Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


V Dagestánu vládne kult zbraní

  14:23aktualizováno  14:23
Student univerzity v dagestánské Machačkale navštěvoval před devíti lety často své příbuzné ve vesnici Charbuk, známé od dob carů ručně vyráběnými zbraněmi. Do města se vždy vracel vybaven zbraněmi, které tam prodával, což byl jeho hlavní zdroj příjmů. V těch dobách nebyl tento druh obchodu běžný, ale ani nezvyklý. Dnes představují zbraně všech druhů v ruském Dagestánu legální nabídku a není neobvyklé, aby například zákazník zastavárny vyrovnal svůj účet místo peněz třeba šestirannou brokovnicí.

Desetileté období neustálých konfliktů a příměří na Kavkaze a dvě vojenská tažení Ruska proti čečenským povstalcům, která přesáhla i hranice sousedních republik, vytvořily v Dagestánu nepředstavitelný kult zbraní. Na počátku druhé rusko-čečenské války před rokem a půl se militarizace Dagestánu stala státní politikou a držení vražedných zbraní občany je nyní na pořadu dne.

Dagestán je jedinou republikou v Rusku, která přijala zákon, jenž dává občanům právo držet jakýkoliv typ zbraně, pokud je registrován úřady. "Můžete mít, cokoliv chcete: pistoli, samopal, granátomet, dokonce i tank. Ale přijďte k nám a registrujte to," prohlásil dagestánský ministr vnitra Adilgerej Magomedtagirov po vpádu čečenských povstalců vedených Šamilem Basajevem a Chattabem do Dagestánu v srpnu 1999. Ruské jednotky tehdy ještě v oblasti nepůsobily, aby rebely odrazily, proto dagestánská vláda vyzvala občany ke zformování dobrovolných oddílů na ochranu pohraničních oblastí.

"Proč nedat počestnému muži právo držet zbraň na sebeobranu?" hlásal na veřejnosti Magomedali Magomedov, předseda Státní rady. Jen několik dnů po jeho projevu bylo podle vládních zdrojů rozdáno ze skladů ministerstva vnitra na 6000 pušek mezi dobrovolníky z řad civilistů.

Dagestánskou společnost do velké míry tvoří soupeřící klany a etnické skupiny. Představitelé republikové vlády jsou většinou také vůdci klanů, kteří mají vlastní soukromé armády složené z přátel a příbuzných. Rozhodnutí vytvořit dobrovolné občanské brigády jim jen napomohlo zlegalizovat jejich existující polovojenské struktury a rozdat více zbraní. "Zatímco my jsme bojovali našimi starými loveckými puškami, skupina, která nám dorazila na pomoc z oblasti Levaši, přivezla ostřelovací pušky, automatické zbraně a granátomety. Všichni měli oblečené neprůstřelné vesty a mnoho z nich mělo vysílačky," popisuje Magomed Sajgidov, který v září 1999 bránil rodnou vesnici Novolak před Chattabovými bojovníky.

Množství zbraní zde zanechaly také ruské jednotky po ukončení bojových přesunů a stažení z Čečenska přes území Dagestánu. Pro nedostatek peněz vyměňovali ruští vojáci zboží nebo služby za zbraně. Média často přinášela zprávy o vojácích, kteří například platili prostitutkám samopaly. Čečenští povstalci, postupně se
vracející do svých domovů, zase byli nuceni prodávat zbraně za snížené ceny, aby uživili rodiny. Poptávka po zbraních v okolních oblastech je vysoká.

Zvýšená vojenská přítomnost Ruska v oblasti od roku 1999 pomohla uklidnit většinu místních bojovníků. Právní základ pro držbu zbraní zůstal nicméně nedotčen a místní usedlíci stále vlastní tisíce zbraní. Když dagestánské ministerstvo vnitra
vyzvalo k navrácení rozdaných zbraní poté, co konflikt utichl, převážná většina z nich byla hlášena jako ztracená během akcí. Policie je bezmocná, protože většina zbraní je legálně registrována. Zprávy o kriminalitě dobrovolníků, kteří zbraně
zneužili, se objevují téměř denně v místním tisku. "Pytláci, které se snažíme dopadnout, nám často odporují a dokazují, že pušky, které vlastní, jsou legální, a že jsou členy dobrovolných brigád," stěžuje si šéf regionální kaspické rybolovné inspekce Chalitbek Machačev. "Našim úředníkům zatím není dovoleno nosit
zbraň."

