Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

V Krkonoších a Jeseníkách hrozí laviny. Toto jsou nejrizikovější místa

  12:42aktualizováno  12:42
Lyžaře v Česku opět čeká víkend, o kterém mohou počítat s ideálními sněhovými podmínkami. Velký pozor si ovšem musí dát návštěvníci Krkonoš a Jeseníků, kde stále platí třetí lavinový stupeň. Při pádu laviny v Malé Studniční jámě v našich nejvyšších horách ve čtvrtek zemřel osmadvacetiletý lyžař.

V Krkonoších a Jeseníkách hrozí třetí stupeň lavinového nebezpečí. | foto: Reuters

Horská služba upozorňuje návštěvníky Krkonoš a Jeseníků, aby se nepohybovali mimo turisticky značené cesty a nevstupovali do lokalit označených jako lavinové katastry.

Krkonoše

Lavinová předpověď - Krkonoše. Zdroj: www.horskasluzba.cz

Lavinová předpověď - Krkonoše. Zdroj: www.horskasluzba.cz

Na hřebenech Krkonoš leží 80 - 120 cm sněhu. Ve žlabech a na lavinových svazích je vlivem větru uloženo větší množství sněhu, vítr přemisťoval sníh z různých směrů. Hrozí pád deskových lavin. Sněhové profily vykazují slabou stabilitu, píše se na informačním webu Horské služby. Pád lavin hrozí v těchto lokalitách: Labský důl, Kotel, Modrý důl, Vlčí jáma, Zelený důl a Lomničky.

Jeseníky

Lavinová předpověď - Jeseníky. Zdroj: www.horskasluzba.cz

Lavinová předpověď - Jeseníky. Zdroj: www.horskasluzba.cz

Na hlavním hřebenu Jeseníků leží do 40 cm sněhu. Hřeben je vyfoukaný a sníh se ukládá na závětrných svazích, kde ho leží i kolem 160 cm. Stará sněhová pokrývka je dobře zpevněná, na ní se však uložila nová vrstva 30 - 60 cm převátého zlomkového sněhu, místy ho může být i více, informuje na svém webu Horská služba.

Záchranáři provedli před několika dny kompresní test, který ukázal velkou nestabilitu sněhové pokrývky. „Horní šedesáticentimetrová vrstva byla porušena při třetím poklepu zápěstím. Již při malém dodatečném zatížení tak může dojít k uvolnění deskových lavin,“ varuje Horská služba.

Klasifikace lavin podle druhu

Lavina není jediným jevem spojeným se sněhovou pokrývkou. V přírodě běžně rozeznáváme několik základních pohybů sněhové vrstvy. Jde o tzv. sesedání, plazení, sesyp, splaz a konečně o lavinu. Lavina je posledním a také nejničivějším druhem pohybu sněhové masy.

Svahy se sklonem 30 až 45° patří mezi nejnebezpečnější. Lavina může vzniknout vlivem výrazného oteplení, ale i při silných mrazech či při velkém množství nového sněhu. Lavina může být stržena i vnějším podnětem, jako je zatížení kritické sněhové pokrývky cizím prvkem, průjezd lyžaře, pád skály, ale také průletem stíhačky či vrtulníku.

Bodové laviny

Přežít pod lavinou je náhoda

Přestože vývoj lavinových vyhledávacích „pípáků“ neustále pokračuje a na trhu jsou přístroje, jež umožňují přímočaré vyhledávání zasypaných ve stále kratším čase, úplné zasypání lavinou je vždy fatální situací! A rozhodující jsou právě první minuty. Přes všechny vymoženosti a lavinový pípák má zasypaný v lavině pouze minimální šanci na přežití.

  • Za 30 minut je polovina zasypaných mrtvá.
  • Za 45 minut jsou dvě třetiny zasypaných mrtvé.
  • 8 lidí ze 100 je zabito už při samotném stržení.
  • Pravděpodobnost přežití klesá z 92% v prvních 15 minutách na 30% ve 35. minutě.

Laviny jsou charakterizovány podle formy odtrhu, kluzné plochy, druhu pohybu, tvaru dráhy. Základním typem lavin jsou sněhové laviny bodové s tzv. bodovým odtrhem a deskové laviny s tzv. čárovým odtrhem.

Bodové laviny vznikají většinou na prudkých svazích se sklonem větším než 39º během nebo krátce po sněžení.

Základním předpokladem jejich vzniku je vnitřně nesoudržný sníh, prachový, mokrý nebo starý. Jistě víte, jak je těžké vytvořit sněhovou kouli z čerstvého prašanu. Pokud dojde k bodovému odtrhu, mívá vzniklá lavina tvar rozšiřujícího se kužele.

Je tedy snadno rozpoznatelná podle charakteristického tvaru převráceného písmene V. Bodové laviny jsou obecně méně nebezpečné než laviny deskové. I takováto lavina vás však bez problému může srazit ze skály. Nezapomeňte, že neexistuje nic takového jako je neškodná lavina. I malá lavina může mít smrtelné následky.

Deskové laviny

Největší hrozbu pro návštěvníky horských terénů představují tzv. deskové laviny, které jsou odpovědné za většinu tragických nehod. Tyto laviny se mohou spustit již na svahu o sklonu 30º. Bohužel svahy se sklonem mezi 30º a 50º poskytují nejlepší podmínky pro lyžování a snowboarding ve volném terénu, ale zároveň představují nejvyšší riziko.

INFOGRAFIKA: Jak vzniká lavina?

INFOGRAFIKA: Jak vzniká lavina?

Nebezpečí vzniku deskové laviny je těžké odhadnout, protože nestabilita závisí na podmínkách v hloubce sněhové vrstvy. Lavina zde vzniká tehdy, je-li taková pevná deska slabě přichycena na svůj podklad, nebo poruší-li se vazba na okolní zpevněný sníh.

Velkou roli tu hraje i tvar terénu, na němž sníh leží. Sníh má totiž velmi malou pevnost v tahu, a proto k prvním prasklinám dochází na vydutých tvarech podkladu. Deskové laviny mají obvykle jasně definovaný čárový odtrh. Oproti bodovým lavinám deskové nabírají plnou rychlost a sílu krátce po uvolnění.

Autoři:




Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.