Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Větší než malé množství Trutnova a česká nuda

aktualizováno 
Vlaková cesta z Javorníku ve Slezsku nebyla až tak zajímavá, jak by se na první pohled zdálo. Vlak totiž neprojíždí idealisticky očekávanou krajinou. Přesto jsme měli možnost si cestu užít vpravdě snově - a na tři hodiny kómatu hned tak nezapomenu...

Na nádraží - Na nádraží | foto: Radek Hromuško

Cesta kolem
Klikněte na přílohu Cesta kolem on-line

Poprvé se nám naskytla možnost nerušeného spaní ve vlaku, a to bez přestupů. V lepším světle se krajina ukázala až v Jindřichovicích pod Smrkem a na konečné Černoucy, kde jsme se s Radkem poprvé rozdělili, abychom časově dohnali itinenář.

Doposud jsme spali pouze v nádražních čekárnách nebo v prostorech jednotlivých stanic, luxusem pro nás určitě byla jedna ubytovna a spaní v sokolovně. Když jsme ale večer přijeli do Trutnova, bylo o nás dokonale postaráno Radkovým kamarádem Janem a jeho přítelkyní. A nebylo by to opravdové setkání přátel, kdyby se neobešlo bez bohatého pohoštění, po němž došlo i na klasické whiskové balady a Radkovy častuškové zápletky s vodkou.

Nakonec je nám ustláno a my zažíváme naši první noc na manželské posteli... Z heterosexuálních zmatků, jak si rozdělit role, nás vysvobozuje až alkoholový spánek. Ani nevím, milé obdivovatelky Radka, jestli Radek chrápe, skřípe zuby nebo kope. Ale nechám to rád na vás.

Na nádraží v Trutnově

Na nádraží v Trutnově

Zlaté Slovácko aneb já informace nepodávám

Jinak k železniční cestě je nutno říci, že jakmile přejedete z Moravy do Čech, nastávají podstatné změny k horšímu. Přehlednost v přípojích máte zajištěnu naposledy ve Staré Pace, kde je ještě zvykem umísťovat na nástupiště kovové cedule se směrem přijíždějícího vlaku. Na co si tedy cestovatel zvykne od Slovácka, v Čechách musí rychle zapomenout.

A ještě v něčem je podstatný rozdíl, a to v komunikaci. Jako tataři se s vámi začínají bavit od Šluknovského výběžku, průvodčí jsou zmatení, těžko sbírají ochotu, aby vám vyjeli z nových automatů na jízdenky požadovaný spoj atd.

Za vše mluví historka ve Frýdlantu v Čechách, kde byla vlaková výluka a náhradní dopravu do Liberce zajišťoval autobus. Zeptal jsem se výpravčího, zda by mi nepodal informace, který ze dvou stojících a prázdných autobusů jede do Liberce a on mi odpověděl: „Já informace nepodávám, protože včera kolega podal špatnou a ti cestující ho zmlátili...Nakonec to vyšetřovala policie.“ Opáčil jsem, že je tu čtyřicet dalších lidí, potencionálních svědků mého případného násilného činu a jestli by si to nechtěl rozmyslet a informaci sdělit i pro ně.

Odpovědí nám bylo zaryté mlčení a pak ze sebe vyrazil: „Dojděte se informovat na informace!“, takže opět smůla, protože ty jsou až v Liberci.

Budhista ve vlaku

Budhista ve vlaku

Radek: česká nuda

Opravdu se dá s trochou nadsázky říct, že jsme severem proletěli jako létavice podzimní oblohou. Na vině bylo naše rozhodnutí ve Veselí nad Moravou, že pojedeme, jak to nejdál půjde a za druhé také to, že vlaky na sebe časově navazovaly.

Naše noční zastávka v Trutnově byla zcela jistě uvolňující, protože jsme se nemuseli starat o spaní, bágly a další drobnosti, které jsme na cestě zažívali už osmý den.

Jenže ten devátý nás čekala složitá cesta do Frýdlantu v Čechách a odtud dvě hraniční obce. Černousy a Jindřichovice pod Smrkem. Raspenavu jsme jen projížděli autobusem, protože na trase Frýdlant – Liberec byla výluka.