Rostoucí kriminalita přinesla výzvy na řešení otázky odzbrojení. Dagestánský parlament na prosincovém zasedání v roce 2000 rozhodl o revizi zákona o držbě zbraní a o jeho sladění s oficiální ruskou legislativou. Tato věc ovšem dosud nijak
nepokročila. V Machačkale se mezitím stalo velkou módou nošení speciální pistole v pouzdře připevněném na modrých džínách. Pro mnoho mladých je to opravdu spíše ozdoba, než nezbytnost.

Sabir pracuje v malé směnárně a je členem dobrovolné brigády. V rohu místnosti je opřena automatická puška a opasek na jeho modrých džínách zdobí elegantní pouzdro se silnou pistolí Makarov. Rozebere hlaveň jiné pušky - levné vzduchovky prodávané v obchodech všude ve městě. Provede několik dalších drobných
úprav podle psaných instrukcí ležících na jeho stole. Když své dílo dokončí, má poloautomatickou pušku ráže 5,45. "Moje pistole je registrovaná a na ministerstvu vnitra mají vzorek kulky. Vystopují mě, pokud ji použiji. Chci mít 'bezúhonnou' pušku, jen pro případ," vysvětluje Sabir.

Autor:




Nejčtenější

Panorama Nepomuku s neodmyslitelnou kulisou Zelené hory.
Krajinou Černých baronů a milované historie. Cyklotoulky okolím Nepomuku

Zvlněná a přátelská krajina luk, polí a remízků v okolí Nepomuku byla osídlená generacemi předků, jejichž dávné působení můžeme pocítit v drobných i...  celý článek

Zboží s tematikou zatmění 2017
Reportáž: Zatmění slunce vyhnalo Američany na venkov. Přípravu nepodcenili

Jackson, USA (od zvláštního reportéra Technet.cz) Zatmění slunce je astronomická událost, která je (na rozdíl třeba od průletu komety) srozumitelná úplně každému. Američané se už nemohou dočkat, především pak...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Karambol v Chorvatsku? Nehodu nechte zapsat a pokutám se nebraňte

Zkazila vám dovolenou v Chorvatsku bouračka? Zkuste nepanikařit a nezapomeňte na záznam o dopravní nehodě. A hlavně zavolejte tamní policii - stačí vyťukat...  celý článek

Typický obrázek z německé Rujany: plážové „domečky“ jako ochrana před stálým...
Hrachovka z pytlíku, vlny studené. Jak se za Československa jezdilo k moři

Praotec Čech nás zavedl do středoevropské kotliny, rok 1918 nás v ní hranicemi uzavřel. Výsledek: nemáme moře. A přece jsme po jeho vlnách vždycky toužili....  celý článek

Specialized Turbo Vado 4.0
Jak se přilepit hobíkovi na záda. Test elektrokola do města i na výlet

I největší skeptici už vidí, že expanzi elektrokol nic nezastaví. Po velkém průlomu v Německu, Rakousku a Švýcarsku v uplynulých letech definitivně zasahují i...  celý článek

Další z rubriky

Typický obrázek z německé Rujany: plážové „domečky“ jako ochrana před stálým...
Hrachovka z pytlíku, vlny studené. Jak se za Československa jezdilo k moři

Praotec Čech nás zavedl do středoevropské kotliny, rok 1918 nás v ní hranicemi uzavřel. Výsledek: nemáme moře. A přece jsme po jeho vlnách vždycky toužili....  celý článek

Podvečerní „poušť“ ve slovenském Záhorie
Jen tak si prožít poušť ve střední Evropě. Záhorie miluje i armáda

Nejrozsáhlejší písečné duny ve střední Evropě jsou tak dokonalou replikou pouště, že si je oblíbili i vojáci a ti, kteří jejich techniku vyrábějí. Vždyť...  celý článek

Výhled na pobřeží ostrova Gran Canaria
U Kanárských ostrovů je hnědé moře, zamořují jej sinice

Návštěvníky Kanárských ostrovů může v těchto dnech na vyhlášených plážích překvapit odpudivá barva moře. Kvůli vysokým teplotám vody se zde rozbujely sinice,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.