Vasův běh zůstává legendou

Jako mají horolezci svůj Mount Everest, mají lyžaři Vasův běh. Tento devadesát kilometrů dlouhý závod ve Švédsku je nejnáročnějším úkolem a obrovskou výzvou pro každého běžce na lyžích. Dnes tento mýtický závod oslaví 80 let od svého založení.

Historie Vasova běhu se váže k historické švédské události. Gustav Eriksson Vasa byl švédský šlechtic, který roku 1520 uprchl z dánského zajetí. Zamířil do městečka Mora a snažil se místní sedláky přesvědčit k povstání proti Dánům. Jenže marně, a tak musel před dánskými pronásledovateli dále prchat na lyžích na západ, směrem do Norska.
   

Po 90 kilometrech jej v obci Sälen dostihli dva poslové a přesvědčili ho, aby se vrátil do Mory a postavil se do čela osvobozeneckého vojska. Následoval triumfální návrat spojený s porážkou Dánů a posléze (v červnu 1523) korunovací Gustava I. Vasy švédským králem. Dnes je Vasa považován za otce Švédského království, které se zbavilo dánské nadvlády a brzy se stalo severskou velmocí.
   

Během oslav 400. výročí protidánského povstání spatřila světlo světa myšlenka uspořádat na Vasovu počest lyžařský závod vedoucí stejnou trasou, jakou kdysi vladař prchal před Dány. S tím rozdílem, že trať povede opačným směrem. Proč totiž oslavovat útěk, když se nabízí oslava triumfálního návratu? Navíc - cesta ze Sälen do Mory vede víceméně z kopce, naopak by to bylo mnohem náročnější.
   

Na startu prvního závodu v roce 1922 stanulo 136 běžců a od té doby jejich počet vzrůstal takřka geometrickou řadou. V roce 1961 museli pořadatelé kvůli neúnosnému počtu závodníků přenést start natrvalo do obce Berga, pět kilometrů od Sälen. Roku 1973 počet účastníků poprvé překročil deset tisíc, absolutním rekordem je údaj z roku 2000, kdy Vasův běh absolvovalo 16.402 závodníků. Zhruba pětinu startovní listiny tvoří každoročně zahraniční lyžaři.
   

Nejúspěšnějším závodníkem je dodnes domácí Nils Karlsson,
který ve 40. a 50. letech vyhrál závod devětkrát, z toho v letech 1945-1951 sedmkrát v řadě. Rekord tratě drží Peter
Göransson, který v roce 1998 doběhl do cíle v čase 3 hodiny a 38 minut. V roce 1977 se Vasova běhu zúčastnil i sám švédský král Carl XVI. Gustav.

Ne všichni samozřejmě dokončí, náročnost slavného závodu je mimořádná, a i proto má vysokou prestiž. "O prvenství nás bojuje skutečně jen zlomek. Ostatní mají radost už jen z toho, že se jim podaří zúčastnit," tvrdil bývalý český reprezentant Martin Petrásek, který se Vasova běhu účastnil od začátku 90. let a jednou skončil na desátém místě. Letos zaběhl jeho kolega Stanislav Řezáč ještě lépe - skončil sedmý a získal například skalpy olympijského vítěze ze Salt Lake City Estonce Andruse Veerpalua, i loňského vítěze Vasova běhu Švéda Henrika Erikssona.
   

Údajně ani ty největší lyžařské hvězdy, ověnčené medailemi z mistrovství světa a olympiád, si nikdy netroufly prohlásit, že mají formu na vítězství ve Vasově běhu. Často se stávalo, že slavná jména končila až hluboko v poli poražených. Ani legendární běžci jako Björn Dählie či Gunde Svan Vasův běh nikdy nevyhráli.
   

V celé historii byl Vasův běh pouze třikrát zrušen pro nedostatek sněhu (1932, 1934 a 1990). Do roku 1986 byla povolena volná technika, od té doby se ve stopě běhá pouze klasicky. Od roku 1981 mohou startovat také ženy, ale jejich samostatná kategorie byla vypsána až v roce 1997.
   

Vasův běh je ve Švédsku nesmírně populární, volná startovní čísla bývají vyprodána již v červnu. Do závodu se dostane kolem patnácti tisíc šťastlivců, přičemž další desetitisíce okupují okolí tratě v rolích diváků a sní o tom, že příští rok se na ně také dostane. Vždyť projet cílovou páskou, nad níž ční nápis "Ve stopách otců za budoucí vítězství", je tak povznášející.