Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Vědci objevili na dně Severního ledového oceánu sopky

  11:54aktualizováno  11:54
Američtí vědci prohledávající ledové vody daleko za Severním pólem náhodou objevili utajený svět. Na základě sonarových záznamů, které měly sloužit ke zmapování Severního ledového oceánu, přišli na dvě velké sopky, které nedávno otřásly mořským dnem. Tento objev pomůže odhalit jednu z dalších záhad světových moří - arktické hlubiny. Nové objevy mění zavedené představy o geologii severních polárních oblastí a představují nový směr bádání.

Za použití malých ponorek nyní chtějí vědci sbírat vzorky lávy v sopečné
oblasti a pátrat po zvláštních tvorech, kteří často žijí v blízkosti podmořských vulkánů. Tyto tmavé ekosystémy zásobované teplem z nitra země jsou často překvapivě bohaté, žije v nich množství obrovských červů a jiných podivných živočichů.
   

Severní ledový oceán je podobně jako Středozemní moře téměř uzavřen okolní pevninou, avšak je asi šestkrát větší. Jeho hloubka je velkou záhadou, neboť silná vrstva ledu (v průměru 2,5 metru) brání výzkumným plavidlům a přístrojům proniknout do hloubky. Nerušený výhled na tmavé hlubiny pod sebou mají pouze
ponorky.
   

Alfred McLaren, dnes penzionovaný námořní důstojník, prováděl od 70. let mapování mořského dna Arktidy zvukovými vlnami a přítomnost sopek prý naznačovala již jeho práce. "Studuji tuto oblast třicet let," říká McLaren. Příležitost vidět tento proces u konce je pro něj prý "uskutečněním snu".
   

Po skončení studené války v 90. letech dalo americké námořnictvo ponorky k dispozici také civilním vědcům zabývajícím se bádáním v Arktidě. Ponorka Hawkbill se v letech 1998 a 1999 ponořila do hloubky více než 200 metrů pod ledovou vrstvou. Za pomoci zařízení na trupu plavidla vysílajícího silné zvukové vlny byli vědci schopni v hloubce asi 180 metrů rozeznat měkké usazeniny od tvrdého kamenitého povrchu. Cílem expedice bylo vytvořit první podrobnou trojrozměrnou mapu tmavých hlubin.
   

Pozornost vědců se soustředila zejména na horský hřbet probíhající středem největší arktické pánve, která pod Severním pólem dosahuje hloubky až pět kilometrů. Sopečná pohoří obepínají zemi, vytvářejí mořské dno a jednou za dlouhý čas dávají do pohybu celé kontinenty. Původní geologické teorie předpokládaly,
že podmořské horské pásmo v Arktidě je příliš chladné na to, aby mohlo chrlit roztavené kameny a vařící lávy z nitra země.
   

Krátce po skončení expedice zaznamenaly senzory (přístroje měřící aktivitu sopek) sérii otřesů v této oblasti. Na základě těchto údajů a předchozích informací o charakteru arktických mořských hlubin vědci našli jasný důkaz existence dvou velkých vulkánů nacházejících se v místě, kde dochází k silným záchvěvům
mořského dna.
   

Zmíněné sopky leží asi tři kilometry pod hladinou moře a při zvukovém prohledávání dna se jevily jako velké skalnaté útvary. Sopečné pásmo pokrývá přibližně 725 kilometrů čtverečných podmořského terénu. "Tyto objevy dokazují, že erupce probíhají na různých místech a jsou mnohem častější, než se původně myslelo.
Nutí nás to přehodnotit naše teorie, což je jen dobře," soudí námořní geoložka z havajské univerzity a vedoucí výzkumu Margo Edwardsová.
   

Sopečná aktivita prý přináší nový pohled na problematiku zemského pláště, který se nachází mezi chladným zemským povrchem a horkým jádrem Země. V polárních oblastech je zemský plášť nepřístupný, avšak erupce by mohly vědcům umožnit přímý sběr vzorků z této části zemského tělesa. To je cílem další expedice
naplánované na letošní léto.
   

Autor:




Nejčtenější

Estonský hrad Kuressaare (Arensburg)
100 POHLEDŮ: Důstojníci na procházce u hradu v Kuressaare - Arensburgu

Pro období let 1890 až 1914 se vžilo označení Belle Époque - „krásná doba“. Právě v tomto období vznikla většina fotografií, které jsme zařadili do seriálu 100...  celý článek

Ilustrační foto
Židé, prosím, sprchujte se. Cedule v švýcarském hotelu naštvaly Izrael

Malý alpský hotel ve Švýcarsku vyvolal pobouření, když ve svých prostorách umístil cedule s pokyny pro židovské hosty. Po vlně kritiky, ke které se připojila i...  celý článek

Šílený přístav v Bangladéši
VIDEO: Nás nedostanou. Kurz přežití v šíleném přístavu v Bangladéši

Bangladéšský přístav v Dháce je stejný jako celá země. Přelidněný, přeplněný, plný odpadků a boje o přežití. Míchají se zde staré bárky s moderními loděmi,...  celý článek

První fotky pořízené pod mořskou hladinou dokazují, že potápění u zříceného...
Dokud je čas. Potápění u zříceného Azurového okna se stalo hitem

Ještě přes svým zřícením do moře bylo Azurové okno na Maltě jednou z největších turistických atrakcí světa. A jak to vypadá, kolaps této nádherné skalní stěny...  celý článek

Tanečník ze Sepiku je připravený na kulturní show v Madangu.
My máme hodinky, oni mají čas. Co udělají mobily s Papuánci?

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

Další z rubriky

Podvečerní „poušť“ ve slovenském Záhorie
Jen tak si prožít poušť ve střední Evropě. Záhorie miluje i armáda

Nejrozsáhlejší písečné duny ve střední Evropě jsou tak dokonalou replikou pouště, že si je oblíbili i vojáci a ti, kteří jejich techniku vyrábějí. Vždyť...  celý článek

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

Lidé procházejí kolem protituristického graffiti v historickém centru...
V Evropě se zvedá odpor proti turistům. Je jich moc, zlobí se místní

Protesty v Benátkách a Barceloně, zvláštní opatření v Římě a Dubrovníku. V nejpopulárnějších turistických destinacích Evropy se šíří protituristické nálady....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.