Velehrad byl papeži dvakrát oceněn

K nejznámějším a mimořádně živým poutním místům v zemi patří Velehrad (bazilika minor), který je spojený s cyrilometodějskou tradicí. Kult slovanských apoštolů, kteří jsou spolu se sv. Benediktem spolupatrony Evropy, činí z Velehradu místo přesahující svým významem hranice státu.

Podle archeologických nálezů a historického bádání lze politicko-správní středisko Velkomoravské říše a metropoli jejího prvního arcibiskupa svatého Metoděje spojovat se širší oblastí Uherského Hradiště, Starého Města s okolím a Velehradu.

Počátky současného Velehradu sahají na začátek 13. století, kdy zde vznikl první cisterciácký klášter na Moravě založený moravským markrabětem Vladislavem Jindřichem v románském stylu s vlivem rané gotiky.

Rozsáhlý komplex spolu s konventním kostelem Nanebevzetí Panny Marie byl dokončen ve čtyřicátých letech 13. století. Jeho pozdější osudy: roku 1421 vypálen moravskými husity, znovu obnoven v letech 1587 - 1592, raně barokní přestavba v letech 1629 - 35; současná podoba pochází z přelomu 17. a 18. století.

V době církevních reforem císaře Josefa II. došlo ke zrušení cisterciáckého kláštera a svatyně plnila funkci farního kostela. Dochází ke značnému chátrání, kterému je v nejnutnější míře zamezeno v letech 1863 - 85, tedy v době miléniových oslav příchodu cyrilometodějské misie na Moravu.

V roce 1890 přicházejí na Velehrad jezuité, zřizují zde gymnázium a konvikt s názvem Papežská kolej Tovaryšstva Ježíšova na Velehradě.

Areál prochází v letech 1935 - 39 rozsáhlou restaurací. V r. 1950 byl klášter opět zrušen, po čtyřiceti letech se roku 1990 znovu navrací jezuité, aby v tomto významném poutním místě zajišťovali duchovní službu.

Papež Pius XI. ocenil cyrilometodějský a unionistický význam Velehradu a roku 1927 udělil zdejšímu chrámu titul a výsady menší baziliky (bazilika minor). U příležitosti jubilea 1100. výročí úmrtí svatého Metoděje v roce 1985 věnoval papež Jan Pavel II. bazilice Zlatou růži. Tuto vysokou poctu obdrželo jen několik křesťanských chrámů na světě.

Konečně 22. dubna 1990 se na Velehradě uskutečnila návštěva hlavy římskokatolické církve papeže Jana Pavla II.

Na památku toho byla společně se Svatým otcem zasazena lípa za přítomnosti tehdejších představitelů  státu Petra Pitharta, Josefa Hromádky a Jána Čarnogurského.

Zpět na vše o pouti na Velehradě.

Zaplněné nádvoří baziliky na Velehradě při slavnostní poutní mši

Malíř kreslí baziliku na Velehradě při pouti

Velehradská bazilika se honosí zvláštním papežským vvyznamenáním - zlatou růží. V roce 1985 ji sem přivezl státní sekretář vatikánu kardinál Agostino Casaroli.