Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


V Luxoru jsem konečně potkal motorkáře

  15:10aktualizováno  15:10
Je to fajn pocit, když na dlouhé cestě vyprahlou Afrikou potkáte spřízněné duše. Za celou dobu jsem neviděl nikoho, kdo by se tu pohyboval taky na motorce. Až v Luxoru. V hotelovém areálu pobývali čtyři Němci se svými stroji. Dva přijeli na starých Yamahách, které už měly něco za sebou a dva na KTM.

Měli s sebou i doprovodné vozidlo plné náhradních dílů, gum, pístů, lanek...
Jeden z nich vlastnil asi 20 let starého UNIMOGA, pod kterým ležel celé tři dny. "Pojď na pivo", pozdravil jsem majitele stařičkého stroje první den. "Jen ještě tuto maličkost přišroubuji, a bude jako nový auto, a já přijdu na pivo!" Nepřišel.

Po třech dnech jsem se s ním chtěl rozloučit: "My za hodinu pojedeme dál, přijď na pivko!" Souhlasně pokýval hlavou: "Ja, Ja wohl, jen tuto maličkost ještě přišroubuji, a přijedu" Nepřišel.

Smlouvání s obchodníky mě ničí
V Luxoru jsme se celé tři dni vyžívali, fotili a chodili po nádherných templech, mezi sfingami, hroby, věžemi a i když jsem si vždy říkal, že mě Egypt moc neláká,  jsou to věci, které mě nadchly, obdivoval jsem je, četl průvodce, kupoval knížky a oblezl jsem vše, co se dalo.

Je to nádherné místo s jedinou vadou. Statisíce turistů každý den, kteří se sem sjíždí z celého Egyptu. Tomu jsou ale také přizpůsobeny ceny a hlavně obchodníci. Lidé tu nejsou tak příjemní jako jinde.Všude se snaží z vás tahat peníze. A vůbec, co se týče obchodníků a cen, to by bylo na samotnou reportáž.

Nesmlouvali jsme jen o vstupenky a benzín. Opravdu je to otravné. Vždy jsem sice zaplatil ještě míň než místní, ale sebere to hodně času a energie.

Byl jsem unaven, velice unaven z věčného smlouvaní. O hotely, o jídlo, o vodu, o fotografovaní, o radu na cestu, o mýdlo v supermarketu, o mýtné, které tam jinak není, ale vy jste zrovna první, kdo s mýtným začne, o kolu, o vše.

Domlouvám například cenu jídla pro dva, ověřuji to třikrát. Když  dojíme,   číšník povídá, že jsem zaplatil jen za jednoho. Nechal jsem tam samozřejmě domluvenou cenu, poslal ho k šípku a odešel. A on byl tak drzý, že ještě za mnou řve:" WELCOME TO EGYPT".

Po měsíci už snad arabská čísla umím!
Neuvěřitelné příhody se však dějí i v tamních supermarketech, které na povrch vypadají jako ty evropské. "Toto pleťové mléko, prosím," říkáme. "Eighteen pounds," odpovídá prodavač. Cože? Tady? Evidentně spoléhal na to, že jsem se po měsíci pobytu nenaučil číst arabská čísla. "OK, OK.  Seven pounds,"  reaguje rychle zaměstnanec supermarketu.

A tak to bylo všude den za dnem. Často se divili mým schopnostem smlouvat a  ptali se: "Ty ne Němec?"  A vůbec netušili, že mají tu čest smlouvat z "Balkáncem", který to má v krvi, který už také něco v arabských zemích procestoval a který není vůbec tak zelený a nezkušený jak možná s foťákem a s navoněnou Irenkou vypadá.

Konečně z města pryč
Už jsem začal postrádat jízdu, zvuk boxera a jízdu pustou krajinou a tak jsme se vydali konečně opět na cestu, na sever. Do Suezu nás čekalo asi tisíc kilometrů nádherné krajiny podél moře, ke kterému zbývalo 300 kilometrů.

Jeli jsme zase ve frontě a mě začala svítit oranžová kontrolka na benzín. A také konvoj nás bude doprovázet už jenom těch 300 kilometrů. Dojel jsem policisty, kteří mi za jízdy podali láhev vody a zeptal jsem se, kolik kilometrů ještě zbývá k nejbližší pumpě. Prý 110 kilometrů. To mě uklidnilo, protože na rezervu najedu asi 150 kilometrů. Pohladil jsem motorku po 45 litrovém balonu a byl rád, že jsem koupil tak dobrou věc.

 

NA MOTORCE PO AFRICE

I. díl: Jak jsem chystal motorku na pouť po Africe 

II. díl: Italské trajekty mě pěkně naštvaly

III. díl: Moji motorku pokořily tuniské louže

IV. díl: Libyjských celníků bylo na mně trochu moc

                          V. díl: Nocoval jsem u Káddáfího stoupenců

VI: díl: Když se motorka boří do libyjského písku 

VII: díl: Opouštím Lybii, bude se mi stýskat

VIII. Lybijského celníka jsem málem rozplakal

IX. V egyptské chýši po mně lezly krysy

X. Cestu po Egyptě nám klestily kordony.

XI. Nadále nás chrání egyptská policie

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Motorka na egyptské silnici

Motorka v libyjské poušti

Sfingy v egyptském Luxoru

Autoři:




Nejčtenější

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

Provensalské Grasse je hlavní město francouzských parfémů
Kde nos potřebujete víc než oči. Výlet do města, kde voní každá ulice

Letní návštěva jihofrancouzské Provence se nemusí omezit jen na notoricky známá místa a přímořská letoviska. Vyrazte pár kilometrů do vnitrozemí, kde se mezi...  celý článek

Další z rubriky

Lidé procházejí kolem protituristického graffiti v historickém centru...
V Evropě se zvedá odpor proti turistům. Je jich moc, zlobí se místní

Protesty v Benátkách a Barceloně, zvláštní opatření v Římě a Dubrovníku. V nejpopulárnějších turistických destinacích Evropy se šíří protituristické nálady....  celý článek

Cestou necestou
Puchýře jako dvacka a klopýtání v dešti, to je slavný dánský pochod

Tři dny intenzivní chůze napříč dánským ostrovem Fyn spolu s dalšími 850 nadšenci pěší turistiky, tak vypadá akce nazvaná Fjällräven Classic Denmark. Treku...  celý článek

Tanečník ze Sepiku je připravený na kulturní show v Madangu.
My máme hodinky, oni mají čas. Co udělají mobily s Papuánci?

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.