Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Vánoční tabule cizinců v Česku: krocan s nádivkou nebo kančí řízky

aktualizováno 
V Česku žije půl milionu cizinců, kteří si na Štědrý večer připravují pokrmy podle vlastních tradic a místo smaženého kapra s bramborovým salátem si otevírají ústřice či pečou krocana plněného sladkou nádivkou s rozinkami.

Angličan Gary zkouší o Štědrém večeru různé druhy řízků, od telecího přešel ke kančímu. | foto: Libor Budinský, pro iDNES.cz

Krocan s rozinkami

K tradičním národnostním menšinám v Česku patří už od sedmdesátých let Řekové. Jannis žije v Praze téměř dvacet let a i když je vystudovaný inženýr, vlastní vyhlášenou dejvickou restauraci Kavala, ve které také sám vaří. Na Štědrý den připravuje nejen typickou krétskou specialitu v podobě vařených šneků, ale především pečeného krocana, který zdobí řecký vánoční stůl již přes sto let.

Fotogalerie

„Krocana děláme trochu jinak, než je běžné v Evropě, neboť ho plníme fantastickou nádivkou. Já mám recept od maminky a nádivku připravuji z rýže, jater, rozinek, zrníček granátového jablka, vařených kaštanů a bylinek, tedy hlavně tymiánu, máty, kopru a petržele,“ popisuje rodinný recept s tím, že krocan se musí péct velmi dlouho, tedy 7 - 8 hodin v troubě, podložený bramborami, které se sice úplně rozvaří, ale současně nasáknou vypečenou šťávou a jsou velmi chutné.

Kapr na houbách a na smetaně

Rusové žijící v Česku si musí vybrat, zda budou slavit Vánoce v „našem“ termínu, nebo až v pravoslavném na začátku ledna. „Máme malé děti, které se nám narodily už v Praze, takže slavíme Vánoce rovnou dvakrát,“ vysvětluje Ruska Julia, která žije v Praze s rodinou již deset let.

„Na Štědrý večer děláme podle českého zvyku kapra, akorát ho nesmažíme v trojobalu, ale pečeme v troubě. Kapra připravujeme vcelku, je plněný houbami a zalitý smetanou. Ke kaprovi máme bramborový salát, který je ovšem trochu jiný, protože je bez vajíček a také je kyselejší než ten český,“ vypráví Julia.

„O pravoslavných Vánocích pak máme tradiční ruskou specialitu, tedy pečenou husu plněnou jablky a rýží. Husa se peče vcelku a krájí se až na stole, přičemž dušená jablka s rýží slouží jako příloha,“ popisuje gastronomické zvyky Julia.

Šneci se pomalu vracejí jako oblíbené vánoční jídlo i do českých restaurací, pro Francouze je to ovšem nezbytnost.

Šneci se pomalu vracejí jako oblíbené vánoční jídlo i do českých restaurací, pro Francouze je to ovšem nezbytnost.

Francouzské štědrovečerní večeři se říká reveillon a její součástí musí být podle Marcela také čerstvé ústřice a kvalitní losos.

Francouzské štědrovečerní večeři se říká reveillon a její součástí musí být podle Marcela také čerstvé ústřice a kvalitní losos.

Konec jarních závitků

Možná ještě větší rozpor prožívá četná vietnamská komunita. I když ve Vietnamu se Vánoce neslaví, v Česku většina rodin začala vánoční svátky dodržovat a k překvapení mnoha sociologů přebírají „naši“ Vietnamci také řadu českých zvyků.

„Už když jsme byli s bratrem malí, začali rodiče slavit Vánoce, vždycky jsme měli stromeček a dostávali jsme dárky. Zpočátku jsme ještě jedli vietnamská jídla, třeba hovězí maso se zeleninou a rýží či nesmažené jarní závitky, které si každý připraví a zamotá až u stolu, ale když jsme s bratrem začali chodit do školy, postupně jsme doma přešli na českou klasiku a máma začala dělat ke štědrovečerní večeři smaženého kapra se salátem,“ vypráví vietnamský mladík Tai.

Nesmažené, vlastnoručně balené jarní závitky patří na vietnamský slavnostní stůl, ale o Štědrém večeru je alespoň v Česku pozvolna vytlačuje smažený kapr.

Nesmažené, vlastnoručně balené jarní závitky patří na vietnamský slavnostní stůl, ale o Štědrém večeru je alespoň v Česku pozvolna vytlačuje smažený kapr.

Oblíbený humr po desetiminutovém vaření. Jedna z největších delikates na vánočním stole.

Oblíbený humr po desetiminutovém vaření. Jedna z největších delikates na vánočním stole.

