Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


V srbském Arilje měří čas malinami a postavili jim i pomník

aktualizováno 
Rozlehlé zelené lány v okolí západosrbského městečka Arilje z dálky připomínají vinice. Trnité šlahouny drobných keřů však koncem června neklesají pod tíhou hroznů. K zemi je táhnou tuny malin, z nichž Arilijští vyrábějí zvláštní křížaly i hustou šťávu. Pěstování malin se zde věnuje skoro každý.

Pole s malinami v západosrbském Arilje (13. června 2011) | foto: Leona ŠlajchrtováiDNES.cz

"Všechno v našem kraji se točí okolo pěstování malin," vypráví ve svém ariljském domku čtyřiasedmdesátiletý Radomir Slavič, zatímco jeho manželka Milunika kmitá u stolu, rozlévá pro Balkán typickou pálenku rakiji a krájí pity plněné sýrem, špenátem, masem a zelím.

Aby ne. V okolí západosrbského města, které leží necelých dvě stě kilometrů od srbské metropole Bělehradu, jsou statisíce hektarů maliníkových polí, na kterých se rok co rok urodí na 20 tisíc tun plodů. Pěstování malin se tady věnuje přes pět tisíc malých, hlavně rodinných farem, na nichž pracuje většina obyvatel dvacetitisícového Arilje.

Rade a Milunika Savičovi oslavili 1. května zlatou svatbu (13. června 2011)

Rade a Milunika Savičovi oslavili 1. května zlatou svatbu (13. června 2011).

Rade Savič zkouší kromě malin pěstovat i borůvky

Rade Savič zkouší kromě malin pěstovat i borůvky .

Třeba Savičovi obhospodařují dvouhektarový pozemek, jenž kdysi patřil Miluničiným rodičům. "Byl jsem statečný a nebál se postavit si dům u tchánů," směje se muž, kterému nikdo neřekne jinak než Rade a jeho žena s úsměvem přitaká. Pohostinný pár před měsícem oslavil padesáté výročí svatby.

"Poznali jsme se na univerzitě v Bělehradu, kde jsme čtyři roky studovali školu i lásku. Zlatou svatbu ale oslavíme až na podzim. Ve městě se teď totiž všechno připravuje na sklizeň," pokračuje Savič s tím, že svou úrodu zvládne sklidit sám. Kromě manželky mu pomůže dcera, syn a sousedka. 

Česat se začíná před rozedněním

Arilje však v období sklizně každoročně zaplaví tisíce sezonních dělníků většinou z jiných částí Srbska a Rumunska. Přijíždí jich okolo dvaceti tisíc, počet obyvatel města se tak na čas zdvojnásobuje. Farmáři dělníkům platí od kila a šikovní sběrači dokážou nasbírat až šedesát dvoukilových košíků za den. Práce je to ale úmorná a výdělek sotva pár eur. Začíná se okolo čtvrté ráno a úroda se musí prodat do tří odpoledne, pak její cena klesá.

Typické srbské laskominy u Savičů

Typické srbské laskominy u Savičů

Arlijská průvodkyně u pomníku Maliny z dílny sochaře Velimira karaveliče

Ariljská průvodkyně u pomníku Maliny z dílny sochaře Velimira Karaveliče

Navíc každý, koho v dětství starší sourozenec nebo kamarádi hodili do maliní, dobře ví, že potýkat se s ostrými šlahouny není žádná legrace. Šrámy po trnech pálí hodně dlouho. Náš průvodce Darko vzpomíná, jak kdysi také sbíral v Arilje maliny a ruce měl tehdy úplně rozdrásané.

"Teď už ale mají zlepšovák, na ruce si natahují staré silonové punčochy, které oděrkám z velké části zabrání," popisoval. Jenže v takových silonkách se zase pěkně potí ruce.

Starobylé fresky králů i pomník malinám

"Náš čas rozdělujeme na dobu před sběrem malin a po malinách," říká starostka Mirjana Avakumovičová, jejíž vlasy házejí ve slunci červené odlesky. Vlastně skoro všechny ženy, které jsou v západosrbském "malinovém" městečku k vidění, zdobí načervenalé přelivy.

Vnitřek kostela sv. Alihije ze 13. století zdobí starobylé fresky

Vnitřek kostela sv. Alihije ze 13. století zdobí starobylé fresky.

Kostel sv. Alihije, který nechal postavit srbský král Štěpán Dragutin ve 13. století

Kostel sv. Ahilije, který nechal postavit srbský král Štěpán Dragutin ve 13. století.

Může se hodit

Jak se tam dostat
Arilje leží 195 km od srbské metropole Bělehradu a 62 km od horského střediska Zlatiboru. Do města jezdí z Bělehradu autobus pětkrát denně. Vlakem lze dojet do 14 km vzdálené Požegy a pak dojít pěšky nebo použít poměrně laciné taxi.

