Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Válka začíná zasahovat i do života kolumbijské smetánky

  15:53aktualizováno  15:53
Skupina poníků cválá po dokonale střiženém trávníku, nad nímž se nesou údery pálek hráčů póla. Ušlechtilá srst zvířat se leskne v ranním slunci. Diváci v úhledných bílých paviloncích usrkávají koktejly. Jako stíny se mezi nimi pohybují diskrétní číšníci ve fracích a nabízejí Krvavou Mary či něco na zub. Navzdory tomu, že lesy se hemží povstalci a že boje stále pokračují, sezóna v tomto exkluzivním kolumbijském klubu nerušeně pokračuje. Tato zelená oáza je jen jedno z mnoha luxusních útočišť, kde se kolumbijská elita oddává radostem. Realita života ostatních Kolumbijců - válka, masakry, drogy a zločiny - je jim vzdálena.

Podle mnohých je ale na čase, aby příslušníci nejvyšší třídy vystoupili ze stínu a čelili hlubokým sociálním a ekonomickým rozdílům, má-li Kolumbie vybřednout z války, jíž je sužována 37 let. Je prý třeba se něčeho vzdát a přistoupit na hluboké reformy v zemi, kde žije polovina lidí v chudobě. "Kolumbie nemohou být tři různé státy, jeden, který zabíjí, druhý, co umírá, a třetí, který schovává hlavu do písku a zavírá oči," řekl prezident Andrés Pastrana, když před dvěma lety zahájil mírové rozhovory s ultralevicovými povstalci z Revolučních ozbrojených sil Kolumbie (FARC).

Za nejdelší války západní polokoule přišlo jen v posledních deseti letech o život na 35.000 civilistů, za stejnou dobu se kvůli ní musely z domovů vystěhovat dva milióny venkovanů. OSN situaci v Kolumbii považuje za největší uprchlickou krizi mimo území Afriky.
 

Pastrana coby uhlazený absolvent Harvardu, syn bývalého prezidenta a blízký spojenec kolumbijské vlivné elity, založil kariéru na slibech, že získá mír s FARC - největší povstaleckou organizací v zemi, čítající 17.000 členů. FARC vznikly v 60.
letech jako spojenectví někdejších skupin zemědělců bojujících proti majitelům pozemků.

Po vedením veterána Marulandy (70), který strávil většinu života v džungli, žádají reformy včetně přerozdělení bohatství, pozemky a ukončení Pastranou prosazované politiky volného trhu. Mírové rozhovory se vlečou navzdory počátečnímu optimismu hlemýždím tempem. Vysoké kruhy a hlavní obchodní skupiny, které pomohly Pastranovi k jeho čtyřletému mandátu, kritizují prezidenta za to, že povstalcům příliš ustupuje. V žaludku jim leží především demilitarizované pásmo, které FARC získaly bez jakéhokoli ústupku z vlastní strany - nejlepší by bylo, kdyby skoncovaly s únosy.

Ředitel hlavní finanční skupiny Grupo Aval Luis Carlos Sarmiento souhlasí s tím, že míru lze dosáhnout prostřednictvím investic do sociálních programů. Požadavky FARC jsou ale podle něj pro současnou ekonomiku země neúnosné. "Domnívám se, že jediná cesta k přerozdělení bohatství je lepší využití daní - budovat silnice, zlepšit zdravotní a důchodovou politiku. Znárodnění letiště a bank není řešení," tvrdí.

Zatím se ale válčí. Vládní jednotky jsou rekrutované především v dělnických a zemědělských rodinách. Synkové bohatých nevědí, co je to boj, protože se z povinné vojenské služby vykupují anebo si zajistí bezpečné místo v hlavním městě, daleko od fronty a kulek pravicových polovojenských skupin. Ze 106.000 vojáků, kteří sloužili v kolumbijské armádě loni, mělo jenom 8000 vysokoškolské vzdělání. "Bohatí tančí v Miami, domácí válku vedou jejich poručíci," říkají diplomaté.

