Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


V nejstarším dole na světě překročíte hranici z Rakouska do Německa

aktualizováno 
Pokud se chystáte do Salcburku, rozhodně navštivte i solný důl v nedalekém starém keltském městečku Hallein. Nejenže se podíváte do útrob jednoho z nejstarších dolů světa, svezete se po staré havířské skluzavce a projedete na loďce po jezeru, ale navíc v podzemí překročíte hranici do Německa.

Solný důl v Hallein u Salcburku - Státní hranice z Rakouska do Německa | foto: Solný důl v rakouském Halleinu

Poklad starý stamiliony let

Dostanete helmu a bílé hornické uniformy, abyste se v dolech neušpinili. Pak musíte ochutnat chléb s krystaly červenobílé soli. Teprve potom můžete nasednout na jednoduchý vláček, připomínající pojízdnou lavici, který vás za pár minut vysadí v nitru hory Dürrnberger.

Poklad, který tu uvidíte, je pradávný. Před 250 miliony let vznikly v moři solné usazeniny, které se pak během dalších milionů let při vrásnění Alp uzavřely v horninách a přenesly na místo, kde dnes leží krásné a mystické městečko Hallein. Sůl tu objevili už Keltové před dvěma a půl tisíci lety, takže Dürrnberger patří k nejstarším důlním dílům na světě.

Bílošedá řeka Salzach sloužila po staletí jako hlavní dopravní kanál, kudy se "bílé zlato" sváželo z hor. Největší rozkvět těžby nastal za salcburských biskupů, kteří solnohradským dolům vládli přes tisíc let. Za knížete arcibiskupa Wolfa Dietricha von Raitenau se tu dolovalo na počátku 17. století 36 tisíc tun soli ročně, tedy množství, kterého se znovu dosáhlo až ve 20. století.

Solný důl v Hallein u Salcburku

V podzemí přes státní hranici

Solná válka

Právě proto, že se doly v Halleinu nacházejí na hraničním území, vypukla v roce 1611 mezi Solnohradskem a Bavorskem tzv. Solná válka. Bavorsko žádalo zdvojnásobení cla na solnohradské zboží, Wolf Dietrich von Raitenau proto nakonec obsadil v říjnu 1611 říšské proboštství Berchtesgaden. Odplatou za to bavorské vojsko o síle 24 tisíc mužů dobylo Salzburg. Wolf Dietrich von Raitenau musel abdikovat a až do své smrti žil uvězněn ve středověké pevnosti Hohensalzburg na březích řeky Salzach.

Z podzemní stanice jdete pěšky úzkými, měkce osvětlenými štolami dál do útrob hory. Minete kapličku, která sloužila horníkům k získání síly a odvahy. Možná vás vylekají figuríny zasypaných Keltů, které tu kdysi dávno ve středověku horníci našli.

A pak už se před vámi na důlní stěně objeví filmová postava arcibiskupa Wolfa Dietricha von Raitenau. Právě pod jeho církevní i světskou správou v letech 1587-1612 se Salcburk proměnil v barokní klenot, který je na seznamu UNESCO a svou architekturou dodnes oslňuje turisty z celého světa.

Proslulý arcibiskup promlouvá k návštěvníkům v průběhu celé cesty do podzemí z vtipného filmu, promítaného na stěny štol a jeskyní.

"Pozor, překračujete státní hranice," upozorňuje návštěvníky průvodce. Míjíte cedule s rakouskou a pak s německou orlicí. Hned na to vám další nápis oznámí, že vás vítá Spolková republika Německo.

Solný důl v Hallein u Salcburku

Podzemní jezero

Solný důl v Hallein u SalcburkuV polovině cesty přichází na řadu nejoblíbenější turistická atrakce. Třicetimetrová historická dřevěná skluzavka, po které se v záklonu řítíte do hlubin dolu a času. Vyplivne vás kousek od podzemního Solného jezera.

Není snad romantičtější místo. Trochu kýč, namítnou možná někteří. Halogenová světla, která zvýrazňují solné žíly na zdech či mihotají pod vodou, jsou stažena na minimum. V rozlehlé jeskyni zní tichá hudba a loď s turisty se pomaloučku sune přes 70 metrů dlouhé jezero k protějšímu břehu. Pod vámi je dvoumetrová hloubka.

Sůl, tvrdý byznys

Jezero sloužilo desítky let k výrobě solanky. Filmový Wolf Dietrich von Raitenau vám odhalí podstatu vynálezu mokré těžby soli. Tradiční metoda, při které horníci ve středověku pracně kutali kamennou sůl krumpáči, dláty a železnými majzlíky, už stále rostoucím nárokům solnohradských biskupů nestačila. Chtěli vytěžit větší a větší množství soli. Musela nastoupit jiná a výkonnější metoda. Středověký vynálezce dostal nápad využít rozpustnosti soli ve vodě, a tak vzácné "bílé zlato" oddělil od horniny.