Ubytování
Řada místních nabízí ubytování u sebe doma. Kupříkladu Savičovi (tel.: +381 64 33 95 444) pronajímají dvoulůžkové pokoje i apartmány s více pokoji, které ocení skupina cestovatelů i rodiny s dětmi. Cena za pokoj se pohybuje okolo 10 eur za jednoho. Cenu však lze i domluvit. Řada lidí své hosty i pohostí domácím jídlem.

Užitečné weby
www.arilje.org.rs
www.bin-tours.co.rs

Význam drobných bobulí podtrhuje i bronzový pomník dívky s malinami z dílny sochaře Velimira Karaveliče, který stojí uprostřed náměstí jen několik kroků od pravoslavného kostela svatého Ahilije ze 13. století.

V útrobách svatostánku postaveného v rašském stylu (výrazem Raška se od 12. do 18. století v mnohých zemích označovali Srbové) se skrývají starobylé fresky zakladatele kostela krále Štěpána Dragutina a dalších významných postav srbského středověku. Ty nejstarší pocházejí z konce 13. století.

Jednou z nejkrásnějších je vyobrazení archanděla Gabriela, jenž Panně Marii zvěstuje zprávu o narození Krista. Kostelní stěny však pokrývá celá řada dalších výjevů, kupříkladu i podobizen všech členů dynastie Nemanjičů, z níž pocházel i Dragutin.

Při odchodu z příjemného chládku středověkého kostela nás olízne horký polední vzduch, takže si s povzdechem vzpomeneme na čerstvou malinovou šťávu u Savičů a pak hned na sladký koláč a sušené maliny. Nějakého tloustnutí se člověk bát nemusí, okolí Arilje je totiž jako stvořené pro pěší i cyklo výlety. Ostatně ve městě je možné si kolo půjčit.

Stejně jako raft, s nímž lze vyrazit na peřeje řeky Rzav v kaňonech Kruščica či Orlovača. Ovšem i ti, kterým divoká voda nic neříká, si u Rzavy užijí. Její břehy v okolí Arilje lemuje řada příjemných pláží. Zkrátka osvěžující voda, žádné velké kopce, příjemné a pro nás laciné vesničky s výbornými restauracemi, prostě pohoda.

Arilje, Srbsko

Arilje, Srbsko

 





Nejčtenější

Zboží s tematikou zatmění 2017
Reportáž: Zatmění slunce vyhnalo Američany na venkov. Přípravu nepodcenili

Jackson, USA (od zvláštního reportéra Technet.cz) Zatmění slunce je astronomická událost, která je (na rozdíl třeba od průletu komety) srozumitelná úplně každému. Američané se už nemohou dočkat, především pak...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Karambol v Chorvatsku? Nehodu nechte zapsat a pokutám se nebraňte

Zkazila vám dovolenou v Chorvatsku bouračka? Zkuste nepanikařit a nezapomeňte na záznam o dopravní nehodě. A hlavně zavolejte tamní policii - stačí vyťukat...  celý článek

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

Specialized Turbo Vado 4.0
Jak se přilepit hobíkovi na záda. Test elektrokola do města i na výlet

I největší skeptici už vidí, že expanzi elektrokol nic nezastaví. Po velkém průlomu v Německu, Rakousku a Švýcarsku v uplynulých letech definitivně zasahují i...  celý článek

Typický obrázek z německé Rujany: plážové „domečky“ jako ochrana před stálým...
Hrachovka z pytlíku, vlny studené. Jak se za Československa jezdilo k moři

Praotec Čech nás zavedl do středoevropské kotliny, rok 1918 nás v ní hranicemi uzavřel. Výsledek: nemáme moře. A přece jsme po jeho vlnách vždycky toužili....  celý článek

Další z rubriky

Lidé procházejí kolem protituristického graffiti v historickém centru...
V Evropě se zvedá odpor proti turistům. Je jich moc, zlobí se místní

Protesty v Benátkách a Barceloně, zvláštní opatření v Římě a Dubrovníku. V nejpopulárnějších turistických destinacích Evropy se šíří protituristické nálady....  celý článek

Typický obrázek z německé Rujany: plážové „domečky“ jako ochrana před stálým...
Hrachovka z pytlíku, vlny studené. Jak se za Československa jezdilo k moři

Praotec Čech nás zavedl do středoevropské kotliny, rok 1918 nás v ní hranicemi uzavřel. Výsledek: nemáme moře. A přece jsme po jeho vlnách vždycky toužili....  celý článek

Šílený přístav v Bangladéši
VIDEO: Nás nedostanou. Kurz přežití v šíleném přístavu v Bangladéši

Bangladéšský přístav v Dháce je stejný jako celá země. Přelidněný, přeplněný, plný odpadků a boje o přežití. Míchají se zde staré bárky s moderními loděmi,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.