Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


V Jihoafrické republice není pro farmáře bezpečno

  11:43aktualizováno  11:43
Několik růží označuje místo, kde osm černošských ozbrojenců zastřelilo 35letého bílého jihoafrického farmáře Nicka van Rensburga. Tělo našla jeho matka v ohradě s dobytkem. "Ležel tváří obrácenou k zemi... Myslela jsem si, že omdlel. Až když jsem ho obrátila, zjistila jsem, že byl střelen do hlavy," vypráví Hester van Rensburgová o vraždě svého syna. Farmářství je v Jihoafrické republice nejnebezpečnější profese. Důvody jsou podle obecného mínění zakořeněny v přetrvávajícím apartheidu na venkově, kde černí dělníci stále nazývají farmáře "baas", tedy pán.

"Tohle je John. Znám ho 30 let. Jsme od malička dobrými přáteli. Hrávali jsme spolu kuličky, viď?" obrací se Van Rensburgův soused Andre Korb na svého černého přítele. "Ano, pane," odvětí John. Je vyhublý, vypadá o deset let starší než Korb a má roztrhané šaty.
   

Každý rok je v Jihoafrické republice zavražděno 120 až 140 farmářů. Podle údajů střechové organizace reprezentující 42.000 farmářů v zemi se od roku 1995 počet mrtvých vyšplhal již na 740. Ani sedm let po všerasových volbách rasismus na farmách nevymizel. "O těchto skutečnostech veřejnost neví, ale tady lidé nadále trpí," prohlásil prezident Thabo Mbeki při své poslední návštěvě venkova.
   

Van Rensburg byl hodný pán, tvrdí jeho bývalí zaměstnanci, stojící v děravém oblečení v uctivé vzdálenosti od jeho hrobu na hřbitově. Úřady je požádaly, aby se mše neúčastnili kvůli barvě své pleti, běloši jsou prý pořádně rozhořčení. "Neměl nepřátele. Nikdy žádnému černochovi neublížil," naříká Priscilla van Rensburgová den po pohřbu svého manžela. "Jaký byl motiv vraždy?"
   

Většina bělošských jihoafrických farmářů není ke svým podřízeným vyloženě krutá, jejich vztahy se však dají označit za feudální a msta na sebe nenechává dlouho čekat. Vraždy bývají zpravidla neobyčejně brutální. Útočníci farmu pozorují a čekají, až budou moci dotyčné přepadnout ze zálohy. Muži jsou obvykle mučeni, ženy znásilněny. Potom je útočníci ubodají či zastřelí, většinou ale nic neukradnou. Farmáři se domnívají, že jde o mstu za apartheid a že v zemi existuje plán na vyhnání bělochů z jejich půdy podobně jako v Zimbabwe. Šíří se i fámy o videonahrávkách dokládajících výcvik mladíků, kteří jsou za zabíjení farmářů placeni. Policie a nezávislí odborníci to popírají.

Tři loňské nezávislé studie pocházející mimo jiné od jihoafrické policie a institutu bezpečnostních studií (ISS) došly k závěru, že primárním motivem útoků jsou loupeže. Odborníci to dokládají vysokou nezaměstnaností a bídou převládající právě ve venkovských oblastech, kde je každé movité vlastnictví cenné. Útočníci tak údajně přepadají farmáře, aby je okradli o auta, zbraně a další majetek. To jim zjednodušuje skutečnost, že většina farem nemá žádná bezpečnostní opatření a farmáři se tak stávají zvlášť v odlehlých oblastech snadným cílem.
   

Msta je podle studií ISS příčinou méně než pěti procent vražd. ISS rovněž popírá jakoukoli souvislost se situací v Zimbabwe. "V Zimbabwe se vůbec nerespektují zákony. Stát, vládnoucí strana a policie farmáře před zločinci nechrání," říká představitel ISS Martin Schonteich. Mnozí však namítají, že i vláda v Jihoafrické republice jedná lhostejně.
   

Zarmoucenou rodinu van Rensburgových krátce po dubnovém incidentu navštívil ministr bezpečnosti Steve Tshwete, který zároveň ustanovil výbor na prošetření cílených útoků na farmáře. Ti však stále nejsou spokojeni. "Teď chceme jednat. Lidé jsou unavení," říká 77letý Faantjie Pretorius, jeden z 800 přítomných na pohřbu, z nichž mnozí přijeli z dalekých koutů země. "Pokud vláda v nejbližších měsících nezakročí, farmáři určitě vezmou zákon do svých rukou."
   

Schonteich z ISS nabádá farmáře, aby raději zlepšili bezpečnostní opatření na svých farmách a napomáhali překlenout hluboké sociální propasti, které farmáře a jejich zaměstnance oddělují. "Rozhodně by pomohlo, kdyby se zlepšila komunikace v obou směrech...Dělníci mohou například pomáhat chránit farmáře tím, že je budou včas před případnými útoky varovat," říká Schonteich.
   

 

Autor:




Nejčtenější

První fotky pořízené pod mořskou hladinou dokazují, že potápění u zříceného...
Dokud je čas. Potápění u zříceného Azurového okna se stalo hitem

Ještě přes svým zřícením do moře bylo Azurové okno na Maltě jednou z největších turistických atrakcí světa. A jak to vypadá, kolaps této nádherné skalní stěny...  celý článek

Čeští turisté se koupou na Makarské. K moři do Chorvatska jich ročně míří skoro...
A zase to Chorvatsko. I letos bude pro Čechy nejoblíbenější destinací

Chorvatsko bude letos podle Asociace cestovních kanceláří opět nejoblíbenější destinací českých turistů - stejně jako loni a spoustu předchozích let. Asociace...  celý článek

Hydroelektrárna Spálov v detailu. Po předešlé domluvě si ji můžete prohlédnout...
Putování krajinou skla. Na kole za největším podzemním jezerem Česka

Železný Brod bývá označován za ideální turistické rozcestí Českého ráje, Jizerských hor a Krkonoš. Byla by ovšem škoda vyrážet za tak dalekými cíli a...  celý článek

Dlouhý vlak do Rumunska
VIDEO: Půlkilometrový vlak RegioJetu se vydal na cestu do Rumunska

Soukromý dopravce RegioJet vypravil v úterý v podvečer svůj nejdelší vlak v historii. Souprava míří do rumunského Eibentálu, kam veze více než tisíc hudebních...  celý článek

Antropolog Martin Soukup
My máme hodinky, oni mají čas. Jak vědec zkoumá Papuánce s mobilem

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

Další z rubriky

Katar, Dauhá, Katařan, Katařanka
Katar láká turisty, zrušil vízovou povinnost pro 80 zemí, včetně ČR

Katar s okamžitou platností ruší vízovou povinnost pro občany 80 zemí, včetně České republiky. Oznámili to dnes zástupci katarského ministerstva vnitra,...  celý článek

Podvečerní „poušť“ ve slovenském Záhorie
Jen tak si prožít poušť ve střední Evropě. Záhorie miluje i armáda

Nejrozsáhlejší písečné duny ve střední Evropě jsou tak dokonalou replikou pouště, že si je oblíbili i vojáci a ti, kteří jejich techniku vyrábějí. Vždyť...  celý článek

Antropolog Martin Soukup
My máme hodinky, oni mají čas. Jak vědec zkoumá Papuánce s mobilem

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.