Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


V říši boha Radegasta

  12:09aktualizováno  12:09
V hospodě v Dolní Bečvě to hučí jak v piliňákách. "Valašský žebrák Lojzek odešél na léto do světa, aby získal zkušenosti. Začal žebrať v Prahe na Karlově mostě a hned měl valašský širák plný," křičí zpocený Miro na celý lokál a žíly na krku se mu napínají k prasknutí. Ještě před pointou do sebe kopne dalšího panáka, raději nepočítat kolikátého. "V tém šel kolem pán premiér," chápe se znovu slova. "Takéj mu přihodíl korunu, ale potém hrábnul do klobúčiska a vyvalenému Lojzovi pravíl: 'To první byla sociální výpomoc a to druhé daň z příjmu...'" Sálem zaburácí řev štamgastů a rtuťovitý Miro je ve svém živlu.

Právě nevídanou pospolitostí a útulností jsou valašské hospody proslulé. A když venku padá mlha a siluetu legendárního Radhoště v dáli už zahalila tma, není pár skleniček žádným hříchem. A potom, kdo vám o okolí poví víc než místní? Ale po pořádku. Na Radhošť, nejpamátnější horu Beskyd, je nejkrásnější pohled zrána.

Pokud vám "slivovica" z předchozího večera ještě "nemotá šišku" a vydaří-li se počasí, spatříte pravou tvář Valašska - temně zelené svahy porostlé smrkovými lesy, sluncem prozářené louky, šumící březové hájky, samoty ztracené v lesích, šmolkovou oblohu a stráně vonící borůvčím. Není divu, že se tu ve 13. století valašským pastevcům ovcí tak zalíbilo, že tu zůstali natrvalo. A moc se toho za poslední staletí nezměnilo. Sedmikrásky tu kvetou stejně, jako když tudy kráčel mladý František Palacký.

Stejně jako velký historik a literát tu i dnes můžete zaslechnout vyzvánění ovčích zvonců, i když ty pravé salaše a koliby už uvidíte jen v rožnovském skanzenu. Výstup na 1129 metrů vysokou horu, na jejímž vrcholku podle pověstí staří Slované uctívali pohanského boha Radegasta, není náročný, hravě ho zvládnou i děti. Z Rožnova pod Radhoštěm vás červená turistická značka kolem Černé hory po dvou hodinách chůze přivede do samého hájemství Radegasta. Nejvíc dá zabrat poslední táhlý výstup těsně pod vrcholem. Nahoře však rychle zapomenete na zpocené čelo a znavené údy. Ta podívaná vám vyrazí dech. Z mraků se pojednou vyloupne celé to velkolepé pásmo radhošťské skupiny Beskyd, vrchy a údolí, šňůrky cest a silnic od vesničky k vesničce, z města zas až dál k jinému městu, které už není vidět. Až je pocestný na rozpacích, kam se zahledět dřív. Jestli do údolí Ostravice směrem ke Starým Hamrům a dál na Lysou horu a na Smrk, zda dolů k Rožnovu a Valašskému Meziříčí či až na Javorníky na slovenském pomezí.

Na vrcholku Radhoště vás možná překvapí kaple v byzantském stylu z roku 1898, zasvěcená křesťanským věrozvěstům Cyrilovi a Metodějovi. Jejich údajné krátké zdejší působení připomíná rovněž poblíž stojící bronzové sousoší obou soluňských misionářů. Jen kdyby působivé panoráma tak nešetrně nenarušoval nevzhledný televizní převaděč. Ale co naplat. "A nezapomeňte zavítat do Radhošťské republiky," loučil se předchozího dne Miro v Dolní Bečvě. Měl už řádně "nakoupeno", ovšem kuriózní ministáteček na vrcholku Radhoště opravdu existuje. Jeho ústředním sídlem je tamní hotel Radegast, kde si také můžete prostudovat úsměvnou ústavu "republiky". Jeden ze zákonů hlásá: Republika se zříká použití jaderných zbraní s výjimkou valašské slivovice.

Radhošť toho mnoho pamatuje a zdá se, že ještě zdaleka nevydal všechna tajemství. Nejen že se tam na Skalíkovu louku slétaly čarodějnice ze širokého okolí, aby tu o filipojakubské noci prováděly své pekelné reje. Mysl domorodců také od nepaměti jitřily početné pověsti o tajemných pokladech. Romantický pohled na horu se odrazil i v odborné literatuře. V Riegrově Slovníku naučném ze 60. let 19. století se o ní píše: "Povídá se, že čarodějnice létají na něj a že je v něm skryt úplný ráj pokladů. Než se do něho vstoupí, třeba překročit podzemní potok hlídaný černým psem." Na první pohled pohádková fantazie obsahuje přece jen racionální jádro. Horský masiv Radhoště je totiž protkán pseudokrasovými jeskyněmi, radhošťskými ďůrami, dlouhými až několik stovek metrů. I Miro tvrdí, že ještě počátkem století bývaly tak prostorné, že jimi mohl z Pusteven až na Radhošť projet vůz tažený koňmi.

