Perla moravské renesance
Prvořadým magnetem Velkých Losin je renesanční zámek. Obklopuje ho krásný park s rybníčkem a dominuje mu štíhlá osmiboká věž. V některých turistických prospektech je tento objekt považován za perlu moravské renesanční architektury, což určitě není smyšlené tvrzení.
Aby vás však uchvátila velkolepá krása arkád, fresek a sgrafit, musíte vstoupit do nádvoří původní trojkřídlé zámecké budovy, která se dochovala takřka v nezměněné podobě a je autentickým dokladem života starých šlechtických rodin v 16. století.¨
Opravdovým klenotem je také Rytířský sál s renesančním stropem, který zdobí dřevěné kazety. Za shlédnutí stojí i třímetrová majoliková kamna z roku I587, renesanční příborník z roku 1600, stropní a nástěnné fresky zámeckých kaplí.
Kladivo na čarodějnice
Při prohlídce zámku nelze nevzpomenout na jedno velké temné období. Dříve narozeným ho připomene historický román Václava Kaplického Kladivo na čarodějnice a stejnojmenný, v zámku natáčený film Otakara Vávry, který se za totality uváděl s hvězdičkou a platil za drsný, erotickými záblesky okořeněný trhák.
|
|
Právě Velké Losiny prosluly v letech 1678 až 1692 čarodějnickými procesy, které řídil zde zasedající inkviziční tribunál v čele s neblaze proslulým Františkem Jindřichem Bobligem z Edelstadtu (dnešních Zlatých Hor).
Při vykonstruovaných soudních líčeních, které se velmi podobaly stalinistickým procesům v 50. letech 20. století, a pomocí mučení bylo na velkolosinském panství usvědčeno ze styků s ďáblem a následně popraveno 56 lidí, převážně žen.
Ze soudních protokolů můžeme číst: "Ježto se Rozina ve svém trojnásobném výslechu dobrovolně přiznala a stále na výpovědi trvá, že jsouc svedena matkou, strašnému a hroznému zločinu čarodějnictví se oddala, na vidlích proletíc komínem k ďábelským schůzkám na pastvisko vyjížděla, kde podle čarodějnických obyčejů tančila..."
Kolem dřevěného kostelíku v Žárové
|
|
Zanechejme však pochmurné historie a vyjeďme po prohlídce velkolosinského zámku do přírody. Ideální příležitost nabízí kolem procházející cyklotrasa 6114, která směřuje po asfaltové silnici přes kopce do sousedního údolí.
Okolí je velmi hezké – střídají se lesíky, pastviny s kravkami, blízký obzor uzavírají mohutné hřbety nejvyšších jesenických kopců. Nestačíme se však ani pořádně zadýchat a už se před námi zjevuje další kulturní památka – kostel svatého Martina v Žárové, který je celý ze dřeva.
Krásné přírodní scenérie plné dalekých výhledů do krajiny nabízí rovněž otevřený terén v okolí osady Pekařov, za níž se napojíme na okružní terénní cyklotrasu č. 6155. Jelikož naším dalším cílem je Loučná nad Desnou, máme možnost zvolit si směr levý i pravý – oba nás dovedou do jednoho cíle. Kdo si chce více užít terénu, ten se vydá vpravo, ostatní nechť putují raději vlevo.
|
Může se hodit JAK SE TAM DOSTAT * V případě, že se rozhodnete cestovat vlakem, tak vám jízdenku prodají pouze Šumperka. Na zbývající úsek Šumperk – Velké Losiny je možné koupit jízdenku buď až na šumperském nádraží anebo bez přirážky přímo ve vlaku (soukromá železnice, není součástí Českých drah). ITINERÁŘ POPISOVANÉ TRASY: Zajížďka Vlčí sedlo – sedlo Branka – Vernířovice: 8 km navíc. TERMÁLNÍ KOUPALIŠTĚ VELKÉ LOSINY RUČNÍ PAPÍRNA VE VELKÝCH LOSINÁCH |
Ocelové srdce Rakouska
Loučná nad Desnou, dříve Vízmberk, se může také pochlubit zámkem, ten však není zdaleka tak honosný jako ve Velkých Losinách a do jeho interiérů nemá veřejnost přístup.
