Velká lyžařská střediska? Často jen na papíře, se zfalšovanými čísly

Na velikosti samozřejmě lyžařům záleží, zvláště těm zdatnějším. Jenže někdy jsou údaje o rozsahu terénů ve střediscích spíš marketingovou hrou než realitou.

Zdatní lyžaři vyhledávají co největší střediska. Aby se nenudili na stále stejných tratích, ale třeba i proto, aby si udělali radost, co všechno za den zvládnou projezdit. Stejně jako vnímáme atraktivněji pětikilometrovou sjezdovku než dvoukilometrovou, tak i areál se 100 km tratí bude platit za lákavější oproti polovičnímu. A to je samozřejmě marketingová výhoda, které si jsou provozovatelé dobře vědomi.

Není bez zajímavosti, že délku jednotlivých sjezdovek, natožpak rozsah celé sítě sjezdovek, dokáže odhadnout jen poměrně zkušený lyžař. Ti ostatní se rádi spokojí s čísly, která jim prozradí prospekty či kamarádi. Ačkoliv nemálo alpských tratí je opředeno legendou o jejich délce 14, 16 i více kilometrů, většina z nich je ve skutečnosti výrazně kratší. A našimi nedokonalými smysly se necháme snadno oklamat i co do celkového rozsahu – je-li středisko dostatečně pestré, rozprostřené na různých svazích, budeme spokojeně vnímat, že je opravdu "velké".

V Alpách už mizí sjezdovky

Hra s čísly ale pomalu končí. V Alpách už před letošní sezonou zmizely stovky kilometrů sjezdovek – těch, které vlastně ani neexistovaly.

Tip na dovolenou

Vybírejte z pestré nabídky lyžařských zájezdů na dovolena.iDNES.cz.

Důvodem je zpráva německého kartografa Christopha Schraheho, který je vášnivým lyžařem a při hledání největších středisek světa zjistil, že některá "velká" zas tak velká nejsou. Provozovatelé dobře vědí, že čím více, tím lépe, a tak do celkové délky tratí zahrnují vše možné i nemožné, skutečné i neskutečné. V německy mluvících zemích jeho zjištění způsobilo už začátkem roku značné vzrušení. A to přesto, že nebyl zdaleka první, kdo si rozdílu mezi plánky sjezdovek a skutečností všiml.

Schrahe vzbudil pozornost médií tím, že zpracoval opravdu precizní studii. Z ní vyšlo, že ve své fantazii se nenechávají omezovat ani renomovaná alpská centra – v některých z nich Schrahe naměřil sotva polovinu udávané délky sjezdovek. Údajně největší lyžařský komplex na Zemi, Portes du Soleil, má podle něj jen 402 km místo oficiálních 650 km sjezdovek, čímž padá až na čtvrtou příčku světového žebříčku.

Hříšníkem je i italské Sestriere, které počet km sjezdovek mělo navýšené o 50 procent. Na snímku pohled na Sestriere z Monte Rotta.

Hříšníkem jsou podle jeho studie i švýcarská Čtyři údolí (oficiálně 412 km tratí), italské Sestriere se svou Mléčnou dráhou (oficiálně 400 km), francouzské Les Sybelles (oficiálně 310 km) anebo rakouský ledovec Stubai (až do jara oficiálně 110 km). Ve všech zmíněných naměřil odchylku více než 50 %. Rekordmani pak překročili dokonce 150% hranici, což znamená, že se chlubí až dvaapůlkrát větší délkou sjezdovek, než jim přisoudil přísný německý kartograf.

Mnohá velká centra jako francouzská Tři údolí nebo Sella Ronda v Itálii vykázala odchylku jen okolo 20 až 30 % , což Schrahe považuje za akceptovatelné.

Považujete počet kilometrů sjezdovek za orientační ukazatel, vypovídající o kvalitě lyžování v daném středisku?

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 neděle 1. prosince 2013. Anketa je uzavřena.

ANO 2165

NE 1354

Jak se dají sjezdovky papírově prodloužit

V Evropě sešněrované někdy až neuvěřitelnými předpisy docela překvapí, že vlastně neexistuje žádná metodika, která by stanovila, jak délku sjezdovek měřit. Zdá se to sice jasné – prostě středem trati po spádnici, ale jen na první pohled. V zásadě existují čtyři rozdílnosti, chcete-li finty, jak délku sjezdovek natáhnout.

V celkovém součtu mohou figurovat neupravované nebo dokonce neznačené tratě, což je třeba případ italského Passo Tonale, kde ze 100 km sjezdovek připadá i podle oficiálního plánku sjezdovek 40 km na neznačené sjezdy ve volném terénu.

