Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Via ferrata železná cesta mezi nebem a zemí

  11:50aktualizováno  11:50
- Pod rozeklanými věžemi vápencových skal se ozývá halasení. Ve tři sta metrů vysoké stěně kousek pod vrcholem se na skalní římse krčí pár postaviček. Nejsou to ani horolezci, ani šílenci, ani sebevrazi. Ne, nejsou tam uvízlí po nebezpečném pádu, jsou tam dobrovolně. Vykračují si to po via ferratě,úzkém chodníčku po obvodu skály, připevnění na ocelové lano. Italské Dolomity jsou oblastí, která je na podobné legrácky jako stvořená. Zejména horský masív Brenta o rozloze 40 krát 12 kilometrů je protkán kilometry žebříčků, můstků a chodníčků, které zpřístupňují skály jinak vyhrazené pouze zdatným horolezcům.
Pod rozeklanými věžemi vápencových skal se ozývá halasení. Ve tři sta metrů vysoké stěně kousek pod vrcholem se na skalní římse krčí pár postaviček. Nejsou to ani horolezci, ani šílenci, ani sebevrazi. Ne, nejsou tam uvízlí po nebezpečném pádu, jsou tam dobrovolně. Vykračují si to po via ferratě,úzkém chodníčku po obvodu skály, připevnění na ocelové lano. Italské Dolomity jsou oblastí, která je na podobné legrácky jako stvořená. Zejména horský masív Brenta o rozloze 40 krát 12 kilometrů je protkán kilometry žebříčků, můstků a chodníčků, které zpřístupňují skály jinak vyhrazené pouze zdatným horolezcům. Vedou přes vysoko posazená horská sedla, napříč strmým skalním stěnám a šplhají se dokonce až na samé vrcholy. Chůze po nich není vůbec tak nebezpečná, jak se může zdát. Chce to smysl pro dobrodružství, dobré boty a základní jištění. K němu stačí úvaz, karabiny a krátké lano.
»Tak a jistíme!« S kovovým cvaknutím se karabina zakousne do ocelového lana a teď na něm visí, cinká a rozesílá sluneční prasátka. Je ještě mrazivé ráno, ale slunce už dávno vylezlo nahoru a rozčesává hřeben skal na světlo a stín. Dole na sněhové pláni kreslí skupinka lidí napojených na lano pohyblivé křivky.

Tady končí suťové pole a začíná skalní římsa. Karabina visí na laně a rozmarně se pohupuje sem a tam. Moc ale tancovat nemůže vzdálenost mezi skobami, které přidržují lano u skály, je tak metr a půl, dva metry. Ocelová lana jako obruč obepínají skalní masív Brenta v italských Dolomitech. Šplhají po železných žebříčcích, chodníčcích vydlabaných po obvodu skal, spojovacích můstcích. Lísají se ke studené tváři hory a mizí ve spleti kamenných stěn. Říká se jim »via ferraty«, železné cesty. Cvak - karabina, upevněná na krátkém lanku k jistícímu úvazu turisty, naráží o svoji družku. Cvak - zahakuje se do lana u skály. Cvak - následuje ji druhá. Cvak - karabina při chůzi narazí na úchyt ve skále. Odcvaknout, zacvaknout - přenáší se dál. Cvak - a za ní druhá. A tak pořád dokola. Jedna karabina jistí druhou a obě jistí člověka, jemuž rytmické cvakání ukrajuje jako časomíra dílky z dlouhého dne na pochodu. Cvak. Někde hluboko dole jsou zelená údolí a tyrkysová oka horských ples. Nahoře jen pár desítek metrů zbývá k rozeklaným vrcholům skal. Via ferrata je ďábelský výmysl. Je to železná cesta mezi nebem a zemí. Je to recept na závratě a továrna na plakátové fotografie. I pro amatéry. Na horizontu kam oko dohlédne se táhnou nekonečné vlny horských hřebenů. Dvoutisícovky, třítisícovky. Z výšky vypadají tak trochu jako hromádky moduritu. Karabiny přestaly chřestit. Všichni už vyšplhali po několika železných žebříčcích, překlenuli jinak těžko schůdné sedlo a po úzké stezce ve skalní stěně vešli do společnosti tohoto mlčenlivého gigantického panoptika. Kolem dokola tu k nebi ční příkré skalní věže, ostré jehly,hladké vysoké stěny a štíty bizarních tvarů. V tomto místě se každý lepí na skálu. Trochu se rosí čelo, když pohled sklouzne přes hranu chodníčku do prázdnoty, která vyplňuje prostor mezi tím, co je dole, a skalní římsou. Je to třistametrové prázdno. O nic tu ale vlastně nejde. Není to žádný prvovýstup, via ferrata nevyžaduje zvláštní horolezeckou průpravu ani léta praxe. Stačí dvě karabiny a úvaz, který spíše než by musel zachraňovat, je zdrojem jistoty, že noha nesklouzne a závrať se nedostaví. A taky to chce trochu kuráže. Zpočátku se skupinka šine krok sun krok. Přecvaknout, zacvaknout, nezapomenout. Přecvaknout, zacvaknout, nedívat se moc dolů. Přecvaknout, zacvaknout, krok sun krok od úchytu k úchytu. Za chvíli už to jde svižněji. Římsa ve skalní stěně se místy rozšiřuje a tu a tam svádí k vynechávání rituálu přecvakování. Občas stačí se jen tak lehce přidržovat lana rukou. A závratě taky brzy zmizí. Tady nahoře je nedozírné ticho a klid. Ani ptáka tu člověk nezahlédne - co by taky dělal v té skalní galerii. A pak najednou - místo ptačích křídel se ve větru třepotají sněhobílé utěrky. Na skalní plošině pod vrcholem hory se z ničeho nic vyloupne nízká kamenná budova. Trochu připomíná románskou pevnost, její zdi jsou silné a mohutné. Modré dřevěné okenice rámují maličká okénka. Natažená mezi dvěma povážlivě vyviklanými sloupky tu visí šňůra obtěžkaná čerstvou náloží prádla. Pak vrznou dřevěné dveře a z nich vyběhne pes. Než třikrát oběhne své teritorium, rozkošatělá signora několika ráznými pohyby prádlo sklidí a jde dál vyvářet grogy a čaje vyčerpaným poutníkům, odpočívajícím horolezcům a všem ostatním, kteří v potu tváři dosáhli této rifugio, horské boudy, jež je mnoho hodin chůze vzdálená od první údolní vesnice. Je to ostrůvek civilizace v jinak zcela opuštěném skalním světě. Začíná sílit vítr, na kameny dosedá večerní chlad. Na skalní stěně nad boudou maluje pozdní odpoledne barevné kreace. Vždy ráno a k večeru, když je slunce nízko, se vápencové skály rozsvěcují jako barevné lampiony - do daleka září v nazlátlých odstínech žluté, oranžové a růžové. Je čas vrátit se ke stanu do základního tábora, odkud se ráno vyrazí na nový okruh skalním světem. Bude další mrazivá noc.

