Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


VIDEO: Hornické štoly a velká převýšení. Na kole po Zlatohorské vrchovině

  1:00aktualizováno  1:00
Přestože jsou kopce Zlatohorské vrchoviny nižší než vrcholy sousedního Hrubého Jeseníku, budí oprávněný respekt. Odměnou za náročné stoupání vám ale budou krásné vyhlídky na okolní kopce. Navíc se projedete i kolem starých hornických štol.

Při pohledu na Zámecký a Příčný vrch ze Zlatých hor je jasné, že dnešní cykloturistický výlet je pro ty cyklisty, kterým začala sezona dříve než 1. června. Pokud patříte mezi ty, kteří už mají letos něco najeto, bude pro vás těch 30 kilometrů hračkou.

Začínáme na asfaltu a až na Heřmanovický hřeben pojedeme po širokých a pohodlných cestách. Ale jen proto, abychom se trochu rozjezdili před trochu obtížnějším úsekem vedoucím po žluté po hřebeni na Biskupskou kupu.

Zlaté hory ze Zámeckého vrchu

Hrad v bukovém lese

Po modré turistické značce a cyklotrase 6072 jedeme ve Zlatých Horách kolem dětského sanatoria a lanovky k hradu Edelštejn. Ten pochází pravděpodobně ze třináctého století a již v roce 1467 se stal zříceninou, a to poté, co ho po neustálém střídání majitelů dobyl a nechal zbořit vratislavský biskup Jošt z Rožmberka.

Na začátku dvacátého století byly snahy hrad spolu s rychlebskou zříceninou obnovit do původního stavu, pro nedostatek peněz však z plánů sešlo. Dnes stojí v bukovém lese jen pár zbytků tlustých kamenných zdí. Dál budeme pokračovat po modré až k Výrovu kameni, kde se ve středověku těžila měděná ruda. Po těžbě se zachovalo několik drobných štol.

Cykloseriál

Trasa ve Zlatohrské vrchovině je 11. částí 12dílného videoseriálu, který vznikl ve spolupráci iDNES.cz a výrobce kol Author a představuje zajímavé cyklotrasy a výlety v celém Česku.

Štoly a závaly

Zbytky po těžbě na Příčném vrchuCelý Zámecký a Příčný vrch je protkán desítkami štol, kde se po staletí těžily rudy železa, olova, mědi a zlata. Zlata se tu vytěžilo ze zlatonosných sedimentů a rud na 3 380 kg a zbytky po jeho těžbě jsou dodnes patrné. Kdo má zájem o historii dolování, může se od Výrova kamene vydat po hornické naučné stezce, ta je ale pro kolo příliš náročná. My pojedeme po široké lesní cestě vedoucí okolo Příčného vrchu. I tady je několik vyústění starých štol a terén okolo cesty je místy propadlý, jak postupně dochází k závalům starých hornických děl.

Mineralogický ráj

Poté, co se napojíme na zelenou značku, nás čeká jedno z mála klesání. Sjedeme na Heřmanovický hřeben a cestou mineme vyhlídku na Hrubý Jeseník, která je na okraji lesa u cesty. Při zastavení si nelze nevšimnout neobvyklého množství much, kvůli kterým se dnes budeme zastavovat, jen když to bude opravdu nutné.

Kousek za Heřmanovým hřebenem dojedeme po úzké silnici na žlutou značku, která nás po hřebeni dovede až na Biskupskou kupu. Široká lesní cesta přechází v úzkou pěšinku, která je až na pár výjimek celá sjízdná. Cestou mineme spoustu skalních výchozů, tvořených zvrásněnými metamorfovanými horninami. Zámecký a Příčný vrch, to je mineralogický ráj. Tady by se líbilo geologům specializujícím se na strukturní petrologii.

Vrchol Macova

Z paseky na úbočí Macova se můžeme pokochat vyhlídkou na Příčný vrch a rekultivované odkaliště v areálu Rudných dolů v údolí. Přes vrchol Macova, porostlý hustým borůvčím, kolo přeneseme a sjedeme po rozšiřující se cestě pod Biskupskou kupu.

Stáhněte si trasu

Projetou trasu si můžete stáhnout do programu Google Earth ZDE.

Pro ostatní mapové programy stahujte ve formátu GPX ZDE.

Náročný výstup

Rozhledna Kaiser Franz Josef WarteVýjezd a výstup na kopec je zkouškou fyzičky a zručnosti, cesta je sice široká, ale místy kamenitá. Kousek musíme opět kolo tlačit, jinak se dá vyjet téměř na vrchol Biskupské kupy. Tam stojí rozhledna císaře Františka Josefa. Ta byla za nádherného počasí dne 26. srpna 1898 otevřena pro veřejnost.

