Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Velikonoční ostrov: nejzáhadnější kout planety

aktualizováno 
Je to jeden z nejizolovanějších kousků pevniny naší planety. Od jihoamerického kontinentu je vzdálen asi 3700 km a od nejbližšího obydleného ostrova jej dělí téměř 2000 km. S málokterým koutem světa je spjato tolik záhad jako s Velikonočním ostrovem.

Východ slunce u Ahu Tongariki | foto: Miloslav PrynychiDNES.cz

Po pěti hodinách letu ze Santiaga de Chile se pod námi konečně objeví malý kus země. Přistávací dráha se táhne napříč celým jižním cípem ostrova – od pobřeží k pobřeží – a tak čekáme, zda se pilotovi podaří letadlo zabrzdit a nepřistát na hladině oceánu.

Před letištní halou na nás dýchá teplé subtropické klima. Nevítají nás sice polynéské tanečnice s věncem kolem krku tak, jak to popisují někteří cestovatelé, ale už tady na letišti nás zdraví novodobé vytesané sochy moai.

Velikonoční ostrov, místními nazýván Te Pito o te Henua ("Pupek světa") nebo též Rapa Nui ("Velká země“), náleží od roku 1888 Chile, jinak s ním má ale pramálo společného.

Navzdory malé rozloze, necelých 164 km², je ostrůvek dobře znám po celém světě. Zapsal se do povědomí především díky své mystické atmosféře a unikátním sochám moai. Téměř celé jeho území pokrývá národní park Rapa Nui, patřící na seznam kulturního dědictví UNESCO.

Řada otazníků

Existuje několik teorií a domněnek, odkud pocházejí původní obyvatelé, co je inspirovalo ke vzniku soch a jak je navzdory jejich velikosti transportovali z kráteru vulkánu Rano Raraku na pobřeží.

Měly sochy představovat zemřelé předky nebo bohy, ke kterým se domorodý lid modlil, a nebo byly "jen“ kamennými strážci ostrova? Jak se podařilo tak obrovské kusy kamene vztyčit na kamenné stupínky?

Opravdu tito velikáni po ostrově kráčeli za pomoci lan a silných mužů tak, jak to ukázal český badatel Pavel Pavel? Sochy snad odpověď znají, o své historii ale už stovky let mlčí…

Velikonoční ostrov
Ahu Tongariki - největší sousoší na ostrově s 15 moai. Vpředu moai, kterou "rozchodil" ing. Pavel Pavel

Skupinky moai, stojící na kamenných plošinách zvaných ahu, se nacházejí na mnoha místech kolem ostrova. Mnohé sochy jsou bohužel pobořeny, ať už v důsledku času a klimatických podmínek nebo díky jejich úmyslnému boření obyvateli při kmenových válkách. Některé leží na zemi, z jiných zbyly již jen ruiny. Je to velmi smutný pohled.

Dění ostrova ale sleduje i dost zachovalých soch. Několik plošin ahu bylo zrekonstruováno a několik desítek majestátních moai znovu vztyčeno během archeologických prací v 60. až 90. letech minulého století.

Hanga Roa

Na Velikonočním ostrově je jen jediné a zároveň hlavní město Hanga Roa. Žije zde většina z více než čtyř tisíc obyvatel ostrova.

Městečko je malé, s jednoduchými nízkými domky, nachází se tu pár menších obchůdků a restaurací, hlavní ulici shora dominuje prostý kostelík. Obyvatelům ostrova slouží nemocnice, škola a knihovna, v městečku byste našli i jednu menší banku a čerpací stanici.

V dnešní době jsou ulice města již vyasfaltované a projíždějí jimi auta, není jich však moc a většinou v nich sedí turisté, kteří si auto pronajali v některé z půjčoven.

Za kamennými strážci ostrova

Příjemná je procházka po pobřeží na kraji města, pofukuje teplý vánek, vlny oceánu vesele dovádějí a šplouchají až na pěšinu na břehu. Procházíme kolem několika osamocených soch moai, kolem přístaviště rybářských lodí, kde to voní rybami a mořem, až dojdeme k malému upravenému hřbitůvku na návrší.

