Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Ve Francii by mohla být zima stejná jako na severu Kanady

  13:42aktualizováno  13:42
Klimatické jevy poslední doby nebudou vysvětlitelné, dokud se nepodaří pochopit, jak na změny atmosférické teploty zareaguje 1320 miliónů kilometrů krychlových slané vody moří a oceánů. Kdyby byli politici dostatečně odvážní, už dávno by začali pořádně financovat výzkum tohoto slaného motoru meteorologických dějů, pokrývajícího 70 procent naší planety. Neúspěch haagské konference o podnebí byl předvídatelný nejen proto, že se vědělo, že Američané nepřistoupí na snížení emisí škodlivin, ale také kvůli sporům Evropy a USA kolem role lesů na regulaci tzv. skleníkového efektu. Vědci ale vědí, že problém a hlavní nebezpečí nejsou lesy, ale oceány.

A to nejen proto, že tání ledovců znamená zvyšování hladiny vod, ale především proto, že oteplování planety může možná nezvratně změnit směr mořských proudů. Za laskavé evropské podnebí až do nejvyšších nadmořských výšek vděčíme neviditelnému veletoku - Golfskému proudu, přesouvajícímu chlad a teplo od jedné části zeměkoule ke druhé. Několik vědeckých skupin ukázalo, že bude-li lidstvo zvyšovat emise plynů působících skleníkový efekt, Golfský a ostatní oceánské proudy by mohly laskavé omývání protichůdných kontinentů zpomalit, dokonce zcela zastavit. Francie by se rázem klimaticky vyrovnala severnímu Quebeku.

Podle ředitele národního výzkumného střediska Jeana-Clauda Duplessyho se k tomu možná už začalo schylovat. Ověřit to lze pouze důkladnějším výzkumem moře - znásobením měření teploty, slanosti, proudění a biologického obsahu oceánů. To je ale těžší než mapovat klimatické změny.

K pochopení důsledků je třeba matematických modelů a víc oceánografických družic, jako je francouzsko-americká Topex- Poseidon, vypuštěná v roce 1992. Je třeba porozumět zatím nepochopitelným fenoménům jako je např. El Niňo. Proud, který každých pět až sedm let přemístí masy teplých vod z Tichého oceánu k břehům Indonésie a Ameriky. El Niňo, který maří blahodárné monzuny v Asii, aby "dopustil" záplavy a uragány v Jižní Americe, kde pak umírají tisíce zaskočených občanů a jsou registrovány ohromné materiální škody.

Tentýž jev byl nedávno zaregistrován v severním Atlantiku. Budou-li se střídat ve stále rychlejším sledu, jak se tomu už podle odborníků děje, je ohrožena polovina planety. Na jaře bude na oběžnou dráhu vynesen nástupce Topexu, opět
americko-francouzský projekt, družice Jason. Bude podrobně mapovat podmínky oceánů a vědci doufají, že jim pomůže odpovědět nejen na to, jak se bude oceán vyvíjet, ale také jakou rychlostí se změní podnebí.

Francouzská oceánografická a meteorologická pracoviště od září v akci zvané Jablko měří teplotu, obsah plynu a biomasu oceánu. Evropané počítají s vysláním dalších dvou meteorologických družic Metop a Envisat a Francouzi zpracovávají sofistikovaný model oceánských dějů Mercator. Cíl: lidstvo musí být schopno předvídat klimatické změny stejně, jako dnes předpovídá počasí.

A co na to ministři a diplomaté? Hádají se o několik pásů lesa, o maličkost vzhledem ke skutečným problémům planety. Přitom obyvatelé se znepokojují stále víc. Ve Francii např. počet lidí obávajících se následků oteplování stoupl za pět let z 27 na 35 procent lidí. Tento strach bohužel nepramení ze skutečné informovanosti. Až 40
procent Francouzů se mylně domnívá, že za oteplování nesou vinu jaderné elektrárny. Skleníkový efekt si hodně lidí plete s ozónovou dírou.

Autor:




Nejčtenější

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

V noci z pátka na sobotu 19. srpna 2017 se nad jižními Čechami prohnala prudká...
Šumavský park chce zakázat vstup do lesů. Na stezky padají stromy

Nevyrážejte do lesů kolem Nové Pece a Stožce, mnoho turistických tras je stejně neprůchodných. Takové varování vydal ráno Národní park Šumava. Silný vítr o...  celý článek

Provensalské Grasse je hlavní město francouzských parfémů
Kde nos potřebujete víc než oči. Výlet do města, kde voní každá ulice

Letní návštěva jihofrancouzské Provence se nemusí omezit jen na notoricky známá místa a přímořská letoviska. Vyrazte pár kilometrů do vnitrozemí, kde se mezi...  celý článek

Typický obrázek z německé Rujany: plážové „domečky“ jako ochrana před stálým...
Hrachovka z pytlíku, vlny studené. Jak se za Československa jezdilo k moři

Praotec Čech nás zavedl do středoevropské kotliny, rok 1918 nás v ní hranicemi uzavřel. Výsledek: nemáme moře. A přece jsme po jeho vlnách vždycky toužili....  celý článek

Specialized Turbo Vado 4.0
Jak se přilepit hobíkovi na záda. Test elektrokola do města i na výlet

I největší skeptici už vidí, že expanzi elektrokol nic nezastaví. Po velkém průlomu v Německu, Rakousku a Švýcarsku v uplynulých letech definitivně zasahují i...  celý článek

Další z rubriky

Typický obrázek z německé Rujany: plážové „domečky“ jako ochrana před stálým...
Hrachovka z pytlíku, vlny studené. Jak se za Československa jezdilo k moři

Praotec Čech nás zavedl do středoevropské kotliny, rok 1918 nás v ní hranicemi uzavřel. Výsledek: nemáme moře. A přece jsme po jeho vlnách vždycky toužili....  celý článek

(Ilustrační snímek)
Jak létají Češi. Letenka za 300 tisíc a cesty kolem světa

Kolik jste ochotni zaplatit za letenku na vysněnou dovolenou či pracovní cestu? Český rekord za poslední půlrok drží letenka za bezmála tři sta tisíc korun....  celý článek

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.