Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Velký Kosíř je vyhaslá sopka, učí chybně školáky

  12:04aktualizováno  12:04
Kopec Velký Kosíř u Prostějova je vyhaslá sopka. Přesně tuhle chybnou informaci se učí děti ve školách, naposledy zazněla dokonce v dokumentárním filmu o historii Prostějova. Odborníci netuší, kde se nesmysl vzal. Snad v řadě legend a pověr, kterými je rekreační místo Velký Kosíř, dominanta v okolní rovinaté Hané, opředen.

Velký Kosíř - Nejvyšší vrchol Hané - Velký Kosíř | foto: Josef Franc / www.fotobanka.cz



Klikněte na mapku

"Kosíř nikdy sopkou nebyl. Pro řadu dalších pověstí, které se k němu vážou, je však nazýván hanáckým Blaníkem,“ uvedl profesor z Ústavu geologických věd Masarykovy univerzity v Brně Antonín Přichystal, který se historií Kosíře zabývá.

Kosíř má jméno od svého tvaru - připomíná kosu

"Název Kosíř pochází od jeho nápadného protáhlého tvaru, jenž připomíná kosu. Mezi lidmi se stále objevují představy, že právě tento tvar dokazuje dávno vyhaslou sopku,“ vysvětluje profesor Přichystal.

Je na tom něco pravdy a mohou geologové vůbec jednoznačně rozhodnout, zda Kosíř někdy před stovkami milionů let byl či nebyl sopkou? "Na tuto otázku lze zcela spolehlivě odpovědět. Nikde na Kosíři nebyla nalezena hornina, která by vznikla sopečnou činností z magmatu. Kosíř je výhradně složen z hornin usazených v moři,“ dodává Přichystal.

Sedimenty, ze kterých je Kosíř poskládán, odborníci podle zrnitosti označují jako slepence, droby, prachovce či břidlice. Vznikaly ve spodnokarbonském moři někdy před 340 až 330 miliony lety z úlomků starších hornin. Ty do moře přinášely řeky od západu, patrně odněkud z Českomoravské vrchoviny.

Chráněné území

V rovinaté Hané v okolí Prostějova je Kosíř, jehož nejvyšší bod má 441 metrů nad mořem, nepřehlédnutelným útvarem. Vrchol má charakter náhorní plošiny a díky řadě vzácných druhů rostlin bylo celé území v roce 1990 vyhlášeno za chráněné.

Součástí kopce je také světově proslulá geologická lokalita v devonských vápencích u Čelechovic.

"Na jihovýchodních svazích Kosíře se v minulosti v řadě lomů těžily proslulé čelechovické vápence se zkamenělinami. V devonu, před přibližně 400 miliony lety, se zde rozlévalo teplé tropické moře s bohatým životem,“ říká geoložka Vladimíra Jašková.

Velký Kosíř

  • Vrchol Velkého Kosíře má charakter náhorní plošiny a díky řadě vzácných druhů rostlin bylo území v roce 1990 vyhlášeno za chráněné.
  • Zkameněliny. Na jihovýchodních svazích kopce se v minulosti těžily proslulé čelechovické vápence se zkamenělinami.
  • Moře. V devonu, před přibližně 400 miliony lety, se zde rozlévalo teplé tropické moře s bohatým životem. V okolí Kosíře byly v minulosti nalezeny třeba sedimenty s lasturami třetihorních ústřic.
  • Kosířská venuše. Nálezy dokládají stopy člověka na Kosíři již v době kamenné. Postupně se zde vystřídalo několik různých kultur, s tou poslední, která nese název kultura s moravskou malovanou keramikou, je spojován unikátní nález Kosířské venuše v roce 1972.

Zkamenělina

Geoložka Vladimíra Jašková ukazuje zkamenělinu (trs stromatopory) z čelechovického devonu. Řadu zkamenělin má ve sbírkách prostějovské muzeum.

Na poli znalci našli unikátní sošku venuše

V okolí Kosíře byly v minulosti nalezeny sedimenty s lasturami třetihorních ústřic, v geologických kruzích je známá dnes již zavezená pískovna u Slatinek, v mladotřetihorních píscích se zde objevovaly lastury hřebenatek, ústřic a schránky ježovek. Archeologické nálezy dokládají stopy člověka na Kosíři již v době kamenné.