Může se hodit

INFORMACE O OBLASTI

Skalní věže Brenta se nacházejí v italských Dolomitech v oblasti Trento.Popis jištěných cest a horských chat je uveden v turistické mapě Dolomity Brenta (1:50 000) vydavatelství Kompass Alpy, č. 73. V chatách je možné se občerstvit, případně přespat. Některé nabízejí možnosti venkovního bivakování ve stanech s přístupem k jednoduché umývárně.

NUTNÁ VÝSTROJ

Jištěné cesty nejsou obtížně zdolatelné a nevyžadují horolezeckou průpravu. Nutné jsou však zkušenosti s pohybem ve vysokohorském prostředí a dobrá kondice.Nezbytná je i základní výstroj, do níž patří prsní nebo sedací úvaz a jisticí lano s karabinami. Žebříčky a skalní chodníčky bývají velmi úzké a příkré a mohou vyvolávat závratě.

Až mezi vrcholky hor vedou v Dolomitech jištěné cesty.

Skalní římsy občas zejí do prostoru, který nábývá hloubky až několika set metrů.

Železné žebříčky pomáhají zdolat obtížné úseky.

Takhle se po skalách šplhají jištěné cesty.

Autor:


Témata: Itálie, Čaj


Nejčtenější

Provensalské Grasse je hlavní město francouzských parfémů
Kde nos potřebujete víc než oči. Výlet do města, kde voní každá ulice

Letní návštěva jihofrancouzské Provence se nemusí omezit jen na notoricky známá místa a přímořská letoviska. Vyrazte pár kilometrů do vnitrozemí, kde se mezi...  celý článek

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

Typický obrázek z německé Rujany: plážové „domečky“ jako ochrana před stálým...
Hrachovka z pytlíku, vlny studené. Jak se za Československa jezdilo k moři

Praotec Čech nás zavedl do středoevropské kotliny, rok 1918 nás v ní hranicemi uzavřel. Výsledek: nemáme moře. A přece jsme po jeho vlnách vždycky toužili....  celý článek

(Ilustrační snímek)
Karambol v Chorvatsku? Nehodu nechte zapsat a pokutám se nebraňte

Zkazila vám dovolenou v Chorvatsku bouračka? Zkuste nepanikařit a nezapomeňte na záznam o dopravní nehodě. A hlavně zavolejte tamní policii - stačí vyťukat...  celý článek

Zboží s tematikou zatmění 2017
Reportáž: Zatmění slunce vyhnalo Američany na venkov. Přípravu nepodcenili

Jackson, USA (od zvláštního reportéra Technet.cz) Zatmění slunce je astronomická událost, která je (na rozdíl třeba od průletu komety) srozumitelná úplně každému. Američané se už nemohou dočkat, především pak...  celý článek

Další z rubriky

Šílený přístav v Bangladéši
VIDEO: Nás nedostanou. Kurz přežití v šíleném přístavu v Bangladéši

Bangladéšský přístav v Dháce je stejný jako celá země. Přelidněný, přeplněný, plný odpadků a boje o přežití. Míchají se zde staré bárky s moderními loděmi,...  celý článek

Lidé procházejí kolem protituristického graffiti v historickém centru...
V Evropě se zvedá odpor proti turistům. Je jich moc, zlobí se místní

Protesty v Benátkách a Barceloně, zvláštní opatření v Římě a Dubrovníku. V nejpopulárnějších turistických destinacích Evropy se šíří protituristické nálady....  celý článek

Výhled na pobřeží ostrova Gran Canaria
U Kanárských ostrovů je hnědé moře, zamořují jej sinice

Návštěvníky Kanárských ostrovů může v těchto dnech na vyhlášených plážích překvapit odpudivá barva moře. Kvůli vysokým teplotám vody se zde rozbujely sinice,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.