Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Ve Vysokých Tatrách sněží, přibudou mrtví...

  9:45aktualizováno  9:45
Na Slovensku sněží, Vysoké Tatry se pokrývají bílou peřinou a horská služba si opakuje cestu do márnice ve Starém Smokovci. Jako každý rok vyrazí ještě před Vánocemi horolezci na své první zimní túry a lyžaři za divokými sjezdy. Mnozí z nich se nevrátí jinak, než v černém pytli pod vrtulníkem nebo v nákladních saních.

Listopad a prosinec jsou ve Vysokých Tatrách extrémně nebezpečné měsíce. Sníh totiž ještě není pevně spojený se skálami ani travnatými svahy a ledopády jsou zatím velmi křehké. Stačí, aby lyžař vyjel na pláň pokrytou prašanem zdánlivě lehoučkým jako peří, a utrhne celý svah. Pokud ho sníh nezadusí jemnými krystalky ještě během pádu do údolí, přikryje jeho mrtvolu dole.

Horolezci zase často padají ze stěn, kterým se říká zimní. Jejich skála je obvykle rozbitá, volné kameny drží jen na čestné slovo a mnoho úseků vede mokrými žlaby. V únoru a březnu tudy vedou překrásné trasy, protože kameny jsou pevně zalité do ledu a žlaby jsou zasněžené ztuhlým firnem. Na podzim ovšem vyjede záludná lavinka a lezce strhne s sebou, uvolní se kámen, nebo nevydrží skoba.

Soutěžte o lyžařský víkend v Rakousku ve dvou - ZDE

Turisté zase často padají z převějí, které se tvoří v sedlech, která jsou v létě lehce přístupná a dokonce skrze ně procházejí turistické značky, ale pod sněhem se stávají pastí.

Nebezpečná a zrádná místa

Uvádíme proto přehled nejnebezpečnějších míst, kudy chodí hodně návštěvníků Vysokých Tater a zároveň tudy často padají laviny. Popisujeme je od východu na západ.

Laviny číhají na své oběti. Lze uniknout?

Jak se ubránit lavině? Být hodně daleko

Kopské sedlo
Přímo ze sedla sice vede lavinová dráha po letní turistické cestě, ale nebezpečí se dá odhadnout. Jestli uvidíte nahoře převěje, určitě spadnou.

Daleko záludnější jsou ovšem svahy Belianských Tater zvedající se nad údolími Predné a Zadné Meďodoly, která spadají na obě strany Kopského sedla. V létě na nich totiž roste vysoká tráva a v zimě tvoří ideální skluzavku pro sněhové spousty. Poslední jejich obětí byl loni touto dobou zkušený český skialpinista.

Německý žebřík
Obrovská rampa se zařezává do kolmých stěn Malého Kežmarského štítu. Vede po ní frekventovaná trasa dostupná horolezcům a zkušeným vysokohorským turistům s doprovodem horského vůdce. Nehrozí na ní nebezpečí, že na vás sníh spadne seshora, ale naopak, že vám ujede pod nohama a po pár desítkách nedobrovolného sjezdu po zadku si užijete několikasetmetrového letu do doliny. Nedávno tímto způsobem zahynuly dvě superhvězdy tatranského i alpského lezení 70. a 80. let bratři Pochylí.

Baraní sedlo
Několikahodinový výstup z chaty u Zeleného plesa Velkou Zmrzlou dolinou do sedla patří k nejkrásnějším túrám v Tatrách, ale celá cesta je ohrožovaná malými i obrovskými lavinami. Největší nebezpečí čeká na začátku a na konci. Vstup do doliny totiž vede sotva deset metrů širokým skalním kuloárem zvaným Flaška. Jestli ve stovky metrů široké dolině nad ní něco spadne, tak ve Flašce se všechen sníh spojí a vytvoří strašný tlak. Nahoře těsně pod sedlem se prochází podobným kuloárem, do kterého padají převěje.

Pokud přes sedlo přecházíte k Téryho chatě, lavinové nebezpečí hrozí i na druhé straně. Tam ovšem většina lavin padá po poledni, a tak můžete riziko zmenšit brzkým nástupem na túru.

Příčné sedlo
Populární letní výstup od Téryho chaty po řetězech se v zimě mění na nebezpečnou hru. Do skalního kotle vítr svane mnoho prašanu, a protože sem málokdy svítí slunce, zůstává sypký. Výstup do sedla je potom spíše prohrabávání stopy po prsa ve studené bílé krupici, která občas praskne a horolezce zavalí. Vloni tímto způsobem zemřeli dva postarší muži. Syn jednoho z nich se z laviny vykutálel a zavolal záchranáře. Bylo ovšem pozdě.  

Traverz pod Javorovými štíty
Magistrála od Priečného sedla sestupuje poměrně bezpečným terénem až k mohutné skalní stěně Javorových štítů. Pod ní je potřeba projít několik set metrů, které jsou ohrožované kamením a ledem seshora a zároveň může turista nebo lyžař utrhnout sněhovou lavinu pod sebou. Černá stěna je totiž obrácená k jihu, zahřívá sebe i své okolí a uvolňuje kvůli tomu kamenné i sněhové lavinky.

