Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


V říši boha Radegasta

  12:09aktualizováno  12:09
V hospodě v Dolní Bečvě to hučí jak v piliňákách. "Valašský žebrák Lojzek odešél na léto do světa, aby získal zkušenosti. Začal žebrať v Prahe na Karlově mostě a hned měl valašský širák plný," křičí zpocený Miro na celý lokál a žíly na krku se mu napínají k prasknutí. Ještě před pointou do sebe kopne dalšího panáka, raději nepočítat kolikátého. "V tém šel kolem pán premiér," chápe se znovu slova. "Takéj mu přihodíl korunu, ale potém hrábnul do klobúčiska a vyvalenému Lojzovi pravíl: 'To první byla sociální výpomoc a to druhé daň z příjmu...'" Sálem zaburácí řev štamgastů a rtuťovitý Miro je ve svém živlu.

Právě nevídanou pospolitostí a útulností jsou valašské hospody proslulé. A když venku padá mlha a siluetu legendárního Radhoště v dáli už zahalila tma, není pár skleniček žádným hříchem. A potom, kdo vám o okolí poví víc než místní? Ale po pořádku. Na Radhošť, nejpamátnější horu Beskyd, je nejkrásnější pohled zrána.

Pokud vám "slivovica" z předchozího večera ještě "nemotá šišku" a vydaří-li se počasí, spatříte pravou tvář Valašska - temně zelené svahy porostlé smrkovými lesy, sluncem prozářené louky, šumící březové hájky, samoty ztracené v lesích, šmolkovou oblohu a stráně vonící borůvčím. Není divu, že se tu ve 13. století valašským pastevcům ovcí tak zalíbilo, že tu zůstali natrvalo. A moc se toho za poslední staletí nezměnilo. Sedmikrásky tu kvetou stejně, jako když tudy kráčel mladý František Palacký.

Stejně jako velký historik a literát tu i dnes můžete zaslechnout vyzvánění ovčích zvonců, i když ty pravé salaše a koliby už uvidíte jen v rožnovském skanzenu. Výstup na 1129 metrů vysokou horu, na jejímž vrcholku podle pověstí staří Slované uctívali pohanského boha Radegasta, není náročný, hravě ho zvládnou i děti. Z Rožnova pod Radhoštěm vás červená turistická značka kolem Černé hory po dvou hodinách chůze přivede do samého hájemství Radegasta. Nejvíc dá zabrat poslední táhlý výstup těsně pod vrcholem. Nahoře však rychle zapomenete na zpocené čelo a znavené údy. Ta podívaná vám vyrazí dech. Z mraků se pojednou vyloupne celé to velkolepé pásmo radhošťské skupiny Beskyd, vrchy a údolí, šňůrky cest a silnic od vesničky k vesničce, z města zas až dál k jinému městu, které už není vidět. Až je pocestný na rozpacích, kam se zahledět dřív. Jestli do údolí Ostravice směrem ke Starým Hamrům a dál na Lysou horu a na Smrk, zda dolů k Rožnovu a Valašskému Meziříčí či až na Javorníky na slovenském pomezí.

Na vrcholku Radhoště vás možná překvapí kaple v byzantském stylu z roku 1898, zasvěcená křesťanským věrozvěstům Cyrilovi a Metodějovi. Jejich údajné krátké zdejší působení připomíná rovněž poblíž stojící bronzové sousoší obou soluňských misionářů. Jen kdyby působivé panoráma tak nešetrně nenarušoval nevzhledný televizní převaděč. Ale co naplat. "A nezapomeňte zavítat do Radhošťské republiky," loučil se předchozího dne Miro v Dolní Bečvě. Měl už řádně "nakoupeno", ovšem kuriózní ministáteček na vrcholku Radhoště opravdu existuje. Jeho ústředním sídlem je tamní hotel Radegast, kde si také můžete prostudovat úsměvnou ústavu "republiky". Jeden ze zákonů hlásá: Republika se zříká použití jaderných zbraní s výjimkou valašské slivovice.

Radhošť toho mnoho pamatuje a zdá se, že ještě zdaleka nevydal všechna tajemství. Nejen že se tam na Skalíkovu louku slétaly čarodějnice ze širokého okolí, aby tu o filipojakubské noci prováděly své pekelné reje. Mysl domorodců také od nepaměti jitřily početné pověsti o tajemných pokladech. Romantický pohled na horu se odrazil i v odborné literatuře. V Riegrově Slovníku naučném ze 60. let 19. století se o ní píše: "Povídá se, že čarodějnice létají na něj a že je v něm skryt úplný ráj pokladů. Než se do něho vstoupí, třeba překročit podzemní potok hlídaný černým psem." Na první pohled pohádková fantazie obsahuje přece jen racionální jádro. Horský masiv Radhoště je totiž protkán pseudokrasovými jeskyněmi, radhošťskými ďůrami, dlouhými až několik stovek metrů. I Miro tvrdí, že ještě počátkem století bývaly tak prostorné, že jimi mohl z Pusteven až na Radhošť projet vůz tažený koňmi.

