Podle původních předpokladů měl letoun klínového tvaru nahradit nynější
raketoplány, které stále používají tažné rakety a teprve na oběžné dráze a při přistávání se chovají jako letouny. X-33 měl být prvním z vesmírných strojů, který se bude letounem po celou dobu, tedy alespoň v tom smyslu, že nebude odhazovat nepotřebné moduly. Ve startovací fázi měl však vzletět kolmo do výše asi sta
kilometrů a teprve tam přejít na let v horizontální poloze.
Prototypu se stala osudovou myšlenka, že nové technologie potřebné pro náročné letové podmínky je možné vyvíjet souběžně s konstrukcí. Bohužel se ukázalo, že přání nerespektuje realitu - vývoj si jde svým tempem a stěží ho urychlíte, kdy jen si zamanete.
Nejbolestivější lekci pokory dostali inženýři loni v listopadu při zkouškách nádrží s kapalným vodíkem zmrazeným na velmi nízké, téměř vesmírně nízké teploty. Kontrola prokázala mikroskopické trhliny jdoucí skrze plášť složený ze čtrnácti vrstev. Kompozitní materiál jedné z vrstev byl přitom klíčovým stavebním prvkem letounu.
Dlouholetý kritik programu X-33, analytik z Clear Lake Group Rich Kolker usoudil, že NASA se stala obětí úspěchu programu Apollo, s nímž přistáli na Měsíci první lidé. Podle Kolkera právě tam NASA uplatnila přístup vývoje technologií a současné
konstrukce. "Místo jednorázového okamžitého vyvíjení všech těch technologií pro jeden miliardový létající prototyp se ale měly nejprve vyvinout technologie a potom teprve X-letoun, ve kterém by se uplatnily," prohlásil Kolker.
Raketová věda triumfovala a její vyznavači si mohou mnout ruce spokojeností, protože jejich stroje na jedno použití nepůjdou ještě dlouhou dobu do starého železa. I po čtvrtstoletí vesmírného věku se příliš nezměnily a dokazují platnost principů, které provázejí rakety a jejich motory od německých pokusů za druhé světové války s nechvalně proslulou V2.
Na neurčito se odkládá tedy to, co odborníci nazývají "prolomení cenové bariéry" za kilogram nákladu. S nynější technikou stojí průměrná cena jednoho kilogramu čehokoli vyneseného na oběžnou dráhu, počínaje ponožkami a konče moderními přístroji, 20.000 dolarů. Teprve pokles na 2000 dolarů za kilogram zajistí prý masovou poptávku soukromého sektoru po cestách do blízkého vesmíru.
