Ve Venezuele kriminalita kvete

  • 1
Ve Venezuele není snad nikdo, kdo by nebyl ochotný připustit, že země má hodně velké problémy s kriminalitou. Mnozí k tomu ale dodávají, že zdaleka největší zabijáci jsou místní policisté. Donedávna na venezuelských dálnicích provozoval lupičské řemeslo gang známý jako Los Pegadores (Ranaři), který míval bilanci průměrně tří vyloupených kamiónů týdně. Ale ve čtvrtek 23. srpna měli Ranaři špatný den. Kolem poledne jejich šéf "El Bemba" (Huba) a desítka mužů jako obvykle zinscenovali falešnou havárku a když u ní zastavil náklaďák, snadno dostali řidiče z kabiny. Ale tím jejich štěstí skončilo.

Když začali vykrádat náklad, dorazila na místo speciální tajná jednotka venezuelské soudní policie. Čtyři lupiči leželi během několika minut na místě mrtví s těly rozstřílenými jako řešeto, pět dalších, kterým se povedlo z dálnice ujet, potkal stejný osud ještě tentýž den. Při akci, kterou venezuelská policie označila za "přestřelku" neutržil žádný z policistů ani škrábnutí. Zprávy o incidentu na dálnici byly následující den plné první stránky novin, ovšem pro venezuelskou policii tahle akce nebyla ničím mimořádná - snad jen svým rozsahem.

Tak, jak se zločinnost v Caracasu i v dalších venezuelských městech pomalu vymyká kontrole, přijala místní policie nesmírně tvrdý postoj vůči všem, kteří stojí na špatné straně zákona. V jeho rámci příslušníci bezpečnostních sil důsledně uskutečňují nejen politiku "střílet a zabít", ale v posledních měsících přistoupili podle kritiků také k honbě a popravám osob, které označují za "snadno postradatelné lumpy".

Venezuelské úřady toto tvrzení popírají. "Venezuela není zločinecký stát, který by podporoval politiku vyhlazování," říká náměstek ministra vnitra Luis Camacho Kairuz. Ovšem policisté říkají něco docela jiného. "Jasně že existují lumpové, které je lepší vyřadit z oběhu," říká nejmenovaný policejní důstojník. "Protože když to neuděláme, budou dál vraždit, budou znásilňovat a zabíjet děti, ženy."

Jisté je jedno - zločinnost v zemi roste skutečně znepokojivým způsobem. Podepsal se na tom ekonomický propad, který Venezuela zažívá prakticky posledních dvacet let. Nijak nepřispěla ani skutečnost, že v roce 1998 opustilo věznice téměř 8500 trestanců propuštěných na základě nového trestního zákoníku. Výsledkem je, že za uplynulých deset let se počet násilných trestných činů ztrojnásobil a v hlavním městě Caracasu pětinásobně stoupl počet vražd. Za průměrný víkend ve Venezuele přibyde stovka vražd a za loňský rok policie zaregistrovala více než 8000 mordů.

Ovšem někteří odborníci tvrdí, že nezanedbatelnou část venezuelské násilné úmrtnosti je možné připsat místní policii. Oficiálně jsou tyto vraždy zapisovány do kolonky "vyřizování účtů" mezi zločinci, anebo jako "přestřelka s policií". "Většina těch 'přestřelek' je naprosto o něčem jiném," přiznává bývalý policista. "Spíš seberete nějakýho chlápka a pak ho odvedete pěkně stranou a..."

Reakce veřejnosti na tvrdý přístup policie jsou smíšené. V malém venezuelském státě Portuguesa vzala právo do ruky polopolicejní jednotka, která zářím loňského roku počínaje postřílela nejméně 65 údajných kriminálníků. Tehdy průzkumy veřejného mínění policii jednoznačně podporovaly. Když ale mezi zabité přibyl třiadvacetiletý student práv Jimmy Rodríguez, začal se názor obyvatel měnit.

Jimmyho otec Ramón trval na tom, že celá záležitost se musí vyšetřit. Všechno skončilo federálním šetřením, které dostalo za mříže několik policistů. Ramón se dokonce zúčastnil natáčení v místní televizi, kde vyprávěl o smrti svého syna - těsně poté, co byl program natočen, se na jeho farmě objevilo pět maskovaných mužů a nastříleli do něj devatenáct ran.