Vánoce na lyžích: kam se vydat?

  • 3
O vánočních svátcích čekají lyžaře velmi slušné sněhové podmínky, ať vyrazí kamkoliv ve střední Evropě. Na českých horách leží nezřídka přes metr sněhu, obdobně jsou zasypané slovenské hory, stejně tak či dokonce více rakouské a východošvýcarské Alpy.

V Itálii vládnou kvalitní podmínky navzdory hubenějším srážkám díky podkladu z umělého sněhu. Bílé Vánoce na horách jsou zaručeny, i když se přechodně otepluje.

Kdo si chce užít ojedinělou kombinaci perfektních podmínek a volných svahů, měl by zvolit nejbližší dny, než hory začnou zaplavovat vánoční hosté, přijíždějící zpravidla kolem 26. prosince. České hory k tomu letos nabízí dobrou příležitost, neboť všechna větší centra již točí vleky a hlásí prašan.

Dobrý začátek sezóny zažívají i na Slovensku, kde se velká část vleků rozjede právě o nadcházejícím víkendu.

Aktuální zpravodajství o sněhu a provozu našich nejbližších středisek lze souhrnně sledovat na www.holidayinfo.cz pro české hory a www.holidayinfo.sk pro Slovensko.

Pro sjezdaře je nejzajímavějším údajem množství otevřených sjezdovek, což je podrobně u každého střediska uvedeno. Dalším zdrojem zpráv jsou specializované lyžařské weby – např. slovenský www.yeti.sk, které navíc skýtají možnost diskuse čtenářů.

V Krkonoších je plný provoz v Harrachově, na Lysé hoře v Rokytnici, v Peci pod Sněžkou i na Černé hoře v Janských Lázních. Ve Špindlerově Mlýně byla kvůli závodům SP uzavřena pouze svatopetrská černá sjezdovka.

V Orlických horách se již jezdí v Deštném, Čenkovicích i Říčkách, v Jeseníkách je nejvíce sjezdových možností v okolí Ramzovského sedla a na Červenohorském sedle, všechny vleky ale zatím nejezdí.

V Beskydech mají omezený provoz Pustevny, v Bílé, Razule a na Soláni funguje téměř vše. Kompletní provoz hlásí ze Šumavy Zadov a Lipno, na Špičáku jsou k dispozici hlavní tratě. V Krušných horách se lze dobře svézt na Klínovci (většina sjezdovek v provozu), na Bouřňáku a v Bublavě.

Na Slovensku se mnohá střediska chystají zahájit plný provoz o vánočním víkendu – to platí pro Chopok, Vrátnou dolinu nebo prakticky celé Vysoké Tatry (probíhá revize lanovek, příp. příprava tratí). Již nyní je v provozu celý areál Malino Brdo nad Ružomberkom nebo Veľká Rača-Oščadnica v Kysuckých Beskydech.

Kam do Alp

V Alpách je sněhová situace v tradičním duchu posledních let. Největší množství srážek se vysypalo na jejich severním návětří – od Centrálního Švýcarska přes Tyrolsko až po Dolní Rakousko.

Velmi slušný sněhový základ obdržely již na konci listopadu také slovinská střediska, jih Rakouska a severovýchod Itálie (zejména Dolomity). Na jižní straně oblouku podmínkám tradičně pomohlo několikatýdenní období suchých mrazů, kdy na sjezdovkách vznikla kompaktní vrstva umělého sněhu.

Sněhové přírůstky posledních dní a předpovědi na nejbližší následující jsou obrazově zpracovány např. na stránkách www.snow-forecast.com. Pro zájemce o přesnou výšku sněhu ve volném terénu se vyplatí navštívit stránky regionálních lavinových center, kde jsou tyto informace shromažďovány. Jejich rozcestníkem je www.lawinen.org.

Sjezdaře však zřejmě více zaujmou zprávy o počtu otevřených sjezdovek. Nejkomplexnější přehled o provozu v Alpách (ale i jinde) poskytují stránky Skiresort Service International, kde je k dispozici rozsáhlý report pro každou zemi zvlášť. V případě Švýcarska se lze ještě podrobnějších zpráv dobrat - ZDE. Láká-li vás Francie, detailní zprávy z francouzských lyžařských center najdete ZDE.

Rakousko sdružuje sněhové zpravodajství na serveru www.tiscover.at. Itálie svůj celoúzemní rozcestník sněhových zpráv nemá, ale jednotlivé regiony ano - klikněte na jednotlivé oblasti: AostaVia Lattea, Alta ValtellinaAdamello-Brenta či Dolomiti Superski.

partner přílohy
Kde lze tedy čekat nejlepší alpskou lyžovačku? Zatím ne v příliš vysokých polohách, vyjma ledovců. Tamní skalnatý terén potřebuje mocnější sněhovou vrstvu, a té se na podzim kvůli teplému a slunečnému počasí nedostávalo. Obecně lze tedy spíš doporučit středisko zasahující do pásma lesa a ideálně využívající rozsáhlého umělého zasněžování – např. salcbursko-štýrskou oblast Ski amadé (v současnosti jezdí tři čtvrtiny vleků), Dolomity (v provozu téměř vše) nebo "předalpská" střediska Horního a Dolního Rakouska.

Také geograficky současná sněhová situace přeje spíše střediskům ve střední a východní části Alp. Naproti tomu ve větší části Francie, na jihozápadě Švýcarska a v západní části italských Alp jsou ve velké míře zatím odkázáni na nepříliš tučnou vrstvu přírodního sněhu (vesměs okolo půl metru) a zatím ne plošně rozšířený umělý sníh. V těchto oblastech je proto třeba počítat s provozem mnohem více omezeným.

 

Lyžař