Také vyprávění o bájném Radegastovi, dnes opravdovém symbolu Valašska, má spojitost s radhošťským podzemím. Zlatou sochu tohoto předkřesťanského boha úrody a plodnosti prý dodnes ukrývá jeskyně Volařka, nacházející se kousek od červené turistické trasy do Rožnova. Prý ji sem odnesli pohanští kněží, aby neupadla do rukou křesťanů. Radegast ovšem ze zdejšího kraje nezmizel navždy. Dnes jeho impozantní třímetrová socha trůní asi dva kilometry od vrcholu Radhoště, směrem po hřebenu na Pustevny. Dál odtud vládne valašskému kraji, a jak tvrdí znalec Miro, "někdy v noci se tam okolo dějí moc divné věci".

Co ještě vidět:

Pokud budete v Rožnově pod Radhoštěm, nenechte si ujít návštěvu Valašského muzea v přírodě, unikátní centrum lidového stavitelství, které pravidelně ožívá životem valašského venkova se vším, co k němu patřilo. Množství staveb a exponátů je možno zhlédnout ve třech areálech - Dřevěné městečko, Mlýnská dolina a Valašská dědina.

Kde se občerstvit:

Těsně pod vrcholkem Radhoště stojí celodřevěný horský hotel Radegast, nejvýše položené veřejné ubytovací zařízení v Beskydech. Území hotelu je Svobodné Radegastovo panství (je zde možné získat domovský list), jež je součástí Valašského království. Platí zde slevy na valašský pas. Okolí skýtá mnoho možností pro sjezdové lyžování, pro běžky i horská kola. V hotelové restauraci skvěle vaří. Kdo chce romantiku, může se nechat oddat v blízké kapli. Nejbližší doprava: Z Pusteven pěšky 4 kilometry.

Nejznámější trasy:

1. Červená značka: Rožnov pod Radhoštěm - Radhošť: měří 8 km, vede od dolního mostu v Rožnově po úbočí Černé hory (885 m. n. m.) až na vrchol.

2. Modrá značka: Pustevny - Radhošť: Měří 4 km, vede kolem vyhlídkového altánu Cyrilka a sochy Radegasta po hřebeni.

3. Zelená značka: Radhošť - Dolní Bečva: Vede od hotelu Radegast do Dolní Bečvy a Rožnova, měří 12 km.

Autor:




Nejčtenější

Atrakce SlotZilla umožní návštěvníkům prolétnout se nad Las Vegas
Las Vegas má atrakci jako z filmu. Turisté minutu letí jako Superman

Něco takového se dá najít asi opravdu jen ve Vegas. Z obří budovy ve tvaru hracího automatu se do protějšího kasina vysoko nad zemí táhnou silná lana a na nich...  celý článek

Bránu z Hradčanského náměstí na okamžik uzavřeli vojáci, aby se Hradní stráž...
Amatérismus, hodnotí cizinci opatření u Hradu. Kontroly odradily turisty

I letos čekají na turisty u Pražského hradu bezpečnostní kontroly u vstupů. Ukázalo se, že vyhnaly krátkodobé výletníky. Cizinci podle pracovníků v cestovním...  celý článek

Krabí invaze v zátoce Sviní
VIDEO: Zátoku sviní obsadili krabi. Miliony jich zemřou na silnici

Zátoka podél kubánského poloostrova Zapata prožívá opět další invazi. Nejde však o vojenskou akci, ale čistě rozmnožovací. Silnice a domy totiž každý rok...  celý článek

Tchajwanský turista je po 47 dnech strávených v horách v péči lékařů. (26....
Ztracený turista přežil v Himálaji 47 dní, přítelkyně se záchrany nedožila

Záchranáři ve středu našli naživu tchajwanského turistu, který s přítelkyní před měsícem a půl zmizeli v horách v oblasti Dhading v centrálním Nepálu....  celý článek

Dovolená u moře.
Zahraniční dovolená 2017: ještě dražší Chorvatsko a vyprodané Řecko

Ten, kdo se chce letos v létě opalovat v Řecku nebo Španělsku, udělal nejlíp, když si pobyt objednal už v zimě. U těch nejžádanějších zájezdů teď už cestovky...  celý článek

Další z rubriky

Dovolená u moře.
Zahraniční dovolená 2017: ještě dražší Chorvatsko a vyprodané Řecko

Ten, kdo se chce letos v létě opalovat v Řecku nebo Španělsku, udělal nejlíp, když si pobyt objednal už v zimě. U těch nejžádanějších zájezdů teď už cestovky...  celý článek

Kristina se vydala na cestu, aby sebe i druhé zbavila strachu z neznámého.
Sama uběhla 1840 km přes Írán. Bojovala tak proti strachu Evropanů

Její okolí si myslelo, že se zbláznila, když chce sama běžet muslimskou zemí. Čtyřiačtyřicetiletá Kristina Palténová se ale nenechala odradit. Nazula běžecké...  celý článek

Sloupový kostel v Urnesu nad břehem Sognefjordu
Dost bylo Jadranu. Osm tipů na NEJ výlety po severských zemích

Třeba vás už nebaví Jadran, Španělsko nebo řecké ostrovy a chcete letos zkusit něco jiného. Pak je čas vyrazit na sever, do krajin méně navštěvovaných,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.