Velikonoční ostrov

Kousek od něj má své místo sousoší Ahu Tahai, kam jsme večer přišli zhlédnout podívanou, kterou skýtá západ slunce. Pohled na barevnou oblohu zalitou paprsky zapadajícího slunce za pěticí stojících soch je zde opravdu nádherný.

Vydáte-li se dál od města, asi půldenní pěší procházkou, dojdete k Ahu Akivi se sedmi moai. Jako jedny z mála vztyčených soch hledí směrem do oceánu. Nejsou to ale zdaleka jediná opravená ahu, na různých místech ostrova byla restaurována řada dalších plošin.

Velikonoční ostrov
Moai na Ahu Akivi jsou jedny z mála soch, které se dívají směrem k oceánu

Abychom stihli vidět co nejvíce, pronajali jsme si kola, šlápli do pedálů a jeli si prohlédnout i opačný konec ostrova.

Magickým místem - nejen při východu slunce - je Ahu Tongariki - největší ahu, jenž bylo kdy postaveno. Tiše a s respektem vzhlížíme ke kamenným obrům. Nad útesem východního pobřeží Pacifiku se tu tyčí 15 velikých, impozantních soch, každá trochu jiná. Byly zde znovu vztyčeny poté, co je v roce 1960 pobořila vlna tsunami.

Může se hodit

Kudy na ostrov
Z chilského mezinárodního letiště v Santiagu odlétá dvakrát týdně na Velikonoční ostrov letadlo, které pak míří dále na Nový Zéland. Cena zpáteční letenky z Chile se pohybuje kolem 16 tisíc. Podaří-li se vám ale letenku sehnat v akci, můžete letět třeba jen za 11 tisíc. Let trvá přibližně pět hodin. Rezervovat letenky je lepší s dostatečným časovým předstihem.

Ubytování
Ubytování na ostrově je možné pouze v jediném a hlavním městě Hanga Roa. Ceny se dost různí, jednodušší ubytování můžete sehnat kolem 6000 chilských pesos (cca 300 Kč). Táboření a přespávání "na divoko" je na území ostrova zakázáno. Kemp na severním pobřeží u pláže Anakena byl před několika lety zrušen.

Jak ostrov prozkoumat
Na to, abyste si prohlédli hlavní zajímavosti ostrova, potřebujete alespoň dva dny. My jsme zde strávili pět dní a bylo to málo. Stále je co objevovat...

V místním informačním centru vám rádi poskytnou jednoduchou mapku a ochotně poradí. Dobré informace lze najít též například v průvodci Lonely Planet (Chile a Velikonoční ostrov).

Nejvzdálenější okraje ostrova dělí pouhých 24 kilometrů, mnohá zajímavá místa se tedy nacházejí v pěší dostupnosti. K vzdálenějším zákoutím můžete vyrazit s místní cestovní agenturou, pronajatým autem či na vypůjčeném kole nebo třeba na koni. Pronájem auta stojí kolem 25 000 pesos, jízdní kolo si můžete půjčit za cca 7000 pesos na den (r. 2006).

Ceny
Ceny na ostrově jsou oproti pevninské části Chile zhruba dvakrát až třikrát vyšší. Je tomu tak hlavně proto, že většina surovin a zboží se musí na ostrov dopravovat letadlem nebo lodí.
Na ostrově je jedna menší banka s bankomatem. Platí se zde chilskými pesy.

Vstupy
Za vstup na ostrov ani za návštěvu jeho archeologických míst se nevybírá žádný poplatek. Můžete v podstatě kamkoliv kdykoliv. Obecně platným pravidlem, které by mělo být všemi respektováno, je zákaz vstupu na posvátné plošiny ahu. Jediným místem na ostrově, při jehož návštěvě budete požádáni o zaplacení vstupného 5000 CLP (cca 250 Kč), je obřadní vesnice Orongo.


Vydáváme se na další průzkum ostrova. Kola skřípou a vržou, brzdy brzdí, jen aby se neřeklo, a přehodit se podaří jen někdy, a to jedině po velkém přemlouvání. A tak nám oněch 15 kilometrů k bílé písečné pláži Anakena na severu ostrova docela dalo zabrat. Odměnou nám je koupel ve vlnách chladivé vody a odpočinek ve stínu palem.