Solný důl v Hallein u Salcburku

Původně byla v hoře vybudovaná asi třicet metrů hluboká šachta, na jejímž konci se rozprostírala louhovací komora. Ta se naplnila až po strop vodou, která rozpouštěla sůl v hornině. Po šesti týdnech byla solanka zhruba z 27 procent nasycena solí a vypuštěna z komory k dalšímu zpracování. Nerozpustné části horniny padaly ke dnu a vytvořily na něm ochrannou vrstvu, takže voda dál rozpouštěla jen strop a stěny.

Solný důl v Hallein u SalcburkuTak se postupem času komora rozšiřovala a posouvala vzhůru. Když se tento cyklus deset patnáct let opakoval, dosáhla komora nahoře až ke štolám, které ležely nad ní.

Doly v Hallein byly uzavřeny v 90. letech minulého století, kdy se těžba stala vzhledem k dosažitelné ceně soli nerentabilní. V nitru hory zůstalo patnáct kilometrů chodeb, z nichž část místní nadšenci proměnili na turistickou atrakci.

Může se hodit

Vstupné, které platí i pro blízkou keltskou vesnici, je 17 eur, děti a studenti platí 10 eur, rodinný lístek stojí 35 eur.
Otevřeno je denně od dubna do října od 9 do 17 hodin, mimo sezonu od 10 do 15 hodin. Sedmdesátiminutové prohlídky běží po půl hodinách.
Zajímavé solné doly najdete také v Altaussee a Hallstattu.

Více: www.salzwelten.at

Zdroj: Mapy © PLANstudio

Autoři:




Nejčtenější

Některé turistické stezky a cyklotrasy v Národním parku Šumava jsou po...
Šumavský park chce zakázat vstup do lesů. Na stezky padají stromy

Nevyrážejte do lesů kolem Nové Pece a Stožce, mnoho turistických tras je stejně neprůchodných. Takové varování vydal ráno Národní park Šumava. Silný vítr o...  celý článek

Panorama Nepomuku s neodmyslitelnou kulisou Zelené hory.
Krajinou Černých baronů a milované historie. Cyklotoulky okolím Nepomuku

Zvlněná a přátelská krajina luk, polí a remízků v okolí Nepomuku byla osídlená generacemi předků, jejichž dávné působení můžeme pocítit v drobných i...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Karambol v Chorvatsku? Nehodu nechte zapsat a pokutám se nebraňte

Zkazila vám dovolenou v Chorvatsku bouračka? Zkuste nepanikařit a nezapomeňte na záznam o dopravní nehodě. A hlavně zavolejte tamní policii - stačí vyťukat...  celý článek

Zboží s tematikou zatmění 2017
Reportáž: Zatmění slunce vyhnalo Američany na venkov. Přípravu nepodcenili

Jackson, USA (od zvláštního reportéra Technet.cz) Zatmění slunce je astronomická událost, která je (na rozdíl třeba od průletu komety) srozumitelná úplně každému. Američané se už nemohou dočkat, především pak...  celý článek

Specialized Turbo Vado 4.0
Jak se přilepit hobíkovi na záda. Test elektrokola do města i na výlet

I největší skeptici už vidí, že expanzi elektrokol nic nezastaví. Po velkém průlomu v Německu, Rakousku a Švýcarsku v uplynulých letech definitivně zasahují i...  celý článek

Další z rubriky

Cestou necestou
Puchýře jako dvacka a klopýtání v dešti, to je slavný dánský pochod

Tři dny intenzivní chůze napříč dánským ostrovem Fyn spolu s dalšími 850 nadšenci pěší turistiky, tak vypadá akce nazvaná Fjällräven Classic Denmark. Treku...  celý článek

Výhled na pobřeží ostrova Gran Canaria
U Kanárských ostrovů je hnědé moře, zamořují jej sinice

Návštěvníky Kanárských ostrovů může v těchto dnech na vyhlášených plážích překvapit odpudivá barva moře. Kvůli vysokým teplotám vody se zde rozbujely sinice,...  celý článek

Provensalské Grasse je hlavní město francouzských parfémů
Kde nos potřebujete víc než oči. Výlet do města, kde voní každá ulice

Letní návštěva jihofrancouzské Provence se nemusí omezit jen na notoricky známá místa a přímořská letoviska. Vyrazte pár kilometrů do vnitrozemí, kde se mezi...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.