Na Slovensku trochu jinak
Lyžařská turistika na Slovensku má poněkud odlišný charakter než u nás. Zatímco v Krkonoších, na Šumavě či v Jeseníkách se můžete spolehnout prakticky všude na dobře projeté stopy, ve slovenských horách se s udržovanými trasami setkáte jenom v blízkosti větších turistických středisek. Pokud se chcete podívat hlouběji do hor, pak to zpravidla znamená razit si vlastní stopu a potýkat se s velmi krkolomným terénem.
Jistý kompromis mezi lyžováním v neudržovaných přírodních podmínkách a pohodovým "běžkováním", na které jsme zvyklí z našich hor, představuje Velká Fatra.
Toto malebné pohoří v srdci Slovenska láká v zimě především svou hřebenovkou, která je za příznivých sněhových a povětrnostních podmínek sjízdná i na běžkách. Na exponovaných holých místech vede udržované tyčové značení, noclehy a úkryt před nepohodou nabízejí na výhodných místech tři horské chaty.
Kromě nezapomenutelných sportovních zážitků skýtá velkofatranská hřebenovka za jasného počasí fantastické výhledy, při nichž se vám v plné zimní kráse představí více než polovina všech slovenských pohoří.
|
|
Nástup od jihu
Na zimní Velkou Fatru se nastupuje obvykle od jihu, z horského hotelu Králova studňa. K němu se dostanete od železniční stanice Dolný Harmanec na trati Vrútky – Banská Bystica.
Ke Králově studni vede žlutě značená komunikace sjízdná terénními auty, která se v zimě obvykle nesype. Nic tedy nebrání tomu, hned za nádražím nasadit lyže a následujících 11 km mírného stoupání pojat jako rozhýbání těla po dlouhé cestě či "aklimatizaci" před nástupem do drsnějších horských poloh.
Od horského hotelu Králova studňa je to na hlavní hřeben coby kamenem dohodil – pouze pár minut strmějšího výstupu.
Další asi hodina mírného stoupání po holé pláni vede podél tyčí na uzel horských hřbetů na vrchole Krížna (1574 m). Tento významný bod je nejenom důležitou křižovatkou turistických tras, ale také jedním z nejhezčích výhledových vrcholů na Slovensku. Liptov, Turiec i Podpolanie s věncem hor okolo, jsou odtud jako na dlani. Při daleké viditelnosti, která bývá v zimě častá, dohlédnete dokonce až na oravskou Babí horu, beskydskou Lysou horu či Velkou Javořinu na moravsko-slovenském pomezí.
Kousek pod vrchol Krížné (cca 25 minut) vedla z opačné východní strany sedačková lanovka, v zimním období na její trase funguje několik na sebe navazujících lyžařských vleků. Vleky náleží lyžařskému středisku Turecká, které je dobře přístupné po hlavní silnici Ružomberok – Banská Bystrica přes Donovaly. Nástup na Krížnou pomocí lyžařských vleků z Turecké může ušetřit prakticky jeden celý den.
|
MŮŽE SE HODIT Zimní přejezd Velké Fatry lze pojmout mnoha způsoby. V pohodě a bez spěchu je možné jet 4 dny nalehko od jedné chaty k druhé. Rychlí a zdatní sportovci zvládnou při dobrém počasí celou hřebenovku prosvištět za jeden jediný den. Vyznavači zimního táboření mohou putovat s batohem a spávat po opuštěných salaších. Ať si zvolíte libovolný z uvedených způsobů, vždy získáte nezapomenutelné zážitky, které na našich až příliš zcivilizovaných horách už dlouhou dobu nejsou k mání. Co byste neměli podcenit: dobrou fyzickou kondici, TELEFONNÍ ČÍSLA NA CESTU: VÝCHODISKA K NÁSTUPU NA HŘEBEN |
Podél dřevěných tyčí
Hlavní hřebenovka Velké Fatry, která se z Krížné stáčí na sever, připomíná svým charakterem tak trochu Jeseníky nebo Krkonoše. Je to vytyčovaná holá pláň pokrytá tenkou krustou větrem ubitého sněhu. Když padne mlha a zafouká, může na ní být velmi krušno. Ostražitost vyžadují i některé sjezdy – zejména ze Suchého vrchu (1550 m), k němuž se mohou odhodlat pouze ti nejzkušenější.
Dalším překrásným vrcholem na hřebenovce Velké Fatry je monumentální Ploská (1532 m). Je to výstižně pojmenovaná placatá hora obrovských rozměrů, jejímuž překonání se v žádném případě nelze vyhnout. Svahy na všech stranách jsou v zimě silně lavinózní a není možné je traverzovat.
|
|
Z vrcholu Ploské se při putování velkofatranskou hřebenovkou odbočuje zpravidla vlevo na 2 km vzdálenou Chatu pod Borišovom, kde je možnost přespat (z Královy studně celkem 14 km). Je to malá, velmi hezky umístěná chatička – určitě nejromantičtější na Slovensku. Její nízká kapacita (26 lůžek) a vysoká obliba však vyžadují zamluvit si případné noclehy s předstihem.
Liptovský hřeben
Na Ploské se hřebenovka Velké Fatry dělí na dvě větve. Levá (turčianská) je na lyžích nesjízdná, po pravé (liptovské) pokračuje zimní tyčové značení. V malebném terénu se střídají lesy a louky, nadmořská výška je nižší, členitost však spíše větší. Lyžařská cesta však naštěstí většinu "hrbů" pohodlně obchází.
Při velké sněhové nadílce je třeba dávat pozor na laviny – zejména na svazích Minčolu (1398), někdy také na zimní traverzové cestě pod Rakytovem (1567).
Posledně jmenovaný kopec ve tvaru pyramidy je vedle Krížné a Ploské další perlou Velké Fatry. Na náročný výstup však v zimě obvykle schází elán. Zhruba 12 km od Ploské (14 km od Chaty pod Borišovem, 24 km od Královy studně) se na hřebenových loukách rozkládá rekreační středisko Smrekovica, kde lze získat opět nocleh.
Na Smrekovici končí turisticky nejzajímavější část velkofatranské hřebenovky. Její další část vede převážně lesem a má charakter postupného sjezdu do civilizace. Obvykle se jezdí po zelené, resp. po modré přes rekreační středisko Malinné do Ružomberoku.
 Rozhled z Křížné |
 Hřeben Velké Fatry |
 Výstup na Ploskou |
 Sjezd na Kýšky |
 Nejvyšší vrchol Ostredok 1592 m |
 Nízké Tatry z Rakytova |