Pak tu máme široké tratě. Je jasné, že obrovská pláň je lyžařsky hodnotnější než nějaká vodovodní cesta, ale jejich dvoj, tří či čtyřnásobné započítávání se nezdá Schrahemu úplně fér. Je to podobné, jako kdyby někdo vydával velké jablko za dvě jablka.

Častou "chybou" je i vícenásobné započítávání úseků, jimiž prochází více sjezdovek současně.

Nejzajímavější je poslední případ, protože jím se dají sjezdovky natáhnout v podstatě donekonečna. Délka tratě totiž nemusí znamenat délku v přímém směru po spádnici, jak ji měřil Schrahe, ale třeba cik-cak, jako byste sjezdovku sjížděli od jednoho kraje ke druhému a měřili skutečně ujetou vzdálenost. Některá střediska právě tímto vysvětlují značný rozdíl v oficiálních a změřených číslech – běžný lyžař totiž po sjezdovce kličkuje a najede tak více, než kdyby se pohyboval přímo. Údajně to může být dvakrát, ale i třikrát více.

I švýcarská Čtyři údolí, která oficiálně uváděla 412 km tratí, nadsazovala délku tratí min. o 50 procent.

V oblíbeném údolí Zillertal svá celková čísla srazili zhruba o 30 % z 671 na 478 km. Na snímku Hara-Kiri

Jak z toho ven? Třeba v Americe areály neudávají délku sjezdovek, ale jen upravovanou plochu či celkovou plochu včetně volného terénu v hektarech. To je samozřejmě přesné, nezpochybnitelné, jenže evropský lyžař na tento údaj není zvyklý, a tak je nepravděpodobné, že bychom se ho dočkali.

Rakousko dbá o svou pověst

Ačkoliv kauza se týká všech alpských zemí, největší humbuk se kolem ní roztočil v Rakousku. A tam jsou vidět i největší výsledky. Jednak se v lanovkářském svazu shodli na měření délky středem trati po spádnici a jednak mnohá střediska údaje promptně zkorigovala.

Časopis SNOW

Tématu sjezdovek, které existují jen na papíře, se podrobně věnuje listopadové číslo časopisu SNOW (č. 77). Kromě toho v něm najdete vše o slalomkách včetně redakčního testu nebo zákulisí olympijského byznysu. A vše završují čtyři skipasy zdarma do českých středisek. Více: www.snow.cz/casopis

Třeba v oblíbeném údolí Zillertal celková čísla srazili zhruba o 30 % z 671 na 478 km, přitom v některých lokalitách byl rozdíl i dvojnásobný. V obřím komplexu Ski amadé krátili mírněji z 860 na 760 km. Stubaiský ledovec nyní uvádí dvě délky sjezdovek – jak tu přímou po spádnici (40 km), tak virtuální podle trajektorie jízdy (70 km), zvlášť jsou pak vyčleněné i ski-route, tedy neupravované sjezdy volným terénem. Stejně tak údaje opravil i Ischgl (172 km v přímé délce, 238 km při jízdě).

O tom, že velikost je důležitý parametr, není pochyb. Mnoho malých alpských středisek se kvůli tomu potápí do červených čísel a kde je to jen trochu možné, snaží se propojovat původně samostatná centra do větších komplexů. A ačkoliv se lyžaři rozhodují o tom, kam pojedou, podle čísel, zjevně jim na nich ve skutečnosti zas tak nezáleží. Běžný rekreační lyžař to totiž stejně nepozná a nakonec nejdůležitější je, jestli se mu tam líbí – a na tom čísla nic nezmění, to prostě změřit nejde.

Změřte si velikost střediska kliknutím

• Hrubou představu o velikosti lyžařské oblasti si můžete udělat sami v internetové aplikaci Snowhit.com, kde jsou u desítek nejznámějších středisek jejich sjezdovky zakreslené do mapy Google, kterou si můžete prohlížet jak ve 2D, tak 3D.
• Pomocí nástroje měření ("čtvereček") označíte libovolnou obdélníkovou oblast, v níž budou sečteny horizontální délky všech sjezdovek.
• V mapě jsou zakresleny všechny tratě, které středisko uvádí ve svém oficiálním plánku – chybět tedy teoreticky mohou přejezdy a spojky, které třeba v plánku chybí. Vypočtená hodnota platí pro horizontální délku tratí neboli pro jejich „obtisk“ do dvojrozměrné mapy. Skutečná šikmá délka je větší, zpravidla však rozdíl nepřekročí 10 % a nejčastěji je jen okolo 5 %.
• Více na: www.snowhit.com