"Postupně se zde vystřídalo několik různých kultur, s tou poslední, která nese název kultura s moravskou malovanou keramikou, je spojován unikátní nález Kosířské venuše,“ uvedl geolog Antonín Přichystal. Jde o část ženské sošky, která byla objevena v roce 1972 na poli v místě zvaném U tří dubů. Je zdobena kobercovitým pokrytím vpichů.

"Další taková soška se dosud na Moravě nenašla, a Kosířská venuše je proto zaznamenána v řadě archeologických publikací,“ dodal Přichystal. Kde se vzala historka o tom, že Kosíř je vyhaslou sopkou, odborníci nevědí. Neví se, kdy se toto tvrzení poprvé objevilo nebo kdo je jako první publikoval, ale stejná chyba se omílá stále dokola.

Historikové se domnívají, že historka asi vznikla v souvislosti s legendami a pověstmi, které se ke Kosíři vážou, nebo se zajímavým tvarem celého kopce. Jednu z legend popisuje například Josef Simon v publikaci s názvem Kosíř u Prostějova, která vyšla v roce 1929. Kosíř podle ní vznikl po velikém boji Hanáků s rarachy.

Já tě dám Kosíř! křičel na krále Ječmínka čert

V jedné z legend se vypráví: "Stalo se, že čert škobrtl a svalil se jak měch a král Ječmínek zvítězil nad ďábelskými úklady strojenými na Hané. Vypadlá hora rarachovi z ruky mezi Romžou, Veklečkou a Oklukou, toť Kosíř. Hora se rozpleskla a roztáhla na délku do podoby hanáckého kosíře a řezací stolice, měchu kovářského a stala se náhrobkem těchto věcí a Hanáků, kteří tu s ďáblem slavně bojovali. Ječmínek, žehnaje hoře, pojmenoval ji Kosířem na památku, že vzteklý Ancikrist maje v ruce horu, mrskl s ní po Ječmínkovi se slovy: Já tě dám Kosíř!“

Další z tradovaných legend tvrdí, že nad Kosířem létá ohnivý drak, nebo že nad kopcem zůstal stát mrak, i když ostatní mračna letěla dál. Z mraku pak vyšlehl oheň a výboj a strhla se silná bouřka. A odtud je již jen krok k pověsti, že Kosíř je vyhaslá sopka.

Přes Kosíř vede také naučná stezka, která je však bohužel v dezolátním stavu a prostějovští ochránci přírody nyní usilují o její obnovu.





Nejčtenější

V Sieře Leone přišlo po masivním sesuvu půdy o život až tisíc lidí. (14. srpna...
Jak bahno utopí tisíc lidí. V přelidněném Freetownu katastrofě sami pomohli

Při masivních sesuvech půdy v metropoli západoafrické Sierry Leone Freetownu zemřelo více než 400 lidí, z toho zhruba sto dětí. Dalších 600 se stále pohřešuje,...  celý článek

Šílený přístav v Bangladéši
VIDEO: Nás nedostanou. Kurz přežití v šíleném přístavu v Bangladéši

Bangladéšský přístav v Dháce je stejný jako celá země. Přelidněný, přeplněný, plný odpadků a boje o přežití. Míchají se zde staré bárky s moderními loděmi,...  celý článek

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

Tanečník ze Sepiku je připravený na kulturní show v Madangu.
My máme hodinky, oni mají čas. Co udělají mobily s Papuánci?

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

Další z rubriky

Sbaleno a jedeme na prázdniny k příbuzným a známým na venkov.
Konečně volno. Kam pojedeme? Romantické začátky turismu v Československu

Letovisko. To slovo voní sluncem, lesy, vodou a svobodou prázdnin. První republika je milovala, chlubily se jimi obce od Krušných hor po Beskydy.   celý článek

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

Vltava v těchto dnech teče rychle. Jez ve Zlaté Koruně prověří vodáky na...
PŘÍMÝ PŘENOS: Podívejte se na sjíždění jezu Zlatá Koruna na Vltavě

Vodácká sezóna je již v plném proudu a řeky se těší na prázdninový nápor vodáků. Pokud právě sedíte u počítače, můžete se zchladit sledováním vodáků na jezu...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.