Na místě domnělé války nejsou k mání jako jinde zbraně nebo kosterní ostatky s přílbami. Vyprávění, že útočníci napadli Tróju za pomoci skrýše ve velkém dřevěném koni, je jen mýtus, prohlásil vědec.Kolem šesti desítek expertů se setkalo ve Warenu u jezera Müritz, kde je nedaleko v obci Ankershagen Schliemannův rodný dům. Někteří experti přicházeli s tezí, že Schliemann (1822-90) byl spíše samouk a na Tróju narazil jen s velkým štěstím. Ačkoli kanadský vědec Edmund Bloedow na základě dopisů a deníků tvrdil, že se německý archeolog zajímal o vědu nejpozději v roce 1855 a cílevědomě se připravoval na odhalení, označil Němec Armin Jähne
Schliemannův objev za pouhou šťastnou náhodu.
Schliemann tak jel roku 1868 do Řecka, aby si splnil dětský sen - poznat vlast hrdinů z Homérových eposů. Poznal tam anglického amatérského archeologa Franka Calverta, který ho na maloasijském pobřeží upozornil na místo možného výskytu bájné Troje a pro myšlenku ho nadchl. Kdyby Schliemann Calverta nepotkal, vykopal by podle Jähneho Tróju a bájný Priamův poklad někdo jiný.Vlast německého archeologa letos připravila velkou výstavu Trója - mýtus a skutečnost, v níž je i řada exponátů ze zahraničí. Nyní je k vidění ve Stuttgartu a od poloviny července do října bude v Braunschweigu a od listopadu v Bonnu.
 Historie Trojské války přestává být tak reálnou,jak se donedávna psalo v učebnicích. |