I tak si však elita stěžuje, že válka zasahuje do jejích životů čím dál víc, protože levicoví rebelové pronikají do měst a protože se majetní čím dál častěji stávají oběťmi únosců a vyděračů. Musejí kvůli tomu cestovat v obrněných autech, večeřet
pod dohledem osobních strážců a vzdát se víkendů na venkově. Mnozí proto z Kolumbie odešli nadobro a usadili se v Miami. Od získání nezávislosti na Španělsku v roce 1819 sídlí vládnoucí kruhy v Bogotě a nejbližším okolí nebo v bohatých
středokolumbijských kávovníkových oblastech. Bogotu, ležící v horách 2600 metrů nad mořem, přirozeně dělí od zbytku země její geografická poloha. Stovky let bylo pro její obyvatele snadnější dostat se lodí po řece Magdaleně a pak po moři do Španělska než do kolumbijského vnitrozemí.

Pýcha a kulturní život učinil z Bogoty koncem 19. století Atény Jižní Ameriky. Teď však proniká bída a násilí i sem. Všeobecné pěstování drog a vznik pravicových komand je podle odborníků výsledek slabých centrálních institucí a zanedbávání
venkova. Podle autora studie "Násilí, občanská válka, sociální smlouva" Williama Ramíreze Tobona spočívají kořeny násilí v absenci politiky, která by spojila Kolumbijce při řešení sociálních, hospodářských a politických problémů.

V Bogotě tedy nerušeně kvetou kluby, kde za členství ročně zaplatíte 20.000 dolarů, kde se popíjí sherry a kde si na střechách s výhledem do krajiny můžete vyzkoušet obtížný golfový úder. Někde jinde a hlavně v bezpečné vzdálenosti zápasí chudinské čtvrti s neúnosným přílivem nových obyvatel prchajících před kulkami.

Autor:




Nejčtenější

První fotky pořízené pod mořskou hladinou dokazují, že potápění u zříceného...
Dokud je čas. Potápění u zříceného Azurového okna se stalo hitem

Ještě přes svým zřícením do moře bylo Azurové okno na Maltě jednou z největších turistických atrakcí světa. A jak to vypadá, kolaps této nádherné skalní stěny...  celý článek

Antropolog Martin Soukup
My máme hodinky, oni mají čas. Jak vědec zkoumá Papuánce s mobilem

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

Ilustrační foto
Židé, prosím, sprchujte se. Cedule v švýcarském hotelu naštvaly Izrael

Malý alpský hotel ve Švýcarsku vyvolal pobouření, když ve svých prostorách umístil cedule s pokyny pro židovské hosty. Po vlně kritiky, ke které se připojila i...  celý článek

Čeští turisté se koupou na Makarské. K moři do Chorvatska jich ročně míří skoro...
A zase to Chorvatsko. I letos bude pro Čechy nejoblíbenější destinací

Chorvatsko bude letos podle Asociace cestovních kanceláří opět nejoblíbenější destinací českých turistů - stejně jako loni a spoustu předchozích let. Asociace...  celý článek

Dlouhý vlak do Rumunska
VIDEO: Půlkilometrový vlak RegioJetu se vydal na cestu do Rumunska

Soukromý dopravce RegioJet vypravil v úterý v podvečer svůj nejdelší vlak v historii. Souprava míří do rumunského Eibentálu, kam veze více než tisíc hudebních...  celý článek

Další z rubriky

První fotky pořízené pod mořskou hladinou dokazují, že potápění u zříceného...
Dokud je čas. Potápění u zříceného Azurového okna se stalo hitem

Ještě přes svým zřícením do moře bylo Azurové okno na Maltě jednou z největších turistických atrakcí světa. A jak to vypadá, kolaps této nádherné skalní stěny...  celý článek

Romantická skaliska na jižním okraji vrcholové plošiny Brostschbergu
Stezkami čarodějnic v Alsasku. Magický svět ve francouzských Vogézách

Do Alsaska se jezdí hlavně kvůli znamenitým vínům. Dalším tamním oblíbeným lákadlem jsou samozřejmě divukrásné Vogézy s holými hřebeny i vodopády. Kromě nich...  celý článek

Lidé procházejí kolem protituristického graffiti v historickém centru...
V Evropě se zvedá odpor proti turistům. Je jich moc, zlobí se místní

Protesty v Benátkách a Barceloně, zvláštní opatření v Římě a Dubrovníku. V nejpopulárnějších turistických destinacích Evropy se šíří protituristické nálady....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.