Prielom
Od Zbojnické chaty se chodí na úzké sedélko Prielom. Háček je ovšem v tom, že pod ním je dlouhé a široké sněhové pole. Když na něj odpoledne zasvítí slunce, stává se nejnebezpečnějším lavinovým svahem v Tatrách. Pokud se sníh nahoře utrhne, není kam utéci a ani za co se schovat. Daleko široko je jen sníh a žádný skalní výčnělek.

Podobně je na tom lyžařský výstup na vedlejší populární Svišťový štít. V Divé dolince pod ním letos na jaře cvičila Horská služba. Nácvik se změnil na ostrou akci, neboť jednoho záchranáře zavalila neočekávaná lavinka. Naštěstí byl na místě vrtulník a zkušení kolegové, a tak příběh neskončil na hřbitově, ale jen  v nemocnici.

Branka
Ani přístup k samotné Zbojnické chatě není bez rizika. Do soutěsky Branka padají laviny ihned po každém větším sněžení.

Věčný déšť
Další smrtelně nebezpečné místo číhá nedaleko horského hotelu Slezský dům. Zdvíhá se nad ním široký prudký svah zvaný Věčný déšť. Vede jím turistická trasa přes hlavní hřeben Tater a tak je velmi frekventovaná. Navíc se tady často lyžuje. Svah je ovšem přesně podle svého názvu podmáčený anebo aspoň zespoda zledovatělý. Jednou za čas se proto úbočí utrhne a bloky nafoukaného tvrdého sněhu obvykle nedají ničemu živému šanci. Smrt se navíc pro náhodné diváky z horského hotelu odehrává doslova v přímém přenosu.

Krčmárov žlab
Dlouhý, široký a prudký kuloár protíná jako po rozseknutí gigantickou sekerou srázy Gerlachovského štítu. Za dobrého sněhu a slušného počasí tudy vede bezpečný výstup i sestup. Pokud se prachový sníh nesesedne, nebo naopak za teplého počasí taje firn, musí se horolezec cítit jakoby hrál ruskou ruletu. Nemá moc šancí.

Před dvěma lety viděl jeden lyžař zdejší lavinu zespodu. Naštěstí ji uslyšel ještě vysoko nad sebou a stačil skočit pod mohutný skalní práh. Sněhové masy nad ním přejely jako řeka přes jez.

Váha
Sedlo kousek pod vrcholem Rysů, které v létě připomíná množstvím lidí Václavské náměstí, se v zimě mění na číhajícího zabijáka. Jeho schopnosti se v poslední době staly známé především tím, že lavina z jeho úbočí  třikrát těžce poničila chatu Pod Rysmi. Naštěstí v ní tehdy nikdo nebyl. Faktem ovšem je, že ať byla chata v této oblasti postavená kdekoliv, vždy ji sníh srovnal se zemí.

Zatímco k chatě splývá sedlo povlovným sklonem, na druhou stanu spadá prudkými stěnami. Extrémní lyžaři si v nich přesto najdou cestu do Bielovodské doliny, ale začátek sjezdu je vždycky strašidelný. Je potřeba skočit z převěje a okamžitě zatočit. Jestli z převěje něco upadne, podrazí to lyžařovi nohy a on přepadne do kolmých stěn.

Laviny hrozí stále
Výčet nebezpečných terénů samozřejmě není úplný, protože laviny padají už na svazích o sklonu 20 stupňů. Prakticky tedy kdykoliv a kdekoliv.

Do uvedených míst mimo značené cesty k chatám je podle návštěvního řádu Tatranského národního parku v zimě povolen vstup jen organizovaným horolezcům a skialpinistům. Členem Českého horolezeckého svazu i české pobočky Rakouského alpského spolku se může stát kdokoliv na počkání po zaplacení členského příspěvku.        

Tatry: Východná Vysoká

Tatry: Gerlachovské spády

Tatry: Malý Kežmarský štít

Tatry: Svišťový štít

Tatry: Velká Zmrzlá dolina

Tatry: Železná brána

Autoři:




Nejčtenější

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

V Sieře Leone přišlo po masivním sesuvu půdy o život až tisíc lidí. (14. srpna...
Jak bahno utopí tisíc lidí. V přelidněném Freetownu katastrofě sami pomohli

Při masivních sesuvech půdy v metropoli západoafrické Sierry Leone Freetownu zemřelo více než 400 lidí, z toho zhruba sto dětí. Dalších 600 se stále pohřešuje,...  celý článek

Tanečník ze Sepiku je připravený na kulturní show v Madangu.
My máme hodinky, oni mají čas. Co udělají mobily s Papuánci?

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

Šílený přístav v Bangladéši
VIDEO: Nás nedostanou. Kurz přežití v šíleném přístavu v Bangladéši

Bangladéšský přístav v Dháce je stejný jako celá země. Přelidněný, přeplněný, plný odpadků a boje o přežití. Míchají se zde staré bárky s moderními loděmi,...  celý článek

Další z rubriky

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Jak létají Češi. Letenka za 300 tisíc a cesty kolem světa

Kolik jste ochotni zaplatit za letenku na vysněnou dovolenou či pracovní cestu? Český rekord za poslední půlrok drží letenka za bezmála tři sta tisíc korun....  celý článek

Výhled na pobřeží ostrova Gran Canaria
U Kanárských ostrovů je hnědé moře, zamořují jej sinice

Návštěvníky Kanárských ostrovů může v těchto dnech na vyhlášených plážích překvapit odpudivá barva moře. Kvůli vysokým teplotám vody se zde rozbujely sinice,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.