"Považuji to za sympatický evropský krok, který ukazuje, že v Chorvatsku je v určitých kruzích poměrně silné liberální myšlení," prohlásil český velvyslanec v Záhřebu Jiří Kuděla. "Má to význam i z toho důvodu, že jde o precedens pro jiné národnosti." Rozhodnutí istrijské župní rady však bude mít i své odpůrce zejména mezi chorvatskými nacionalisty, kteří mají v zemi stále silné pozice. Ti se obávají, že se tím otevírá cesta k autonomii pro Istrii. Obviňují Istrijské demokratické shromáždění, že si chce jen zvýšit popularitu před komunálními volbami.
V Chorvatsku jde o citlivou otázku především kvůli krizi se srbskou menšinou, která vypukla v roce 1991 a vedla ke krvavé válce. Krok, který bude oceněn v evropských kruzích právě v době problémů kolem chorvatských hercegovských separatistů, kteří usilují o vytvoření samostatné Hercegoviny, však není v Istrii příliš překvapivý. "Tato oblast Chorvatska byla vždy multietnická," říká Jiří Kuděla. "Vyhnula se jí válka a nacionalisté tam neměli nikdy tak silné pozice."
Istrijská župní rada rozhodla o italštině jako o druhém úředním jazyce už v roce 1994, ale Ústavní soud Chorvatska toto rozhodnutí v následujícím roce anuloval, protože prý odporovalo ústavě. Mezitím však byla chorvatská ústava upravena a dá se očekávat, že rozhodnutí z Istrie bude potvrzeno. Chorvatská vláda nyní celou záležitost ještě prostuduje, aby si ověřila, zda nejde proti liteře ústavního zákona. Chorvatsko, aby sladilo své zákony s EU, do jejíchž řad míří, už dříve přijalo řadu zákonů, které dávají menšinám v zemi širší práva.
