Věrozvěstové jsou státním svátkem

Církevní svátek slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje se stal v roce 1990 také státním svátkem. Vyhlásilo jej tehdejší Federální shromáždění zákonem z 9. května. Státním svátkem zůstal v Česku i na Slovensku i po rozdělení federace.

Naproti tomu v jiných okolních zemích 5. červenec státním svátkem není a církevní svátek Cyrila a Metoděje si v nich připomínají zpravidla 9. března.

V českých zemích je svátek Cyrila a Metoděje slaven 5. července teprve od roku 1863. Římská kongregace obřadů tak vyhověla žádosti olomouckého arcibiskupa Bedřicha Fürstenberga.

Katoličtí historikové to vysvětlují ryze praktickými důvody. Začátek března zpravidla zasahuje do liturgické postní doby, ve které se katolíci větším oslavám vyhýbají.

Historik Beda Dudík v polovině 19. století navrhoval přeložení svátku věrozvěstů na měsíc červen. Uvažovalo se o tom, že už by mělo být usušeno seno, ale ještě by neměly začínat na polích žňové práce.

Historik Bohumil Zlámal ve svých rukopisných Dějinách olomoucké arcidiecéze (Kyjov 1979) uvádí, že Řím nakonec rozhodl o 5. červenci, protože byl v tomto období jediným liturgicky volným dnem.

Zpět na vše o pouti na Velehradě.

Konstantin (vlevo) přijal jméno Cyril až později v klášteře. Zemřel 14. února 869 v Římě. Metoděj zemřel 6. dubna 885. Místo jeho smrti se nedá s jistotou určit, není znám ani jeho hrob. Konstantin přijal jméno Cyril až později v klášteře. Zemřel 14. února 869 v Římě. Metoděj zemřel 6. dubna 885. Místo jeho smrti se nedá s jistotou určit, není znám ani jeho hrob.