Také vyprávění o bájném Radegastovi, dnes opravdovém symbolu Valašska, má spojitost s radhošťským podzemím. Zlatou sochu tohoto předkřesťanského boha úrody a plodnosti prý dodnes ukrývá jeskyně Volařka, nacházející se kousek od červené turistické trasy do Rožnova. Prý ji sem odnesli pohanští kněží, aby neupadla do rukou křesťanů. Radegast ovšem ze zdejšího kraje nezmizel navždy. Dnes jeho impozantní třímetrová socha trůní asi dva kilometry od vrcholu Radhoště, směrem po hřebenu na Pustevny. Dál odtud vládne valašskému kraji, a jak tvrdí znalec Miro, "někdy v noci se tam okolo dějí moc divné věci".

Co ještě vidět:

Pokud budete v Rožnově pod Radhoštěm, nenechte si ujít návštěvu Valašského muzea v přírodě, unikátní centrum lidového stavitelství, které pravidelně ožívá životem valašského venkova se vším, co k němu patřilo. Množství staveb a exponátů je možno zhlédnout ve třech areálech - Dřevěné městečko, Mlýnská dolina a Valašská dědina.

Kde se občerstvit:

Těsně pod vrcholkem Radhoště stojí celodřevěný horský hotel Radegast, nejvýše položené veřejné ubytovací zařízení v Beskydech. Území hotelu je Svobodné Radegastovo panství (je zde možné získat domovský list), jež je součástí Valašského království. Platí zde slevy na valašský pas. Okolí skýtá mnoho možností pro sjezdové lyžování, pro běžky i horská kola. V hotelové restauraci skvěle vaří. Kdo chce romantiku, může se nechat oddat v blízké kapli. Nejbližší doprava: Z Pusteven pěšky 4 kilometry.

Nejznámější trasy:

1. Červená značka: Rožnov pod Radhoštěm - Radhošť: měří 8 km, vede od dolního mostu v Rožnově po úbočí Černé hory (885 m. n. m.) až na vrchol.

2. Modrá značka: Pustevny - Radhošť: Měří 4 km, vede kolem vyhlídkového altánu Cyrilka a sochy Radegasta po hřebeni.

3. Zelená značka: Radhošť - Dolní Bečva: Vede od hotelu Radegast do Dolní Bečvy a Rožnova, měří 12 km.

Autor:




Nejčtenější

Zdevastovaná zastávka Medzilaborce-město
Dobre tu už bolo. Bizarní svět kolem Lupkovského tunelu na Slovensku

Pokud máte dojem, že tunely souvisí s politikou, pak pro Lupkovský tunel na severovýchodním Slovensku to sedí stoprocentně. Po několikaleté pauze přes něj...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Karambol v Chorvatsku? Nehodu nechte zapsat a pokutám se nebraňte

Zkazila vám dovolenou v Chorvatsku bouračka? Zkuste nepanikařit a nezapomeňte na záznam o dopravní nehodě. A hlavně zavolejte tamní policii - stačí vyťukat...  celý článek

Specialized Turbo Vado 4.0
Jak se přilepit hobíkovi na záda. Test elektrokola do města i na výlet

I největší skeptici už vidí, že expanzi elektrokol nic nezastaví. Po velkém průlomu v Německu, Rakousku a Švýcarsku v uplynulých letech definitivně zasahují i...  celý článek

Některé turistické stezky a cyklotrasy v Národním parku Šumava jsou po...
Šumavský park chce zakázat vstup do lesů. Na stezky padají stromy

Nevyrážejte do lesů kolem Nové Pece a Stožce, mnoho turistických tras je stejně neprůchodných. Takové varování vydal ráno Národní park Šumava. Silný vítr o...  celý článek

Italský ostrov Ischia zasáhlo zemětřesení (21.8.2017)
Italský ostrov Ischia zasáhlo zemětřesení, zemřeli nejméně dva lidé

Jihoitalský ostrov Ischia v pondělí večer zasáhlo zemětřesení o síle 4. Agentura Reuters uvedla, že se zřítilo několik budov. Italský list Corriere della Sera...  celý článek

Další z rubriky

Katar, Dauhá, Katařan, Katařanka
Katar láká turisty, zrušil vízovou povinnost pro 80 zemí, včetně ČR

Katar s okamžitou platností ruší vízovou povinnost pro občany 80 zemí, včetně České republiky. Oznámili to dnes zástupci katarského ministerstva vnitra,...  celý článek

Typický obrázek z německé Rujany: plážové „domečky“ jako ochrana před stálým...
Hrachovka z pytlíku, vlny studené. Jak se za Československa jezdilo k moři

Praotec Čech nás zavedl do středoevropské kotliny, rok 1918 nás v ní hranicemi uzavřel. Výsledek: nemáme moře. A přece jsme po jeho vlnách vždycky toužili....  celý článek

Podvečerní „poušť“ ve slovenském Záhorie
Jen tak si prožít poušť ve střední Evropě. Záhorie miluje i armáda

Nejrozsáhlejší písečné duny ve střední Evropě jsou tak dokonalou replikou pouště, že si je oblíbili i vojáci a ti, kteří jejich techniku vyrábějí. Vždyť...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.