Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Větrníkem za rozkvetlou stepí a poklady lidové architektury

  1:00aktualizováno  1:00
Zvlněná kulturní krajina, kde se široké lány polí střídají s linkami větrolamů a řídkými remízky i ostrůvky lesa. Takový je jihozápadní cíp Litenčické pahorkatiny, vymezený městy Rousínov, Vyškov a Bučovice. Na první pohled trošku jednotvárný. Přesto uvnitř tají klenoty, které stojí za bližší přiblížení.

Litenčická pahorkatina z Větrníků. | foto: Jan DoubravnickýiDNES.cz


KLIKNĚTE NA MAPKU

Ačkoli tudy prochází červeně značená turistická cesta, některé ze zajímavostí leží mimo její trasu. A právě i za účelem nasměrovat návštěvníky do takřka neprobádaných míst zde vznikl dobrovolný svazek obcí "Větrník".

Vyškovský jazykový ostrov

Putování zahájíme v Rostěnicích, jedné z nejstarších obcí Vyškovska. Pravděpodobně existovala již v půli dvanáctého století. O dvě století později ji (s přilehlým okolím) osídlili bavorští kolonisté. Německá enkláva, často označovaná pojmem Vyškovský jazykový ostrov, tu existovala až do konce druhé světové války.

Větrníkem za rozkvetlou stepí
Stavení na rostěnické návsi

Zdejší izolovaná komunita se značně odlišovala i od ostatních německých obyvatel bývalého Československa: udržela si středobavorské nářečí, důsledně zachovávala tradiční zvyky, včetně užívání kroje. Tudíž mohla působit dojmem jakéhosi živého skanzenu. Přesto však zřejmě docházelo i k prolínání českého a německého živlu, jelikož některá příjmení zdejších rodin znějí česky.

Henleinovci tu pohořeli

Možná právě díky zaměření na konzervativní hodnoty, spojené s katolicismem, zde příliš neuspěli přívrženci Konráda  Henleina: v parlamentních volbách r. 1935 obdrželi od rostěnických voličů méně než třetinu hlasů, při komunálkách o pět let později henleinovci zcela propadli.

V rostěnickém Obecním domě lze po předchozím ohlášení shlédnout malou etnografickou expozici, věnovanou právě německé komunitě: skládá se z ukázek krojů, dobových fotografií, vybavení domácností...

Po válce území enklávy osídlili většinou obyvatelé okolních vesnic (často ti, kterým byly následky bojových operací zcela zničeny jejich nemovitosti), tudíž tady nedošlo k úpadku, jako v pohraničních oblastech.

Unikátní lidová architektura

Ovšem nejnápadnějšími a nejkrásnějšími hmotnými doklady přítomnosti bavorských kolonistů jsou tzv. žudrové domy. V rámci Česka představují opravdovou raritu. Charakteristický znak u nich tvoří právě zmíněné žudro – přístavek nad vchodem do objektu, se vstupem ve tvaru oblouku. Tady se v chladivém stínu posedávalo, klábosilo, případně se odbývaly jednoduché práce. Horní prostory žudra sloužily ke skladování obilí.

Na rostěnické návsi okamžitě upoutají pozornost dvě sousedící usedlosti. Letopočet ve štítu žudra jedné z nich ukazuje, že byla zbudována přesně v polovině 17. století. Obě jsou pečlivě udržované ve stavu, který se maximálně přibližuje autentické podobě: s prostou vápennou omítkou, drobnými dřevěnými okénky a masivním trámovím v žudru, obklopeným hnízdy vlaštovek. Podobně asi kdysi vypadala většina místních stavení, u kterých lze dobře vysledovat fragmenty původních prvků, narušených pozdějšími úpravami.

Za dalšími vynikajícími ukázkami žudrových stavení je třeba se přemístit o tři kilometry dále – do Lysovic. Uvnitř některých lysovických žuder se zachovala originální výtvarná výzdoba: vějířovité reliéfy na stěnách, zhotovené technikou tzv. prstové kresby do vlhké omítky.

Větrníkem za rozkvetlou stepí
Ukázka prstové kresby uvnitř žudra

Nejzajímavější zdejší usedlost se ale skrývá za lešením: právě totiž prochází rekonstrukcí – místo pálené krytiny se na její krov navracejí rákosové došky a po obvodových stěnách se vinou ozdobné vlnky reliéfů, vytvořených prsty lidské ruky. Rostěnice, Zvonovice i Lysovice byly prohlášeny památkovou zónou.

Zapomenutá technická památka

Nalézá se na jihozápadním okraji obce. Ač působí poněkud nezařaditelně, jedná se o pozůstatky zásobníků na krmnou řepu, případně odřezky cukrovky. Pochází z třicátých let minulého století. Původně vrcholy prstenců betonových válců zakrývaly dřevěné vížky s drticím zařízením. Udusaná směs se poté vybírala otvory u paty. Momentálně jsou zcela bez využití a ve spojení s venkovským okolím vytvářejí silně avantgardní zátiší.

Větrníkem za rozkvetlou stepí

Rozkvetlá step

V Lysovicích je záhodno spojit další kroky s červenou značkou směrem k Bučovicím. Nejprve stoupá po okrajích polí, poté zcela nečekaně zabočí do lesa. Jakmile dosáhneme vrcholu, otevře se panoramatický výhled do okolní krajiny: dobře patrný je hřeben Ždánického lesa i Chřibů, z východu se černají nejvyšší partie Litenčické pahorkatiny, na severní straně se rýsuje Drahanská vrchovina i matné kontury Nízkého Jeseníku.