Velikonoční ostrov

Většinu pobřeží ostrova tvoří příkré útesy a kromě několika málo dalších přístupných míst je koupání možné jen právě tady na Anakeně.

Na návrší nad pláží stojí sousoší sedmi moai na Ahu Nau Nau. Čtyři z nich mají rovněž zachovalé "čepičky" na hlavách, tzv. pukao, která podle jedné z teorii představují účes někdejších obyvatel.

Velikonoční ostrov
Čtyři ze soch Ahu Nau Nau mají na hlavách tzv. pukao

Dílna, kde vznikaly moai

Jedním z nejkrásnějších míst na ostrově je vulkán Rano Raraku, jakási "dílna" na sochy, kde byly moai vytesávány z vulkanické horniny kráteru. Procházíme se po vyšlapaných cestičkách v bezprostřední blízkosti soch a plnými doušky si vychutnáváme neopakovatelnou atmosféru.

Většině z velikánů kouká ze země jen hlava nebo hlava a ramena, někteří leží spadlí na zem, spousta nedokončených moai je vytesána přímo do stěny vulkánu a několik stojících je dokonce uvnitř kráteru.

Údajně bylo na Rano Raraku dokončeno přes 300 soch, ne všechny však byly vztyčeny na ahu. Kromě nás sem toho dne zavítalo jen několik dalších turistů. Obdivují kamenickou práci domorodých předků i celou obrovskou "galerii“ pod širým nebem.

Velikonoční ostrov
Kráter Rano Raraku - místo, kde sochy moai vznikaly

Orongo - vesnice ptačích mužů

Za návštěvu rozhodně stojí i někdejší obřadní vesnice Orongo, která se nachází na kráteru vulkánu Rano Kau, tyčícího se přímo nad oceánem na jihu ostrova. Je odtud nádherný pohled nejen do vnitrozemí a na sytě modrý oceán, ale též směrem dolů do kráteru na jezero s plovoucí totorou.

Kromě jednoduchých kamenných obydlí se zbytky kreseb na stěnách jsou archeologickým unikátem v Orongu především petroglyfy vytesané do kamenů, převážně s motivy "Ptačího muže".

Kdysi se tady zjara konávala soutěž, kdy zdatní muži měli doplavat na nedaleký ostrůvek Mutu Nui pro vejce ptáka, který zde každoročně hnízdil. Komu se podařilo s vejcem připlavat zpět jako prvnímu, stal se na rok Ptačím mužem. Získal tak přízeň nejen ostrovanů, ale též boha - stvořitele Make-Makeho, a mohl rok pobývat v domcích v Orongu.

Velikonoční ostrov
Obřadní vesnice Orongo v jihozápadním cípu ostrova

Rapanuiská oslava

V hotýlku, kde jsme ubytováni, jsme jeden večer přizváni k oslavě narozenin pana domácího. O jídlo a pití není nouze – kromě dortu přichází na řadu maso a brambory pečené v ohni, coca-cola (globalizace dorazila i sem), pivo, víno i alkoholický nápoj Pisco (oblíbený v celé Jižní Americe).

Místní lidé jsou velmi temperamentní a přátelští. Kromě polynéských dialektů mluví všichni španělsky, s angličtinou jsme ale příliš nepochodili. Dlouho do noci si vyprávíme nejen o životě na Rapa Nui, ale i o naší malé zemi uprostřed Evropy.

Ostrované svůj kousek země upřímně milují a zarytí vlastenci se dodnes nesmířili s chilskou nadvládou. Jejich "Velká země“ pro ně navždy zůstane jedině Polynésií.

Zapomenutá historie

Řada tradic, zvyků i událostí z dávné minulosti ostrova byla zapomenuta. Svou vinu na tom nese nešťastný osud obyvatel ostrova, kdy se v kmenových válkách a následně nuceným odchodem do otroctví a zavlečením nebezpečných nemocí počet lidí na ostrově rapidně ztenčil až na pouhou stovku.