Řízkové orgie

Angličan Gary žije v Praze s českou přítelkyní už sedm let a jejich vánoční večeře představuje zajímavý kompromis. „Přítelkyně dělá bramborový salát, který mám rád. Smaženou rybu ovšem moc nemusím, neboť doma na studiích jsem se pořád cpal naší klasikou „fish and chips“. Na krocana je nás zase málo, takže jsem už před lety začal připravovat řízky. Z vepřového a kuřecího jsem nejprve přešel na telecí a v loňském roce jsem zkusil udělat kančí řízky, které byly naprosto fantastické. Také letošní rok bude ve znamení divočiny a vedle osvědčeného kančího řízku budu dělat také smažená kančí játra. Experimenty s řízky mi přijdou mnohem zábavnější než jíst stále dokola jedno jídlo,“ soudí Gary.

Chorvatská specialita

Tradičním vánočním jídlem na chorvatském pobřeží je sušená treska, která se ovšem vozí až ze Skandinávie. A Dražen Horvat, který v Praze žije a provozuje restauraci, si suroviny z Chorvatska nikdy nezapomene včas přivézt.

„Treska se musí nejdřív na 48 hodin namočit a teprve pak se vaří ve vodě s cibulí a petrželí. Buď se připravuje takto na bílo, nebo na červeno, to se do jídla přidávají ještě drcená rajčata, ale spousta rodin dělá současně obě podoby. Štědrovečerní specialita se jmenuje bakalar a jí se s bramborem uvařeným hodně do měkka,“ vysvětluje Horvat, který tradiční pochoutku připravuje řadu let právě také v Praze.

„Sušenou tresku si vozím z Chorvatska, a i když ji mám zabalenou ve třech igelitových taškách, stejně mi celé auto smrdí rybinou,“ dodává majitel oblíbené restaurace Chorvatský mlýn. A proč se na pobřeží Středozemního moře, kde je dostatek čerstvých ryb, připravuje sušená treska ze severní Evropy? Za zvyk prý vděčí námořníkům, kteří tento pokrm jedli na lodích při dalekých plavbách.

Legendární vánoční jídlo z chorvatského pobřeží. Bakalar, tedy sušená treska připravená s brambory.

Legendární vánoční jídlo z chorvatského pobřeží. Bakalar, tedy sušená treska připravená s brambory.

To nejlepší! A co nejvíc

 Poslední zastavení patří Francouzům, kteří jsou proslulí svými mlsnými jazýčky. „Oproti Čechům máme výhodu, protože se večer nedíváme na pohádku, ani si nedáváme dárky, ale čeká nás pouze dlouhá hostina. Ještě před lety byl problém všechny dobroty sehnat, ale dnes už je v Praze všechno,“ vysvětluje francouzský obchodník Marcel, který už dvanáct let žije a pracuje v Praze.

Večeře má podle něj kolem deseti až dvanácti chodů, přičemž každý rok je složení delikates trochu jiné. „Nikdy ovšem nechybí ústřice, foie gras, kvalitní losos, šneci a kaviár. To jsou všechno předkrmy, jako hlavní jídlo máme většinou humra, kterého mají běžně v Makru, a pak ještě přijdou na řadu sýry, já osobně miluji zrající sýr Maroilles z Pikardie, což je taková historická kuriozita, neboť se vyrábí již od desátého století,“ vypočítává Marcel.

Nakonec připojuje jednu kuriozitu: „Před časem mě rozesmála česká kamarádka, protože se mě zeptala, jak vlastně chutná réveillon, když se do něj přidávají ústřice, ryby, foie gras a další dobroty. Jenže réveillon není jídlo, ale právě výraz pro dlouhou vánoční večeři,“ usmívá se, asi už s myšlenkou na opulentní večeři.

Autor: pro iDNES.cz






Nejčtenější

V sobotu byl otevřen druhý úsek nové lanové dráhy z Růžové hory na Sněžku. (22....
Horská služba vyhlásila v Krkonoších první stupeň lavinového nebezpečí

Horská služba v Krkonoších vyhlásila po sněžení v minulých dnech nejnižší první stupeň lavinového nebezpečí. Na hřebenech napadlo asi 30 cm sněhu. Při prvním...  celý článek

Seiser Alm
Seiser Alm: Běžkařský ráj na louce o rozloze 8000 fotbalových hřišť

Sen taťky běžkaře. Vysoká nadmořská výška, mírné i náročné běžkařské tratě, zázemí a především nádherní štíty Dolomit nabízí lyžařské středisko Seiser Alm v...  celý článek

Nad německým venkovem zanechal pilot letounu pozdrav.
Psaní letadlem. Pilot na radarových mapách vykroužil velké „Hello“

Ne každý let je o tom, dostat se z bodu A do bodu B. Někdy lze pomocí letadla dokonce „kreslit“. Tak by se dalo nazvat počínání neznámého pilota nad německým...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.