Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Vasův běh zůstává legendou

  9:58aktualizováno  9:58
Jako mají horolezci svůj Mount Everest, mají lyžaři Vasův běh. Tento devadesát kilometrů dlouhý závod ve Švédsku je nejnáročnějším úkolem a obrovskou výzvou pro každého běžce na lyžích. Dnes tento mýtický závod oslaví 80 let od svého založení.

Historie Vasova běhu se váže k historické švédské události. Gustav Eriksson Vasa byl švédský šlechtic, který roku 1520 uprchl z dánského zajetí. Zamířil do městečka Mora a snažil se místní sedláky přesvědčit k povstání proti Dánům. Jenže marně, a tak musel před dánskými pronásledovateli dále prchat na lyžích na západ, směrem do Norska.
   

Po 90 kilometrech jej v obci Sälen dostihli dva poslové a přesvědčili ho, aby se vrátil do Mory a postavil se do čela osvobozeneckého vojska. Následoval triumfální návrat spojený s porážkou Dánů a posléze (v červnu 1523) korunovací Gustava I. Vasy švédským králem. Dnes je Vasa považován za otce Švédského království, které se zbavilo dánské nadvlády a brzy se stalo severskou velmocí.
   

Během oslav 400. výročí protidánského povstání spatřila světlo světa myšlenka uspořádat na Vasovu počest lyžařský závod vedoucí stejnou trasou, jakou kdysi vladař prchal před Dány. S tím rozdílem, že trať povede opačným směrem. Proč totiž oslavovat útěk, když se nabízí oslava triumfálního návratu? Navíc - cesta ze Sälen do Mory vede víceméně z kopce, naopak by to bylo mnohem náročnější.
   

Na startu prvního závodu v roce 1922 stanulo 136 běžců a od té doby jejich počet vzrůstal takřka geometrickou řadou. V roce 1961 museli pořadatelé kvůli neúnosnému počtu závodníků přenést start natrvalo do obce Berga, pět kilometrů od Sälen. Roku 1973 počet účastníků poprvé překročil deset tisíc, absolutním rekordem je údaj z roku 2000, kdy Vasův běh absolvovalo 16.402 závodníků. Zhruba pětinu startovní listiny tvoří každoročně zahraniční lyžaři.
   

Nejúspěšnějším závodníkem je dodnes domácí Nils Karlsson,
který ve 40. a 50. letech vyhrál závod devětkrát, z toho v letech 1945-1951 sedmkrát v řadě. Rekord tratě drží Peter
Göransson, který v roce 1998 doběhl do cíle v čase 3 hodiny a 38 minut. V roce 1977 se Vasova běhu zúčastnil i sám švédský král Carl XVI. Gustav.
Ne všichni samozřejmě dokončí, náročnost slavného závodu je mimořádná, a i proto má vysokou prestiž. "O prvenství nás bojuje skutečně jen zlomek. Ostatní mají radost už jen z toho, že se jim podaří zúčastnit," tvrdil bývalý český reprezentant Martin Petrásek, který se Vasova běhu účastnil od začátku 90. let a jednou skončil na desátém místě. Letos zaběhl jeho kolega Stanislav Řezáč ještě lépe - skončil sedmý a získal například skalpy olympijského vítěze ze Salt Lake City Estonce Andruse Veerpalua, i loňského vítěze Vasova běhu Švéda Henrika Erikssona.
   

Údajně ani ty největší lyžařské hvězdy, ověnčené medailemi z mistrovství světa a olympiád, si nikdy netroufly prohlásit, že mají formu na vítězství ve Vasově běhu. Často se stávalo, že slavná jména končila až hluboko v poli poražených. Ani legendární běžci jako Björn Dählie či Gunde Svan Vasův běh nikdy nevyhráli.
   

V celé historii byl Vasův běh pouze třikrát zrušen pro nedostatek sněhu (1932, 1934 a 1990). Do roku 1986 byla povolena volná technika, od té doby se ve stopě běhá pouze klasicky. Od roku 1981 mohou startovat také ženy, ale jejich samostatná kategorie byla vypsána až v roce 1997.
   

Vasův běh je ve Švédsku nesmírně populární, volná startovní čísla bývají vyprodána již v červnu. Do závodu se dostane kolem patnácti tisíc šťastlivců, přičemž další desetitisíce okupují okolí tratě v rolích diváků a sní o tom, že příští rok se na ně také dostane. Vždyť projet cílovou páskou, nad níž ční nápis "Ve stopách otců za budoucí vítězství", je tak povznášející.
   

Autor:




Nejčtenější

Zboží s tematikou zatmění 2017
Reportáž: Zatmění slunce vyhnalo Američany na venkov. Přípravu nepodcenili

Jackson, USA (od zvláštního reportéra Technet.cz) Zatmění slunce je astronomická událost, která je (na rozdíl třeba od průletu komety) srozumitelná úplně každému. Američané se už nemohou dočkat, především pak...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Karambol v Chorvatsku? Nehodu nechte zapsat a pokutám se nebraňte

Zkazila vám dovolenou v Chorvatsku bouračka? Zkuste nepanikařit a nezapomeňte na záznam o dopravní nehodě. A hlavně zavolejte tamní policii - stačí vyťukat...  celý článek

Zdevastovaná zastávka Medzilaborce-město
Dobre tu už bolo. Bizarní svět kolem Lupkovského tunelu na Slovensku

Pokud máte dojem, že tunely souvisí s politikou, pak pro Lupkovský tunel na severovýchodním Slovensku to sedí stoprocentně. Po několikaleté pauze přes něj...  celý článek

Některé turistické stezky a cyklotrasy v Národním parku Šumava jsou po...
Šumavský park chce zakázat vstup do lesů. Na stezky padají stromy

Nevyrážejte do lesů kolem Nové Pece a Stožce, mnoho turistických tras je stejně neprůchodných. Takové varování vydal ráno Národní park Šumava. Silný vítr o...  celý článek

Panorama Nepomuku s neodmyslitelnou kulisou Zelené hory.
Krajinou Černých baronů a milované historie. Cyklotoulky okolím Nepomuku

Zvlněná a přátelská krajina luk, polí a remízků v okolí Nepomuku byla osídlená generacemi předků, jejichž dávné působení můžeme pocítit v drobných i...  celý článek

Další z rubriky

Lidé procházejí kolem protituristického graffiti v historickém centru...
V Evropě se zvedá odpor proti turistům. Je jich moc, zlobí se místní

Protesty v Benátkách a Barceloně, zvláštní opatření v Římě a Dubrovníku. V nejpopulárnějších turistických destinacích Evropy se šíří protituristické nálady....  celý článek

Šílený přístav v Bangladéši
VIDEO: Nás nedostanou. Kurz přežití v šíleném přístavu v Bangladéši

Bangladéšský přístav v Dháce je stejný jako celá země. Přelidněný, přeplněný, plný odpadků a boje o přežití. Míchají se zde staré bárky s moderními loděmi,...  celý článek

Podvečerní „poušť“ ve slovenském Záhorie
Jen tak si prožít poušť ve střední Evropě. Záhorie miluje i armáda

Nejrozsáhlejší písečné duny ve střední Evropě jsou tak dokonalou replikou pouště, že si je oblíbili i vojáci a ti, kteří jejich techniku vyrábějí. Vždyť...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.