Velikonoční ostrov
Kráter Rano Raraku - místo, kde sochy moai vznikaly

Velikonoční ostrov


Na ostrově bylo sice nalezeno 21 dřevěných podlouhlých tabulek (někdy nazývaných "mluvící hole“), které jsou popsané znaky písma rongo-rongo domorodých Polynésanů. Dosud se ho nikomu ale nepodařilo plně rozluštit.

Velikonoční ostrov
Tradiční tance v podání místního souboru

Dnes se svou téměř zapomenutou kulturu snaží oživovat například mladí lidé sdružující se do tanečních souborů. Prostřednictvím tance, rytmické hudby, kostýmů a pohybového divadla nechávají ožívat legendy a časy dávno zapomenuté. Zhlédnout takovou podívanou je snad pro každého návštěvníka Velikonočního ostrova nevšedním zážitkem.

Atmosféra pobytu na ostrově, příjemně umocněná teplým oceánským klimatem, burácením mohutných vln Pacifiku i tradiční hudbou a tancem místních obyvatel, je nezapomenutelná.

Ne nadarmo slavný norský badatel a cestovatel Thor Heyerdahl o ostrově s láskou říkal: "Na světě jsou tisíce ostrovů, ale pouze jeden je Velikonoční!"...

Autoři:




Nejčtenější

Dolní část Modrého dolu se Studniční horou v pozadí.
Modrý důl není pro boty s hladkou podrážkou. Žily tam svérázné osobnosti

Uchovává si nezaměnitelné kouzlo a stále leží stranou masové turistiky. Krkonošský Modrý důl má dnes jednoho obyvatele s trvalým pobytem a pamatuje myšlenku...  celý článek

Každý rok iglú ve Spikebodenu roztají a každý rok tu postaví nové. Ráz...
Kde se dá koupat na sněhu a bobovat jako mistr. Tip do neobjevené Itálie

Jen pár hodin cesty autem na jih leží region Jižní Tyrolsko, který láká na nádherné sjezdovky až do druhé poloviny dubna. Některá zdejší lyžařská střediska...  celý článek

Jantar Mantar v Džajpuru byl jeden z pěti astrologických areálů, které nechal...
Přinuťte hvězdy mluvit. Astrologický klenot indického mahárádži

Rádžasthánský vládce Džaj Singh II. byl jako náš Rudolf II. Bohatý mahárádža chtěl číst svůj osud ve hvězdách a nechal si vedle svého paláce v Džajpuru...  celý článek

KARAVAN. Vyjet s obytným přívěsem se zprvu zdálo jako skvělý nápad. Po...
Hotel s sebou. Karavany a obytné vozy Češi milují, nejvíc rodiny s dětmi

Češi stále častěji vyrážejí na dovolenou v zapůjčených karavanech či obytných vozech. Poptávka roste i po těch luxusnějších. Řada půjčoven už má kapacity na...  celý článek

Při čištění národního památníku Mount Rushmore zažil jednu z nejkrásnějších...
Užívám si nejlepší výhledy světa, říká muž, který čistí známé památky

Navštěvují je statisíce turistů a žasnou nad jejich velikostí, dokonalostí a působivostí. Jen málokoho však ale také napadne, že ony monumenty potřebují...  celý článek

Další z rubriky

Ilustrační foto.
Egypt se vrací na výsluní. Zájem českých turistů prudce stoupá

Češi se letos vrátí do Egypta, ukazují prodeje zájezdů na léto. Země na Nilu se zařadí do první pětky nejpopulárnějších destinací pro letecké zájezdy,...  celý článek

Jantar Mantar v Džajpuru byl jeden z pěti astrologických areálů, které nechal...
Přinuťte hvězdy mluvit. Astrologický klenot indického mahárádži

Rádžasthánský vládce Džaj Singh II. byl jako náš Rudolf II. Bohatý mahárádža chtěl číst svůj osud ve hvězdách a nechal si vedle svého paláce v Džajpuru...  celý článek

Při čištění národního památníku Mount Rushmore zažil jednu z nejkrásnějších...
Užívám si nejlepší výhledy světa, říká muž, který čistí známé památky

Navštěvují je statisíce turistů a žasnou nad jejich velikostí, dokonalostí a působivostí. Jen málokoho však ale také napadne, že ony monumenty potřebují...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.