Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Věž skrývala neznámé podzemí

aktualizováno 
Rekonstrukce unikátní Rabenštejnské věže se chýlí ke konci. Bezmála šestimilionová investice, kterou financuje budějovická Správa domů, by měla být hotova do konce července. Při dokončování vnitřních úprav objektu narazili stavaři ve vstupu do věže na podsklepené prostory.

"Konstatoval jsem, že jde pravděpodobně o gotické sklepení, které je druhotně zaklenuto buď v baroku, nebo v klasicismu, zřejmě po propadu původních kleneb. Prosakuje tam voda, a protože tam jsou i dřevěné klenby, byla tam možná i studně," uvedl Patrik Červák z budějovického Památkového ústavu s tím, že archeologický průzkum, který si nečekaný nález vyžádá, bude provádět archeolog Jihočeského muzea. "Práce v tomto místě byly pochopitelně zastaveny, i když je to naprostý zlomeček z toho, co se tam nyní děje," řekl Červák. Podle archeologa Juraje Thomy bude další postup záviset na dohodě s investorem: "Bude záležet na tom, zda se rozhodne celý prostor vyčistit a používat, nebo pouze zmapovat a uzavřít."

Něco z historie Českých Budějovic:

Královské město založil na soutoku velkých jihočeských řek Vltavy a Malše v roce 1265 král Přemysl Otakar II, aby upevnil své mocenské postavení v jižních Čechách. Pravidelný půdorys nově zakládaného královského města, jehož střed tvoří rozlehlé čtvercové náměstí, patří k vrcholům středověkého urbanismu. Město se díky panovníkově přízni a výhodné poloze na dálkových obchodních cestách hospodářsky vzmáhalo. Již na přelomu 13. a 14. století zde byly dokončeny dva skvostné chrámy a město obepínaly pevné hradby. V průběhu neklidného 15. století představovaly katolicky orientované Budějovice pevnou oporu proti husitství. Sám Žižka dobře odhadl důkladnost jejich opevnění a o dobytí města se ani nepokusil. Se svými 4.000 obyvateli patřily středověké České Budějovice k největším a nejvýznamnějším městům Českého království. Přesto zůstávaly městem uzavřeným v prstenci hradeb a na jejich předměstí bylo roztroušeno jen několik dvorů a zahrad. Šestnácté století přineslo městu nebývalý rozkvět a značné zisky plynoucí do městské pokladny zejména z těžby stříbra v okolních dolech, ale také z vaření piva, rybničního hospodaření a obchodu se solí. Nahromaděné prostředky užila městská obec mimo jiné k okázalé reprezentaci: vznikla nová budova radnice, byly přestavovány hradby a městská rada dospěla k rozhodnutí vystavět vysokou věž, které se dnes říká "Černá". České Budějovice tak získaly půvabnou renesanční tvář. Roku 1569 tady byla zřízena mincovna, která zpracovávala stříbro vytěžené v důlních revírech kolem dnešního Rudolfova. Během stavovského povstání a následující třicetileté války zůstaly České Budějovice opět na straně císaře a odolaly útokům stavovské armády. Moderní opevnění učinilo z města strategicky důležitou pevnost, kam během války ve třicátých letech 17. století několikrát přesídlili nejvyšší zemští úředníci a zdejší kostel tehdy krátce ukrýval české korunovační klenoty. Zatímco vlastní válečné události mnoho škod nezpůsobily, zničení více než poloviny domů zapříčinil rozsáhlý požár v červenci 1641. Obnova města trvala několik desetiletí. Barokní éra, ze které pochází i Rabenštejnská věž, opět pronikavě změnila podobu veřejných budov i soukromých domů ve městě, obohatila Budějovice o řadu církevních památek a mimo jiné též o jeden ze symbolů města - Samsonovu kašnu.


 

Českobudějovická věž ještě před rozsáhlou rekonstrukcí, která nyní spěje k závěru.

Autor:




Nejčtenější

(Ilustrační snímek)
Karambol v Chorvatsku? Nehodu nechte zapsat a pokutám se nebraňte

Zkazila vám dovolenou v Chorvatsku bouračka? Zkuste nepanikařit a nezapomeňte na záznam o dopravní nehodě. A hlavně zavolejte tamní policii - stačí vyťukat...  celý článek

Panorama Nepomuku s neodmyslitelnou kulisou Zelené hory.
Krajinou Černých baronů a milované historie. Cyklotoulky okolím Nepomuku

Zvlněná a přátelská krajina luk, polí a remízků v okolí Nepomuku byla osídlená generacemi předků, jejichž dávné působení můžeme pocítit v drobných i...  celý článek

Specialized Turbo Vado 4.0
Jak se přilepit hobíkovi na záda. Test elektrokola do města i na výlet

I největší skeptici už vidí, že expanzi elektrokol nic nezastaví. Po velkém průlomu v Německu, Rakousku a Švýcarsku v uplynulých letech definitivně zasahují i...  celý článek

Italský ostrov Ischia zasáhlo zemětřesení (21.8.2017)
Italský ostrov Ischia zasáhlo zemětřesení, zemřeli nejméně dva lidé

Jihoitalský ostrov Ischia v pondělí večer zasáhlo zemětřesení o síle 4. Agentura Reuters uvedla, že se zřítilo několik budov. Italský list Corriere della Sera...  celý článek

Typický obrázek z německé Rujany: plážové „domečky“ jako ochrana před stálým...
Hrachovka z pytlíku, vlny studené. Jak se za Československa jezdilo k moři

Praotec Čech nás zavedl do středoevropské kotliny, rok 1918 nás v ní hranicemi uzavřel. Výsledek: nemáme moře. A přece jsme po jeho vlnách vždycky toužili....  celý článek

Další z rubriky

Film Dovolená s Andělem trefně popsal odborářské rekreace.
Dovolená nejen s Andělem. Odborářské rekreace dělnický lid miloval

Kdyby v létě 1952 revizor Gustav Anděl nevyjel do zotavovny Jezerka, dnešní generace by zřejmě netušily, jak tehdejší odborářská rekreace vypadala.  celý článek

Podle odhadů to vypadá, že plavat ve skutečnosti neumí polovina populace, tedy...
Proč Češi neumějí plavat aneb Jak neutopit doktora Mráčka

V Česku se každý rok utopí asi 200 lidí. A právě teď, během tropických letních týdnů, jich utone v rybnících, řekách a lomech nejvíc. Příliš často podceňujeme...  celý článek

Hřebenovka přes Orlické hory je nenáročná trasa, která sice dokáže i trochu...
OBRAZEM: Nudíte se? Projděte se v létě po hřebenech Orlických hor

Hřebenovka přes Orlické hory je nenáročná trasa, která sice dokáže i trochu zatopit, ale převážně jde o parádní relax. Projdete se botanickou zahradou a...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.