Věž skrývala neznámé podzemí

Rekonstrukce unikátní Rabenštejnské věže se chýlí ke konci. Bezmála šestimilionová investice, kterou financuje budějovická Správa domů, by měla být hotova do konce července. Při dokončování vnitřních úprav objektu narazili stavaři ve vstupu do věže na podsklepené prostory.

"Konstatoval jsem, že jde pravděpodobně o gotické sklepení, které je druhotně zaklenuto buď v baroku, nebo v klasicismu, zřejmě po propadu původních kleneb. Prosakuje tam voda, a protože tam jsou i dřevěné klenby, byla tam možná i studně," uvedl Patrik Červák z budějovického Památkového ústavu s tím, že archeologický průzkum, který si nečekaný nález vyžádá, bude provádět archeolog Jihočeského muzea. "Práce v tomto místě byly pochopitelně zastaveny, i když je to naprostý zlomeček z toho, co se tam nyní děje," řekl Červák. Podle archeologa Juraje Thomy bude další postup záviset na dohodě s investorem: "Bude záležet na tom, zda se rozhodne celý prostor vyčistit a používat, nebo pouze zmapovat a uzavřít."

Něco z historie Českých Budějovic:

Královské město založil na soutoku velkých jihočeských řek Vltavy a Malše v roce 1265 král Přemysl Otakar II, aby upevnil své mocenské postavení v jižních Čechách. Pravidelný půdorys nově zakládaného královského města, jehož střed tvoří rozlehlé čtvercové náměstí, patří k vrcholům středověkého urbanismu. Město se díky panovníkově přízni a výhodné poloze na dálkových obchodních cestách hospodářsky vzmáhalo. Již na přelomu 13. a 14. století zde byly dokončeny dva skvostné chrámy a město obepínaly pevné hradby. V průběhu neklidného 15. století představovaly katolicky orientované Budějovice pevnou oporu proti husitství. Sám Žižka dobře odhadl důkladnost jejich opevnění a o dobytí města se ani nepokusil. Se svými 4.000 obyvateli patřily středověké České Budějovice k největším a nejvýznamnějším městům Českého království. Přesto zůstávaly městem uzavřeným v prstenci hradeb a na jejich předměstí bylo roztroušeno jen několik dvorů a zahrad. Šestnácté století přineslo městu nebývalý rozkvět a značné zisky plynoucí do městské pokladny zejména z těžby stříbra v okolních dolech, ale také z vaření piva, rybničního hospodaření a obchodu se solí. Nahromaděné prostředky užila městská obec mimo jiné k okázalé reprezentaci: vznikla nová budova radnice, byly přestavovány hradby a městská rada dospěla k rozhodnutí vystavět vysokou věž, které se dnes říká "Černá". České Budějovice tak získaly půvabnou renesanční tvář. Roku 1569 tady byla zřízena mincovna, která zpracovávala stříbro vytěžené v důlních revírech kolem dnešního Rudolfova. Během stavovského povstání a následující třicetileté války zůstaly České Budějovice opět na straně císaře a odolaly útokům stavovské armády. Moderní opevnění učinilo z města strategicky důležitou pevnost, kam během války ve třicátých letech 17. století několikrát přesídlili nejvyšší zemští úředníci a zdejší kostel tehdy krátce ukrýval české korunovační klenoty. Zatímco vlastní válečné události mnoho škod nezpůsobily, zničení více než poloviny domů zapříčinil rozsáhlý požár v červenci 1641. Obnova města trvala několik desetiletí. Barokní éra, ze které pochází i Rabenštejnská věž, opět pronikavě změnila podobu veřejných budov i soukromých domů ve městě, obohatila Budějovice o řadu církevních památek a mimo jiné též o jeden ze symbolů města - Samsonovu kašnu.


 

Českobudějovická věž ještě před rozsáhlou rekonstrukcí, která nyní spěje k závěru.