Skutečnost je trochu střízlivější, je ale pravda, že rašeliniště se od běžného lesa či louky liší svou florou, faunou i svým plochým povrchem a skrývá v sobě určité nebezpečí a neznámo. Jeho hlavní složka - rašelina - je tvořena odumřelými částmi rostlin, které nezetlely a jež se hromadí. Produkce organické hmoty zde tedy převažuje nad jejím rozkladem, celý proces je však velmi pomalý a vrstva nabývá o pouhý milimetr za rok.
Rašeliništím se daří v místech, kde se drží voda na plochých a mělkých proláklinách, většinou na horách. Tato místa napájejí většinou jen dešťové srážky a říká se jim vrchoviště. Naproti tomu rašeliniště, která zásobuje podzemní voda, se nazývají slatiniště. V severních Čechách jsou největší rašeliniště v Krušných horách - 1500 hektarů, v Jizerských horách a okolí Doks jsou to necelé dvě třetiny této plochy a pouze dvacet hektarů rašelinišť leží v Českém středohoří a Labských pískovcích. Všechny tyto lokality jsou dnes zpravidla chráněny pro svoji původnost a neopakovatelnou atmosféru.
K některým vedou značené cesty a naučné stezky s povalovými chodníky. Nejzajímavější na rašeliništích je patrně jejich flora. Přežijí zde jenom některé druhy rostlin, protože prostředí je velmi nehostinné. Vegetace musí čelit nedostatku kyslíku a minerálních živin, přítomnosti toxických látek v půdě, vysoké kyselosti a neustále se zvyšujícímu povrchu rašeliniště. V minulosti se rašelina využívala k vytápění či k budování drobných stavení, dnes se cenný přírodní materiál používá hlavně v lázeňství a zahradnictví.
NEJZNÁMĚJŠÍ ROSTLINY RAŠELINIŠŤ
Rašeliník - je nejrozšířenější rostlinou, jen deset centimetrů vysokou. Vytváří velké, vždy zelené plochy, které zadržují vláhu. Pokud je rostlina vystavena přímému slunci, roste velmi rychle. V některých případech může vytlačit i lesní porost, který nepřežije v kyselém a na živiny chudém prostředí.
Suchopýry - poznáte, až když odkvetou. Na stvolu vysokém šedesát centimetrů se tvoří charakteristické bílé vatové chomáčky s drobnými semínky.
Brusnice vlochyně - je podobná borůvkám, má šedozelené listy, plody jsou jedlé a v malém množství neškodné. Ve větším mají omamné účinky.
Klikva žoravina - je poléhavý keřík s plazivými, dlouhými větévkami s drobnými lístky. Květy má růžové, drobné a plody červené, podobné brusinkám, jsou jedlé.
Rosnatka okrouhlolistá - masožravá rostlina dorůstá maximálně patnácti centimetrů výšky. Má bílý květ a lepivé listy velikosti desetikoruny, které vysávají drobný hmyz a jsou uspořádány do kruhu. Z dřevin roste na rašeliništích nejčastěji borová kleč, vzácněji bříza zakrslá, dorůstající maximálně do jednoho metru, a borovice blatka. Z fauny zde žijí tetřívci, kteří se živí plody zdejších rostlin.
RAŠELINIŠTĚ NA SEVERU ČECH
KRUŠNÉ HORY
Božidarské - s plochou 930 hektarů, leží v nadmořské výšce 1000 metrů a vede tudy naučná stezka.
Novodomské - východně od Hory Svatého Šebestiána, měří 230 hektarů, po jihovýchodním obvodu má rašelinné rybníky (s kyselou vodou).
Přebuzské vřesoviště - s plochou 89 hektarů najdete při silnici u Přebuze.
Velký močál - leží u cesty z Jelení do Přebuze v pramenné oblasti říčky Rolavy a má rozlohu 50 hektarů.
Oceán - jižně od Perninku s výměrou 42 hektarů.
Malé a Velké Jeřábí jezero - leží na státní hranici s Německem a rozkládají se na ploše pět a dvacet devět hektarů. Jsou obtížně dostupná.
Grünwaldské - je mezi Moldavou a Novým Městem (39 hektarů)
Černý rybník - leží u Klínů, má rozlohu 32 hektarů.
JIZERSKÉ HORY
Pramenná oblast Jizery a Jizerky - o rozloze asi 300 hektarů. Vedou tudy značené cesty, na Jizerce je naučná stezka. Ostatní rašeliniště jsou samostatná a menší: Černá jezírka 8,5 hektaru, Nové Louky 30 hektarů, z menších jmenujme Rybí a Klikvovou louku, Čihadlo a Kneipu.
OSTATNÍ LOKALITY
Břehyňské rašeliniště Pecopala - je v nížině s plochou 910 hektarů Ve Středohoří je jediné rašeliniště na Březinách u Milešovky a na Děčínsku leží Čabel u Bynova.
 Jizerské rašeliniště |
