Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Ve Vídni jsou všechny možné slohy

aktualizováno 
- Samozřejmě. Ve Vídni nejsou památky na starověk jako v Římě. Ani tam nejsou mrakodrapy jako v New Yorku. Ale všechny možné slohy, které provázejí svět od středověku, jsou tady hojně využity. Podívejme se na jednotlivé slohy, jak jsou zde zastoupeny.

Renesanční Vídeň se stala významným uměleckým centrem a to se projevilo samozřejmě i v architektuře. K nejimpozantnějším dochovaným památkám renesance patří Schweizertor (což je brána) v paláci Hofburg. V eleganci ji však podle odborníků snadno překoná portál kaple u Salvátora. V Hofburgu je také renesanční Stallburg. Prvky tohoto stylu se dochovaly i na nádvořích Bäckerstrasse a v Landesmuseu. Baroko lze nalézt téměř všude. Byla to doba, kdy město přestalo být ohrožováno Turky, protože v roce 1683 byla poražena armáda Kary Mustafy. Za vlády Karla IV. se pak začala metropole rozrůstat a vyrostlo mnoho nových budov, které jsou dnes vyhledávanými místy. Ve vídeňském Starém městě a blízkých ulicích snad není ulice, kde by nestál barokní dům či kostel. Mezi nejlepší ukázky baroka patří paláce v Belvederu, Leopoldův trakt v Hofburgu. Dvě ulice - Naglergasse a Kurrentgasse jsou zcela lemovány barokními domy. Když císař Napoleon dobyl Vídeň, rozhodl se při svém odchodu z města vyjádřit opovržení nad jejími obyvateli tím, že nechal zbourat část městských hradeb. V těchto prostorách kolem Hofburgu pak vládcové založili zahradu, dnes se jí říká Burggarten, se sadovou úpravou, v níž vysadili různé druhy stromů.
Pro veřejnost však byla otevřena až v roce 1918. To je jedna z památek na takzvané "biedermeierovské" období. Další je Volksgarten. Podobně jako již zmiňovaná Burggarten byla také založena poté, co Napoleon zboural městské hradby. Tím se totiž uvolnil prostor, který předtím zabíralo opevnění. Tato zahrada byla zpřístupněna veřejnosti daleko dříve než prvně jmenovaná - už v roce 1820. Krásu tohoto místa, jež je zcela symetrické, umocňuje ještě Theseův chrám od architekta a stavitele Petera von Nobileho. Socha řeckého boha, která v něm původně stála, dnes zdobí schodiště místního Uměleckohistorického muzea. K vidění je v zahradě i pomník básníka Karla von Hasenauera a fontána, která připomíná zavraždění císařovny Alžběty. Podobně jako Paříž a Praha, má také Vídeň bohaté památky z přelomu století, kdy zde vládla secese. Ta v rakouském hlavním městě skutečně kvetla. V roce 1896 vytvořila místní nová generace avantgardních umělců secesní styl (Jugendstil). Spolu s architekty a návrháři dokázali vytvořit pouto mezi výtvarným a užitým uměním. Styl to byl osobitý, o čemž například svědčí užití motivů. Ty se sice podobaly těm, které se používaly ve francouzském hnutí Art Nouveau, avšak ve Vídni vycházely z přísnějších geometrických vzorců. Velmi populární byly motivy s květinami, ale i ženskými postavami. Efektní byly i návrhy složené ze čtverců a trojúhelníků. Na secesi je mnoho památek v několika vídeňských muzeích. A jaké jsou nejznámější ukázky vídeňské secese? Je to Císařský pavilon v Hietzingu, pavilony na Karlsplatzu a také Wagnerovy domy v Linke Wienziele. Dalšími ukázkami jsou Strudelhofské schody a portály Stadtparku. Naprosto výjimečnou a samostatnou kapitolou z dějin vídeňské architektury jsou stavby postavené v dobách takzvané "Rudé Vídně". Říkalo se tak období části dvacátých a třicátých let, přestože ve městě vládla pravice. Nejtypičtějším příkladem tohoto období je Karl Marx Hof, jejž najdete na ulici Heiligenstädterstrasse 82-92 ve čtvrti Döbling. Jedná se gigantický dům, v němž je na tu dobu neuvěřitelných 1382 bytů. Architektem této budovy byl Karl Ehn a už z dálky je vidět, protože fasáda má broskvovou a lososovou barvu. V posledních letech však vyrostlo ve Vídni i mnoho zcela nových, avantgardních staveb, jež vyvolávají vášnivé diskuse, zda patří právě do míst staré zástavby.

Autor:




Nejčtenější

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

V Sieře Leone přišlo po masivním sesuvu půdy o život až tisíc lidí. (14. srpna...
Jak bahno utopí tisíc lidí. V přelidněném Freetownu katastrofě sami pomohli

Při masivních sesuvech půdy v metropoli západoafrické Sierry Leone Freetownu zemřelo více než 400 lidí, z toho zhruba sto dětí. Dalších 600 se stále pohřešuje,...  celý článek

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

Tanečník ze Sepiku je připravený na kulturní show v Madangu.
My máme hodinky, oni mají čas. Co udělají mobily s Papuánci?

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

Šílený přístav v Bangladéši
VIDEO: Nás nedostanou. Kurz přežití v šíleném přístavu v Bangladéši

Bangladéšský přístav v Dháce je stejný jako celá země. Přelidněný, přeplněný, plný odpadků a boje o přežití. Míchají se zde staré bárky s moderními loděmi,...  celý článek

Další z rubriky

Podvečerní „poušť“ ve slovenském Záhorie
Jen tak si prožít poušť ve střední Evropě. Záhorie miluje i armáda

Nejrozsáhlejší písečné duny ve střední Evropě jsou tak dokonalou replikou pouště, že si je oblíbili i vojáci a ti, kteří jejich techniku vyrábějí. Vždyť...  celý článek

Katar, Dauhá, Katařan, Katařanka
Katar láká turisty, zrušil vízovou povinnost pro 80 zemí, včetně ČR

Katar s okamžitou platností ruší vízovou povinnost pro občany 80 zemí, včetně České republiky. Oznámili to dnes zástupci katarského ministerstva vnitra,...  celý článek

Romantická skaliska na jižním okraji vrcholové plošiny Brostschbergu
Stezkami čarodějnic v Alsasku. Magický svět ve francouzských Vogézách

Do Alsaska se jezdí hlavně kvůli znamenitým vínům. Dalším tamním oblíbeným lákadlem jsou samozřejmě divukrásné Vogézy s holými hřebeny i vodopády. Kromě nich...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.