, kde se jen dalo. Zprvu to byla pracovní komanda, jež měla za úkol vyhloubit tunely, další část pracovala na výrobě leteckých motorů.

Ještě před několika lety byly budovy v celkem solidním stavu, obhospodařovala je česká armáda. Po jejich opuštění tu ale začali řádit zloději a vandalové a některé objekty se potom musely zbořit.

může se hodit

Podzemní továrna Rabštejn
Otevřeno celoročně, ale musíte se objednat minimálně den předem, při účasti nejméně 8 lidí. S sebou si vezměte baterku a teplé oblečení, prohlídka trvá minimálně dvě hodiny.
Kontakt: Vladimír Pešek, tel. 723 850 351, 731 489 335, 412 584 554, Karel Hunčovský, tel.: 603 815 376, 412 585 032, 412 584 625
Více informací: www.podzemirabstejn.cz

KAM DO OKOLÍ?

U České Kamenice byly před desítkami lety vypuštěni do volné přírody kamzíci. Jsou už zvyklí na lidi, můžete se s nimi setkat i v Rabštejně.

Nedaleko Kamenice se nachází Panská skála, čedičové varhany, pozůstatek sopečné činnosti v Českém Středohoří. Natáčela se tu scéna z Pyšné princezny.

Z Janské se dá jet na Jetřichovické stěny nebo do Českosaského Švýcarska, jsou tu velmi romantické procházky, na Kamenici je splavná na lodičkách část soutěsek u Hřenska.