Možná zajímavější než samotný zámecký objekt je okolní park, který patří k nejcennějším na severní Moravě. Kromě řady pozoruhodných dřevin a mohutných stromů v něm zaujme pseudogotická kašna vyzdobená četnými uměleckými plastikami z litiny.
Kašna byla zhotovena v dnes již dávno zaniklých železárnách v nedalekém Sobotíně, které spolu se zámkem v Loučné nad Desnou vlastnili od roku 1842 bratři Kleinové – podnikatelé, kteří stáli u zrodu prvních železnic v rakouském mocnářství. Přes kopec ležícímu Sobotínu se dokonce přezdívalo "ocelové srdce Rakouska" a v okolních kopcích probíhala v té době rozsáhlá těžba železné rudy.
S kopců přímo do lázní
Do míst někdejších železnorudných dobývek se vydáváme po horské silnici, směřující přes Vlčí sedlo do Vernířovic. O nepřístupnosti terénu a složitosti tehdejší těžby nás přesvědčuje poměrně intenzivní stoupání.
Na předělu ve Vlčím sedle (cca 800 m n. m.) dosahuje silnice nejvyššího bodu a je možné spustit se dolů do Vernířovic a Sobotína, nebo pokračovat ve stoupání traverzovou lesní cestou dál po jižním úbočí Mravenečníku a Dlouhých strání do sedla Branka (cesta uváděná v mapách jako doporučená pro kola je však dost náročná!) a užít si mnohem delší následný sjezd do Vernířovic.
Prohlédnout si přitom můžete lom Zadní Hutisko, kde se těžil mastek jako žáruvzdorná surovina pro deskové vyzdívky do vysokých železářských pecí v Sobotíně.
Do Velkých Losin, odkud jsme vyjeli, se vrátíme přes obec Maršíkov s dalším krásným dřevěným kostelem. Znavené tělo pak můžeme svěřit do péče velkolosinských lázní, které patří k nejstarším na Moravě. Lepší zakončení cyklistické túry po Jeseníkách si snad ani nelze přát! Nebo snad ano?
Lázně ve Velkých Losinách
Velké Losiny patří mezi nejstarší moravské lázně a místní prameny se využívají k léčebným účelům už od 16. století. Dobový věhlasný lékař Tomáš Jordan z Klausenburku se o losinské vodě vyjadřuje jako o "královně moravských léčivých vod".
Díky péči rodu Žerotínů, majitelů losinského panství, se lázně postupně rozrůstaly a v 17. století se dokonce nazývaly "knížecími lázněmi". V současné době se zde léčí zejména děti a dospělí s neurologickou diagnózou, nemocemi dýchacího a pohybového ústrojí. Pro pacienty i turisty jsou otevřeny vnitřní a venkovní termální bazény.
Léčebné tradice jsou ve Velkých Losinách podmíněny přítomností teplých i chladných sirných pramenů, které vyvěrají z velkých hloubek podél zlomů v zemské kůře.
Pověst vypráví o vzniku lázeňských tradic následující: "Sedlák jeden z Losin měl koně prašivého a vředy pokrytého. I vyhnal ho ven ze své usedlosti, aby nenakazil jiné. Kůň onen zapadl do bažiny mezi vsí a zámkem ležící a váleje se v ní několik dní, pozbyl prašivosti a vrátil se zdráv ke svému pánu. A potom prý i lidé začali užívati té vody proti kožním nemocem".
 Zámek ve Velkých Losinách |
 Památník obětem čarodějnických procesů v Jeseníku |
 Dřevěný kostelík v Žárové |
 Krajina pod Jeseníky |
 Přírodní památka Zadní Hutisko |
 Dřevěný kostelík v Maršíkově |
 Lázně ve Velkých Losinách |
