Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


V opálovém Coober Pedy se žije pod zemí

  16:39aktualizováno  16:39
Austrálie je známá přes klokany, Ayers Rock, červenou půdu, písčité pláže, přátelské lidi a opály. Když jsme konečně dorazili do opálového městečka Coober Pedy, asi 850 km od Adelaide, připadali jsme si jako na jiné planetě. Oblaka písku, výstražné cedule znázorňující lidi padající do jam a život pod zemí. Není divu, že právě tady se točily filmy o jaderných válkách.

V Coober Pedy vznikly filmy o světě po jaderné válce (Mad Max III, Stark, Mars-červená planeta, a další).

Kolem dokola Coober Pedy je přes 250 tisíc šachet, čímž se vyhouplo malinké mĕstečko s 3000 obyvateli na první místo v těžbě opálu na světě.

Nehostinná krajina připomíná drsné prostředí bez jakéhokoliv života a tak podoba okolí je jako stvořená pro natáčení scén apokalyptických válek.

Život pod zemí
Přijíždíme do centra, je-li tak možné těch pár krámku s opály, benzínku a pekárnu nazvat. Člověk by řekl : "Tady to vypadá, jako by se město do země propadlo" a měl by skoro pravdu. Téměř 70 procent lidí zde bydlí ve svých podzemních domech, obchůdky, kostel a taktéž hostely a dokonce i kemp jsou pod zemským povrchem.

My jsme se v jednom "Underground Backpacker" ubytovali a na otázku: "Proč většina lidí zde bydlí pod zemí?", jsme si dokázali odpovĕdet po chvilce i sami. V našem jeskynním obydlí, které se nacházelo v hloubce 6 a půl metrů, zůstávala téměř stále konstantní, fyzicky únosná teplota (kolem 20°C) a nefoukal tam nepříjemný vítr s pískem. Nic víc jsme si vlastně ani přát nemohli.

Místnosti byly ve vykutaných dírach vedle sebe, bez dveří a oken, nedalo se odhadnout jestli je den či noc. Kdybychom nemĕli nastavený budík, spali bychom zajisté ješte o nĕkolik hodin déle.

Voda nad zlato
Právĕ v Coober Pedy nabývá slovo "poušť svého pravého významu. Od listopadu do března šplhají teploty nad 45°C a vznikají písečné bouře. Voda je vzácností a proto také nejdražší v celé Austrálii.

Celodenní procházka po opálovém městečku nám stačila, abychom poznali, jak tvrdý život tu mají lidé (pracuje tu i spousta Čechů), kteří každé ráno odchází kopat s nadĕjí, že najdou opál, který jim zmĕní život. Takhle to dĕlají den co den, občas i celý svůj život.

Z chemického hlediska je opál pouze vodnatý kysličník křemičitý, který nezaujímá smĕs mikroskopických krystalů. Nádherný vnější vzhled s překrásnou opalizací je ale v podstatĕ důležitĕjší než jeho chemické složení. Opály jsou proto používány výhradnĕ k výrobĕ šperků a jiných drobných ozdob. Tyto nerosty se vyskytují v nejrůznějších barevných odrudách a variacích. Jsou bílé, žluté, zelené, modré, červené a nebo také černé. K nejcennĕjším patří opál černý (či spíše tmavomodrý).

Na turisty zbývá jenom "noodling"
Turista sice nemá dovoleno kopat, ale může dělat "noodling" (povrchové hledání opálu). Znamená to přehrabovat se a ručne prohledávat zeminu na určeném místĕ, kde už skončila tĕžba.

I my jsme se o to pokusili, ale dlouho jsme to nevydrželi. Je to práce špinavá, pravdděpodobnost že bychom nĕco našli byla velice nízká a na sluníčku vylézala teplota opět nad 30°C.

V Coober Pedy (název vznikl z abordžinckého jazyka "cupa piti", což znamená ve volném překladu "bílý muž v jámĕ") se těží především zářivĕ bílý nebo krémový opál. V roce 1956 tam byl nalezen opál o hmotnosti 3,4 kilogramu, který byl ohodnocený částkou 1,7 milionu australských dolarů.

