Kde se tu vzaly větrné mlýny?
Výstavba větrných mlýnů měla v minulosti přirozenou vazbu na přírodní poměry a zákonitosti. Na území Čech sloužily větrníky především jako doplněk k síti mnohem efektivnějších vodních mlýnů a vznikaly hlavně tam, kde byl výrazný nedostatek energeticky významných vodních toků. Bylo to v oblastech, kde vodní toky buď úplně chyběly anebo trpěly po velkou část roku slabým průtokem.
Tyto podmínky zařídila příroda právě na pískovcových plošinách severně od Děčína, kde srážková voda rychle mizí přes propustné podloží přímo do podzemí. Místo potoků tady proto často můžeme vidět pouze suché, bezvodé rokle.
Vyhlídka na Hřensko
První z bývalých větrných mlýnů, ke kterému nás naše putování zavede, stojí u vesnice Janov, pouhé 3 km od známého Hřenska.
Na kole se k němu dostanete po úzké a místy dost strmě stoupající silničce, která na krátkém úseku překonává 200 výškových metrů.
|
JAK SE TAM DOSTAT |
|
ITINERÁŘ TRASY |
|
MAPY SHOCart 1:75 000, č. 101, Českosaské Švýcarsko (cykloturistická) |
Prudký výšlap si však můžete zpestřit zastávkou u Janovské vyhlídky nad Hřenskem, kde se od zákrutu silnice otevírá pěkný pohled na nejnižší obec v ČR. Mimochodem zvláště v době vrcholné sezony odtud vypadá Hřensko mnohem lépe než zezdola – záplava stánků s kýčovitým zbožím, záplava zapáchajících aut ani davy hlučících turistů odtud nejsou vidět.
Janovský větrník
Bývalý janovský větrník stojí západně od obce osamoceně v poli vedle žluté turistické trasy. Pochází z roku 1844 a z doby jeho činnosti se zachovalo jenom pár drobných zpráv: obsluhu zajišťoval jeden pracovník a ve mlýně se semlelo 50 měřic obilí ročně.
Provoz byl ukončen někdy v průběhu dvacátých let 20. století. Po odstranění mlecího zařízení a větrného kola byl vnitřek kamenné budovy upraven na dva byty, v nichž se bydlelo až do roku 1946.
Po odsunu Němců opuštěný mlýn chátral, tak jako všechny ostatní větrné mlýny v okolí. Jednou za hasičského cvičení se dokonce stal cvičným střeleckým terčem a jeho zdivo bylo na některých místech poškozeno. Naštěstí se však po čase dostal do soukromých rukou a ušel tak zkáze.
Po rekonstrukci z konce šedesátých let 20. století je mlýnská budova užívána až do současné doby jako soukromý rekreační objekt. Hezká je dnes zvláště poloha v krajině a zachované zdivo z krásně opracovaných pískovcových kvádrů.
Růžovský a arnoltický větrník
K dalšímu větrnému mlýnu stačí popojet za sousední vesnici Růžová (4 km). Stojí na návrší Petřín jižně od obce naprosto ukryt v lese. Na rozdíl od janovského větrníku je celý obrostlý břečťanem a zdobí jej pětikřídlé větrné kolo.
 Větrný mlýn v Arnolticích |
Přestože se jedná o pouhou atrapu, počtem křídel koresponduje s původním zařízením a dnes nemá na území ČR obdobu (všechna dochovaná klasická větrná kola mají pouze 4 křídla).
Budova bývalého růžovského větrníku slouží jako penzion s interiérem v loveckém stylu, který je určen především movitějším turistům ze zahraničí.
Ani k dalšímu větrníku nemusíte jezdit dále než do sousední vesnice - Arnoltice. Zachovala se z něj podobně jako v Janově pouze kónická kamenná stavba, která již od konce 19. století slouží k bydlení. Bývalý mlýn stojí dnes uvnitř vesnické zástavby, prochází kolem něj modře značená trasa.
Zvláštnosti severočeských větrníků
Původní větrné kolo růžovského větrníku vykazovalo kromě pěti křídel i další méně obvyklý parametr – v dobách provozu nebyla plocha jednotlivých křídel vyplňována ručně dřevěnými destičkami jak bývalo v českých zemích obvyklé, ale mechanizovaně řadou naklápěcích žaluzií.
Tyto žaluzie stejně jako pětikřídlé kolo, jsou doloženy také z dalšího severočeského větrníku v Horním Podluží-Světlíku. Souvisí to pravděpodobně s blízkostí německých nížin, kde větrné mlýny vykazovaly technicky vyšší úroveň než v českých zemích.
Vyhlídka na Labe z "orlího hnízda"
Pokud se octnete v Arnolticích, určitě se zajeďte podívat do vesnice Labská Stráň. Asi půl kilometru za ní se totiž nachází penzion Belvedere přilepený jako orlí hnízdo na skálu přímo nad hlubokým kaňonem Labe.
|
|
Vyhlídka na hladinu největší české řeky z výšky 130 m je odtud překrásná hlavně ráno, kdy se do protilehlých skalnatých svahů opírá slunce. Z luk nad vesnicí Labská Stráň je hezky vidět také šikmo ukloněná stolová hora Grosser Zschirnstein na německém území, která patří k neodmyslitelným siluetám pestře modelované krajiny Českosaského Švýcarska.
Z Labské Stráně vede pouze jediná cesta zpět do Arnoltic. Zde máte na vybranou: buď se vrátit zpět přes Růžovou a Janov do Hřenska anebo putovat přes Bynovec a Kámen do Děčína. Při druhé variantě se nabízí ještě možnost zajížďky ke čtvrtému bývalému větrnému mlýnu, který stojí nad osadou Františkův vrch u Huntířova.
 Vyhlídka z Belvedéru do údolí Labe |
 Hřensko z Janovské vyhlídky |
 Větrný mlýn v Arnolticích přestavěný na rekreační objekt |
 Větrný mlýn v Růžové slouží jako penzion v loveckém stylu. |
 Lidová architektura Českého Švýcarska |
 Silueta pískovcové stolové hory Grosser Zschirnstein v Německu |
