Van Goghův pokoj v blázinci

Van Goghův pokoj v blázinci | foto: Libor Budínský

V blázinci u van Gogha. Fantastický výlet za ďábelským malířem

  • 1
Postel, malířský stojan a zamřížované okno. Maličká místnost v blázinci v Provence byla posledním útočištěm nizozemského malíře. Tady našel vyčerpaný Vincent van Gogh azyl poté, když si při jednom ze svých záchvatů uřízl část ucha.

Už na náměstí města Saint Remy de Provence najdete van Goghovy stopy. Městem vede "naučná" stezka s místy, která malíř zachytil na plátně. Ani v blázinci totiž nepřestal malovat. Těžké záchvaty deprese, zoufalství, bolesti a halucinací střídaly měsíce, kdy mohl pracovat. V blázinci strávil rok a dva týdny a za tu dobu namaloval na 150 obrazů a desítky kreseb.

I když ve městě Saint Rémy de Provence nezůstal originál jediného obrazu (naopak jednu zářivou krajinu z tohoto období najdete v pražské Národní galerii), přesto je zajímavé srovnat jejich reprodukce s realitou. Jenom na místě totiž člověk pochopí sílu provensálského slunce a magickou přitažlivost zdejší krajiny, která měla na van Gogha tak obrovský vliv.

Zářivé barvy Provence

Van Gogh byl neuvěřitelně plodný. Během desetileté kariéry namaloval téměř 900 obrazů a další stovky kreseb. Ale šílené tempo se projevilo na jeho zdraví. Jeho psychický stav se rapidně zhoršil právě v Provence, kterou tak miloval.

Do romantického města Arles přijel v únoru 1888 a od prvních chvil byl očarován zdejší krajinou a především zářivým světlem. V té době se do jeho obrazů dostává bohatá žlutá a modrá barva, a jeho malby získávají na intenzitě.

Zamřížované okno, vedle nepravidelných procházek jediné spojení s vnějším světem.

V Arles si pronajal slavný kanárkově žlutý dům jen kousek od městských hradeb (dnes už bohužel nestojí) a snil o tom, že založí malířskou skupinu. Jenže pak se všechno zvrtlo. V prosinci 1888, při návštěvě svého přítele Gauguina došlo ke tragické události, při níž si uřízl část ucha.

V kritickém stavu byl odvezen do místní nemocnice, kam se v dalších měsících ještě několikrát vrátil. Na jaře navíc místní obyvatelé sepsali proti van Goghovi petici, v níž ho nazývali zrzavým šílencem a policie uzavřela jeho dům. A tak se van Gogh vydal dobrovolně do léčebny v Saint Paul de Mausole, stojícího na předměstí Saint Rémy de Provence.

Život v blázinci

Život v léčebně měl jasně daná pravidla. Vstávalo se v půl šesté, kdy personál otvíral dveře do ložnic a zjišťoval škody, které se "odehrály" během noci. V šest se šlo na snídani, zatímco v pokojích probíhala dezinfekce.

V sedm hodin následovala mše (celá léčebna vznikla v místě starého kláštera, který byl v době francouzské revoluce znárodněn a později přizpůsoben pro účely blázince).

Po mši čekala na ty schopnější blázny lehčí práce, která měla, jak se tehdy věřilo, léčebné účinky. A tak blázni pracovali deset hodin na farmě, zahradě, v kuchyni či dílnách.

Mužské křídlo léčebny, ve které strávil van Gogh poslední rok svého života.

Van Gogh měl ovšem speciální režim. Pokud neměl zrovna těžké pozáchvatové období, mohl se v doprovodu lékaře procházet po okolí či sedět v pokoji a malovat.

Dnes je v části léčebny zřízeno malé muzeum s rekonstruovaným van Goghovým pokojem a s malou expozicí z dějin psychiatrie. A nechybějí ani reprodukce van Goghových obrazů, které vznikly během zdejšího pobytu. Jenom připomeňme, že léčebna je i dnes stále plně funkční.

Klubko diagnóz

Příčiny van Goghova šílenství nejsou úplně jasné a psychiatři už nabídli na tři desítky nejrůznějších diagnóz. Nejčastěji se v nich objevují podezření na schizofrenii, maniodepresivní psychózu, otravu malířskými barvami, pozdní stádium syfilidy či záchvaty epilepsie.

Jisté však je, že na jeho psychickém stavu se těžce podepsal i "nezdravý" bohémský životní styl, podpořený nedostatečnou výživou, neustálým přepracováním, nadměrnou konzumací alkoholu, především absintu.

Dnes je v léčebně i malá expozice z dějin psychiatrie.

Van Gogh odešel z léčebny Saint Paul de Mausole po roce v květnu 1890. Odstěhoval se za známým lékařem Paulem Gachetem do Auvers-sur-Oise. Ale ani ten mu nedokázal pomoci.

Jen o dva měsíce později se při dalším záchvatu postřelil do prsou. Střela sama o sobě nebyla smrtelná, van Gogh dokonce došel zpátky domů a ještě si zakouřil dýmku. Rána se však zanítila a 30 hodin po sebevražedném pokusu malíř zemřel.

Nostradamus i Vítězný oblouk

Provensálské městečko Saint Rémy de Provence je zajímavé i z mnoha jiných důvodů. V historickém centru se v roce 1503 narodil slavný věštec Nostradamus. Kousek za městem, těsně vedle psychiatrické léčebny, leží pozůstatky antického města Glanum, které bylo osídlené již v 7. století před Kristem.

V roce 260 našeho letopočtu bylo po útoku barbarů opuštěno, ale archeologové v roce 1920 odkryli zbytky antických chrámů i obytných domů. Nedaleko léčebny stojí také dokonale zachovaný Vítězný oblouk z roku 20 našeho letopočtu, který patří k nejkrásnějším římským památkám v celé Provence.