Proslulé brynzové halušky
Jaké je nejtradičnější slovenské jídlo? Ať se na Slovensku zeptáte kohokoliv, odpoví většinou bez váhání - brynzové halušky. Pro Slováky totiž znamenají halušky totéž, co pro Japonce suši či pro Italy špagety.
A co víc, každý rok se v horské osadě Turecká ve Velké Fatře setkávají milovníci proslulých brynzových halušek na celosvětovém mistrovství v jejich vaření i konzumaci.
Halušky se připravují z bramborového těsta smíchaného se speciálním druhem ovčího sýra - brynzou. Na talíři se pak na halušky dá ještě opečená slanina s omastkem. K brynzovým haluškám se skvěle hodí kysané mléko.
Jak na ně?
Suroviny: 500 g očištěných brambor, 300 g hladké mouky, 250 g brynzy, 80 g uzené slaniny a sůl
Příprava: Očištěné syrové brambory nastrouháme. Smícháme je s moukou a solí. Část těsta potom dáme na vál a nožem oddělujeme malé kousky, které házíme do vroucí osolené vody. Uvařené halušky promícháme s brynzou a polijeme opraženou slaninou. Podáváme s kyselým anebo acidofilním mlékem.
Kapustnica: na oběd nesmí chybět
Samozřejmě však halušky nejsou tím jediným tradičním slovenským pokrmem. Domácí slovenská kuchyně, to jsou i další jídla připravovaná z brambor, různých druhů ovčího sýra a zelí. Ale základem je vždy polévka. Jak se říká, "polévka je grunt".
A na Slovensku si to berou k srdci. Mezi ty tradiční totiž patří kapustnica, tedy zelňačka s houbami, česnečka, fazolová polévka s párkem či uzeným masem a hovězí nebo slepičí vývar s nudlemi.
Suroviny: 500 g kysaného zelí, 200 g uzené klobásy, 30 g sušených hub, 100 g sušených švestek, 3 stroužky česneku, 1 vejce, 30 g hrubé mouky, sůl a koření
Příprava: Zelí zalijeme vodou, přidáme nakrájené hříbky, švestky, klobásu a vše vaříme asi 2 hodiny. Přidáme strouhané těstoviny a dovaříme.
Strouhané těstoviny: Z vejce a mouky vypracujeme tuhé těsto, které postrouháme.
Když je polévka hotová, přidáme do ní kysanou smetanu.
Perla slovenských vín: Tokaj
Při cestě na Slovensko si nenechte ujít ochutnání místních vín. Přece jenom mají totiž naši sousedé toho sluníčka o něco více. Na jihu Slovenska tak vinaři bez problémů dosahují cukernatosti až pětadvacet.
A navíc - pěstování vinné révy tu sahá až do římských dob.
V dlouhé tradici tak zůstává stálicí Ryzlink rýnský, z červených vín potom Frankovka. Objevují se však i nově vyšlechtěné odrůdy, které se u nás nepěstují, například modré odrůdy Dunaj, Hron nebo Nitra.
A pak je tu ještě perla slovenských vín, který našim sousedům závidí nejeden moravský vinař - tokajské víno. Světoznámá Tokajská vinohradnická oblast se rozprostírá na jižních a západních svazích Zemplínských vrchů. Její větší část však leží v sousedním Maďarsku. Vinohrady, na kterých se pěstuje vinná réva pro pravé tokajské víno, se nachází v obcích Čerhov, Malá a Veľká Trňa, Černochov, Veľká a Malá Bara, Slovenské Nové Město a Viničky.
Tokajské víno patří mezi přírodně sladké druhy vína, vyráběné podle místní jedinečné receptury. A zcela právem se o něm říká, že je králem vín a vínem králů. Nesmělo totiž chybět na stolech mnohých evropských panovníků. Tokajské víno se vyrábí z odrůd Furmint, Lipovina a nádherně voňavého Muškátu žltého. Ani jedna z těchto odrůd se v České republice nepěstuje.
Pálenkám vládne borovička
Kromě vína má Slovensko i svůj tradiční destilát - borovičku. Svojí chutí tato pálenka připomíná gin, vypálená je ale z plodů jalovce.
Oblíbená je též bošácká slivovice.
Nezaostává však ani výroba piva. Typickými představiteli jsou značky Zlatý bažant, Smadný mnich a Topvar.
 Slovenským pálenkám vládne borovička |
 Proslulé slovenské brynzové halušky |
 Slovenská kapustnica |
 Víno Tokaj |