S "nudlováním" jsme sice neuspěli, ale potěšili jsme se alespoň na místní plovárnĕ. Kdo by řekl, ze ve mĕstĕ, kde je voda "nad zlato", bude velký plavecký bazén a to navíc za pouhé 3 australské dolary na den.

Západ slunce nad Breakaways
Každý západ slunce má v Austrálii svůj příběh a protože k tomuto dechutajícímu okamžiku zbývala jen krátka doba, rozhodli jsme se, že si ho nenecháme ujít nad Breakaways. Jedná se o oblast vzdálenou asi 30 km od Coober Pedy, kde se z pouště zvedá do výšky náhorní plošina a naproti ní se tyčí hora v podobě stolu se dvěma vrcholy - zlatým a bílým (nazývaná hrad).

Hvězdné nebe, které se rozzářilo asi hodinu poté, co se sluníčko schovalo za obzorem, nemĕlo obdoby. Široko daleko nebylo nic, co by nás při pohledu na tu nádhernou oblohu rozptylovalo. Byla černočerná noc a k vidění byly jen miliony svĕtýlek.

Lehli jsme si na karimatky a koukali se pár hodin k nebi, jak padají hvĕzdy, otáčí se jižní kříž, jak je jasná a dlouhá mlečná dráha, kde se nachazí souhvĕzdí škorpiona. Měsíc byl právě v novu a tak jsme se všichni čtyři shodli, že jsme ani nikdy předtím hezčí hvĕzdnou oblohu nevidĕli.

Se smíšenými pocity opouštíme krajinu, kde se uměle vytvořené kopečky táhnou v délce nĕkolika desítek kilometrů . "Zde bych nechtĕl (a ) bydlet", shodujeme se jeden po druhém a míříme dál, tentokrát směr rudé zenrum-Uluru.

Náhorní plošina nedaleko Coober Pedy, zvaná Breakaways.

Pohled na opálové město Cobber Pedy z vrchu.

Opracované opály v různých barvách.

"Měsíční" krajina kolem Coober Pedy.

Kostel pod zemí v Coober Pedy

Takto vypadá většina pokojů v podzemním hostelu.

Výstražná cedule varující před pádem do šachty.

Autoři:




Nejčtenější

Typický obrázek z německé Rujany: plážové „domečky“ jako ochrana před stálým...
Hrachovka z pytlíku, vlny studené. Jak se za Československa jezdilo k moři

Praotec Čech nás zavedl do středoevropské kotliny, rok 1918 nás v ní hranicemi uzavřel. Výsledek: nemáme moře. A přece jsme po jeho vlnách vždycky toužili....  celý článek

Provensalské Grasse je hlavní město francouzských parfémů
Kde nos potřebujete víc než oči. Výlet do města, kde voní každá ulice

Letní návštěva jihofrancouzské Provence se nemusí omezit jen na notoricky známá místa a přímořská letoviska. Vyrazte pár kilometrů do vnitrozemí, kde se mezi...  celý článek

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

Specialized Turbo Vado 4.0
Jak se přilepit hobíkovi na záda. Test elektrokola do města i na výlet

I největší skeptici už vidí, že expanzi elektrokol nic nezastaví. Po velkém průlomu v Německu, Rakousku a Švýcarsku v uplynulých letech definitivně zasahují i...  celý článek

Další z rubriky

Cestou necestou
Puchýře jako dvacka a klopýtání v dešti, to je slavný dánský pochod

Tři dny intenzivní chůze napříč dánským ostrovem Fyn spolu s dalšími 850 nadšenci pěší turistiky, tak vypadá akce nazvaná Fjällräven Classic Denmark. Treku...  celý článek

Lidé procházejí kolem protituristického graffiti v historickém centru...
V Evropě se zvedá odpor proti turistům. Je jich moc, zlobí se místní

Protesty v Benátkách a Barceloně, zvláštní opatření v Římě a Dubrovníku. V nejpopulárnějších turistických destinacích Evropy se šíří protituristické nálady....  celý článek

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.