Osud dohalické tvrze ještě před několika lety visel na vlásku. Patřila zemědělskému družstvu Mžany, které se zbavovalo nepotřebného majetku a v roce 1997 ji předalo obci. "Špejchar chátral, ale peníze na opravu jsme neměli a začali jsme uvažovat o jeho zbourání," přiznal dohalický starosta Jaroslav Erben a dodal, že obec mohla od státu žádat peníze jen pro chráněnou památku. "Sýpku prozkoumali památkáři a zjistili, že v Dohalicích máme unikát, jedinou zachovanou gotickou tvrz na Hradecku," řekl Erben.
O rok později ministerstvo kultury zařadilo dohalickou tvrz do seznamu kulturních památek. Stavební práce na záchraně památky si zatím vyžádaly tři miliony korun. Většinu zaplatil stát, obec přispěla sto padesáti tisíci. "Sýpka je dočasně zachráněna. Dostala novou střechu a zpevnilo se zdivo, ale další úpravy se provedou až podle využití objektu," uvedl Václav Pražák z oddělení památkové péče Okresního úřadu v Hradci Králové. "Sháníme dalších dvě stě tisíc korun, možná je dostaneme z fondů Evropské unie, ale na celkovou opravu je potřeba asi patnáct milionů, které zatím nikdo neslíbil," sdělil dohalický starosta.
Hradečtí památkáři navrhli umístit do objektu muzeum války z roku 1866 a životního stylu konce devatenáctého století. "Válka 1866 byla událostí evropského významu, ale stále ji neumíme využít v turistickém ruchu," míní Pražák. Vzorem pro úpravy památky by prý mohla být historická sýpka u Osové Bitýšky, kde vznikla galerie. Ředitel Muzea východních Čech v Hradci Králové Zdeněk Zahradník je k návrhu zatím zdrženlivý. "Musíme posoudit, zda má smysl vytvářet v regionu třetí expozici o válce 1866, když je jí věnován památník na Chlumu a od příštího roku dostane prostor také v hradeckém muzeu. Záleží na tom, zda bychom do Dohalic dokázali přivést návštěvníky a zaplatit náročný provoz tvrze. Nevím ani, jak nám v příštím roce rozpočet dovolí hospodařit v obnovené muzejní budově v Hradci," uvedl Zahradník.
Dohalická sýpka je mohutnou stavbou o půdorysu třicet tři krát dvanáct metrů. Až do devítimetrové výšky se dochovalo zdivo tvrze místních vladyků ze 14. století, část budovy bývala také sroubena ze dřeva. Při paláci stál hospodářský dvůr, který i s tvrzí obepínal vodní příkop. V roce 1667 nechal Václav Záruba z Hustířan tvrz přestavět na barokní zámeček s přízemními arkádami, o sto padesát let později byla velká okna zazděna, nahrazena malými ležatými okénky, a z gotické tvrze se stala sýpka.