To nejzajímavější nám ovšem leží doslova u špiček bot. Národní přírodní rezervace Větrníky, od níž odvozuje svazek obcí Větrník své jméno. Rozlehlá členitá step s řadou strží představuje jednu z nejzajímavějších lokalit tohoto typu na jižní Moravě. Mezi stébly trav otáčejí  ke slunci své žluté květy tisíce hlaváčků jarních, občas z podrostu zazáří i temně fialový kosatec. Nepůvodní akáty byly odstraněny, bohužel holé plochy místy zarůstají šípkovými keři.

Větrníkem za rozkvetlou stepí
Pohled na rezervaci Větrníky

Perla jihomoravské renesance

Z Větrníků následuje příjemné klesání, takřka až na bučovické náměstí, kterému dominuje výrazná budova zámku. Za strohým zevnějškem se skrývá rozverné arkádové nádvoří a působivý francouzský park. A nad křehkou krásou štukové výzdoby Císařského sálu se každému z návštěvníků rozhodně údivem zatají dech.

Větrníkem za rozkvetlou stepí
Zámek v Bučovicích

Přibližná délka popisované trasy činí 14 km, většinou je vedena po polních cestách a silnicích, tudíž (až na kratičký úsek v lese u NPR Větrníky) bez problému sjízdná na horských i trekových kolech.

Kromě Rostěnic – Zvonovic a Lysovic, součást německé enklávy tvořily také obce Kučerov, Hlubočany s osadou Terešov, Komořany a Čechyně

Svazek obcí "Větrník" zahrnuje Rostěnice – Zvonovice, Bohdalice – Pavlovice, Dražovice, Kučerov, Lysovice, Hlubočany a Tučapy

Další zajímavosti sdružení obcí Větrník: rozhledna na Holém kopci mezi Bohdalicemi a Manerovem, přírodní rezervace Ve Žlebcách (vých. Od Pavlovic) s vzácnou lesní květenou.

V současné době probíhá v obcích "Větrníku" instalace turistických informačních panelů.

V příspěvku užito materiálů z publikace Rostěnice – Zvonovice, vydané obcí Rostěnice – Zvonovice r. 2004


Jak se tam dostat

Bučovice mají o víkendu dobré autobusové s Brnem a Uherským Hradištěm, zároveň leží na železniční trati Brno – Veselí nad Moravou. U rozcestí Rostěnice – Luleč staví několik málo autobusových spojů ve směru od Vyškova, kombinací autobusových linek je možné se do stejných míst vypravit z Brna, jako alternativní východiska lze zvolit Vyškov či Rousínov.

Internet
www.vetrnik-obce.cz
www.bucovice-zamek.cz
www.davar.cz/badatelna/xref/ost_lysovice.htm

Autoři:




Nejčtenější

Tanečník ze Sepiku je připravený na kulturní show v Madangu.
My máme hodinky, oni mají čas. Co udělají mobily s Papuánci?

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

První fotky pořízené pod mořskou hladinou dokazují, že potápění u zříceného...
Dokud je čas. Potápění u zříceného Azurového okna se stalo hitem

Ještě přes svým zřícením do moře bylo Azurové okno na Maltě jednou z největších turistických atrakcí světa. A jak to vypadá, kolaps této nádherné skalní stěny...  celý článek

V Sieře Leone přišlo po masivním sesuvu půdy o život až tisíc lidí. (14. srpna...
Jak bahno utopí tisíc lidí. V přelidněném Freetownu katastrofě sami pomohli

Při masivních sesuvech půdy v metropoli západoafrické Sierry Leone Freetownu zemřelo více než 400 lidí, z toho zhruba sto dětí. Dalších 600 se stále pohřešuje,...  celý článek

Ilustrační foto
Židé, prosím, sprchujte se. Cedule v švýcarském hotelu naštvaly Izrael

Malý alpský hotel ve Švýcarsku vyvolal pobouření, když ve svých prostorách umístil cedule s pokyny pro židovské hosty. Po vlně kritiky, ke které se připojila i...  celý článek

Šílený přístav v Bangladéši
VIDEO: Nás nedostanou. Kurz přežití v šíleném přístavu v Bangladéši

Bangladéšský přístav v Dháce je stejný jako celá země. Přelidněný, přeplněný, plný odpadků a boje o přežití. Míchají se zde staré bárky s moderními loděmi,...  celý článek

Další z rubriky

Pohled na rozhlehlý pozemek sanatoria z mojí rákosové chatičky.
Jak jsem zvracela v Peru. Léčba magickou ayahuascou očima čtenářky

O amazonské ayahuasce, liáně duše, jsem toho spoustu četla a viděla. Od různých článků na internetu přes dokumentární film až k pestrým ohlasům mnoha lidí,...  celý článek

Hadí vrch. Výhled
Hadí vrch, Březník i zmizelá ves. Tři nejhezčí procházky Šumavou

Nádherné výhledy, pořádné výšlapy, překrásná krajina a nikde nikdo. Šumava je krásná po celý rok. Na začátku jara ji ale ještě můžete mít jen pro sebe....  celý článek

Nejvyšší kóta Devíti skal
Nejhezčí kout Vysočiny i parádní skály. Jarní výlet do Žďárských vrchů

Roztodivná skaliska trčící ze země do úctyhodných výšek jsou pro Žďárské vrchy typické. Některá převyšují okolní stromy a poskytují nádherné pohledy do dálek....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.