Dnes je stavba trochu omšelá a po blízké restauraci zbyly jen základy. V pokladně si můžete koupit nanuk a kofolu a je to první občerstvení, které jsme cestou potkali. Vyhlídka z rozhledny je nádherná, kromě Zlatohorské vrchoviny, Jeseníku a polských nížin můžeme prý za jasného počasí zahlédnout i vrcholy Tater.

Tak a konečně nás čeká dlouhý sjezd do Zlatých Hor, kde si konečně dáme něco k jídlu. Odvážnější jedinci to mohou vzít po spádnici po zelené, já však raději doporučím sjet zpátky k rozcestí u Petrových bud, po silnici dojet k zelené značce a teprve od silnice sjet kolem Mnichova kamene a kaple svatého Rocha do Zlatých Hor.

Zlatohorská vrchovina

Stroganoff pro silné nátury

Nakonec jsme navštívili restauraci U Modrého zvonku. Prostředí hezké, vzadu za restaurací je i pěkná velká zahrádka se stojany na kola. Cyklisté jsou zde vítáni a obsluha je milá a ochotná. S panem kuchařem ovšem nesdílím zálibu v zeleninové obloze ve formě kopečků zelí, naštěstí jste servírkou předem varováni.

Také toho sladkého českého rajského protlaku v omáčkách by mohlo být méně a hovězí Stroganoff, to si zde vůbec nedávejte. Klasickou smetanovou omáčku se žampiony zde podávají ve formě špatně rozmíchaného protlaku se smetanou. Přestože po ježdění v kopcích pořádně vyhládne, je místní hovězí Stroganoff záležitostí pro silné nátury. Ale jak říkám, prostředí je hezké a obsluha výborná. Jen ten kuchař.

Může se hodit

Délka: 30 km
Převýšení: 850 m
Obtížnost: střední
Typ kola: trek, mtb
Popis trasy: Ze Zlatých Hor po modré přes Zámecký vrch kolem Výrova kamene - kousek po červené- po lesní cestě kolem příčného vrchu- po zelené přes Heřmanovický hřeben na silnici na Janov - po žluté přes Macov na Biskupskou kupu - zpět k rozcestí u Petrových bud - kousek po silnici na Zlaté Hory - po zelené kolem Mnichova kamene a kaple svatého Rocha do Zlatých Hor.

mapa cyklotrasy Zlaté hory

Trasa Zlaté Hory. Autor: SHOCART

Autoři:




Nejčtenější

Čeští turisté se koupou na Makarské. K moři do Chorvatska jich ročně míří skoro...
A zase to Chorvatsko. I letos bude pro Čechy nejoblíbenější destinací

Chorvatsko bude letos podle Asociace cestovních kanceláří opět nejoblíbenější destinací českých turistů - stejně jako loni a spoustu předchozích let. Asociace...  celý článek

Dlouhý vlak do Rumunska
VIDEO: Půlkilometrový vlak RegioJetu se vydal na cestu do Rumunska

Soukromý dopravce RegioJet vypravil v úterý v podvečer svůj nejdelší vlak v historii. Souprava míří do rumunského Eibentálu, kam veze více než tisíc hudebních...  celý článek

Antropolog Martin Soukup
My máme hodinky, oni mají čas. Jak vědec zkoumá Papuánce s mobilem

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

Hydroelektrárna Spálov v detailu. Po předešlé domluvě si ji můžete prohlédnout...
Putování krajinou skla. Na kole za největším podzemním jezerem Česka

Železný Brod bývá označován za ideální turistické rozcestí Českého ráje, Jizerských hor a Krkonoš. Byla by ovšem škoda vyrážet za tak dalekými cíli a...  celý článek

Estonský hrad Kuressaare (Arensburg)
100 POHLEDŮ: Důstojníci na procházce u hradu v Kuressaare - Arensburgu

Pro období let 1890 až 1914 se vžilo označení Belle Époque - „krásná doba“. Právě v tomto období vznikla většina fotografií, které jsme zařadili do seriálu 100...  celý článek

Další z rubriky

Hydroelektrárna Spálov v detailu. Po předešlé domluvě si ji můžete prohlédnout...
Putování krajinou skla. Na kole za největším podzemním jezerem Česka

Železný Brod bývá označován za ideální turistické rozcestí Českého ráje, Jizerských hor a Krkonoš. Byla by ovšem škoda vyrážet za tak dalekými cíli a...  celý článek

Piešťany jsou nejproslulejší slovenské lázně.
Kde se lidé koupali v krvi i bahně. Poznejte nejhezčí lázně Slovenska

S rozmachem wellness se posouvá i dnešní pojem lázeňství. Neustále přibývají nová a nová místa, která lákají za odpočinkem a relaxací spojenou s poznáváním...  celý článek

Dlouhé stráně
Jak si prožít Tour de France v Česku. Vyzkoušejte si parádní české kopce

Přirovnání ke Staré dámě cyklistiky je samozřejmě nutné brát s nadsázkou, nicméně i v Česku se najdou pořádně dlouhé a prudké kopce, na kterých můžete alespoň...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.