Chtěli jsme stihnout přípoj do Liberce a odtud večerní vlak do Hrádku nad Nisou. Martin si vzal na starosti spojení do Jindřichovic pd Smrkem a já trasu do Černous. Docela chápu, že si Martin vybral pro sebe tu delší trasu. Za prvé je mladší, za druhé nemá vyvrknutý kotník a za třetí nastoupilo do vlaku několik studentek, které nedávno dostaly občanský průkaz, a tak se opět mohl Martin blýsknout svým humorem i čerstvě oholenou hlavou.

Černousy jsou malinká obec na polských hranicích. Roli průvodce vzal na sebe Lukáš, který miluje svůj kraj. Prý by nikdy nechtěl žít v Praze. Nebaví ho velká města. Když jsem se po Černousích procházel, tak jsem musel uznat, že ticho a samota má opravdu něco do sebe.

Ve Frýdlantu v Čechách byl problém najít internetovou kavárnu, ale na popáté se mi to podařilo. Když jsem vycházel ven z restaurace, tak jsem potkal kompletní štáb „Občanského juda.“ Náhoda, ale vlastně jsem byl rád, že jedeme pryč. Zítra bude celý Frýdlant vědět, že tam byly nějaký televizní štáby.

Martin přijel přesně podle jízdního řádu a prý se choval slušně. On se vlastně choval slušně celou cestu, takže jestli se náhodou začne potulovat za pár let o několik Martinů a Martinek víc, než je celostátní průměr, tak se jedná jen o podivnou shodu okolností.

Autor:




Nejčtenější

Estonský hrad Kuressaare (Arensburg)
100 POHLEDŮ: Důstojníci na procházce u hradu v Kuressaare - Arensburgu

Pro období let 1890 až 1914 se vžilo označení Belle Époque - „krásná doba“. Právě v tomto období vznikla většina fotografií, které jsme zařadili do seriálu 100...  celý článek

Ilustrační foto
Židé, prosím, sprchujte se. Cedule v švýcarském hotelu naštvaly Izrael

Malý alpský hotel ve Švýcarsku vyvolal pobouření, když ve svých prostorách umístil cedule s pokyny pro židovské hosty. Po vlně kritiky, ke které se připojila i...  celý článek

V Sieře Leone přišlo po masivním sesuvu půdy o život až tisíc lidí. (14. srpna...
Jak bahno utopí tisíc lidí. V přelidněném Freetownu katastrofě sami pomohli

Při masivních sesuvech půdy v metropoli západoafrické Sierry Leone Freetownu zemřelo více než 400 lidí, z toho zhruba sto dětí. Dalších 600 se stále pohřešuje,...  celý článek

Šílený přístav v Bangladéši
VIDEO: Nás nedostanou. Kurz přežití v šíleném přístavu v Bangladéši

Bangladéšský přístav v Dháce je stejný jako celá země. Přelidněný, přeplněný, plný odpadků a boje o přežití. Míchají se zde staré bárky s moderními loděmi,...  celý článek

První fotky pořízené pod mořskou hladinou dokazují, že potápění u zříceného...
Dokud je čas. Potápění u zříceného Azurového okna se stalo hitem

Ještě přes svým zřícením do moře bylo Azurové okno na Maltě jednou z největších turistických atrakcí světa. A jak to vypadá, kolaps této nádherné skalní stěny...  celý článek

Další z rubriky

Sbaleno a jedeme na prázdniny k příbuzným a známým na venkov.
Konečně volno. Kam pojedeme? Romantické začátky turismu v Československu

Letovisko. To slovo voní sluncem, lesy, vodou a svobodou prázdnin. První republika je milovala, chlubily se jimi obce od Krušných hor po Beskydy.   celý článek

Podle odhadů to vypadá, že plavat ve skutečnosti neumí polovina populace, tedy...
Proč Češi neumějí plavat aneb Jak neutopit doktora Mráčka

V Česku se každý rok utopí asi 200 lidí. A právě teď, během tropických letních týdnů, jich utone v rybnících, řekách a lomech nejvíc. Příliš často podceňujeme...  celý článek

Film Dovolená s Andělem trefně popsal odborářské rekreace.
Dovolená nejen s Andělem. Odborářské rekreace dělnický lid miloval

Kdyby v létě 1952 revizor Gustav Anděl nevyjel do zotavovny Jezerka, dnešní generace by zřejmě netušily, jak tehdejší odborářská rekreace vypadala.  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.