Páteř Egypta
Úchvatný a nekonečný Nil. Jedna z nejmagičtějších řek na celém světě, tepna i páteř Egypta. Majestátní tok, který umožnil vznik úchvatné starověké civilizace, dává dodnes vyprahlé zemi život. A turistům nabízí úžasné dobrodružství. Už více než sto let se Evropané plaví po druhé nejdelší řece světa, jejíž údolí bez debat představuje největší muzeum pod širým nebem.
(Podle některých pramenů je Nil se svými 6 695 km jednou ze dvou nejdelších řek světa, protože je podle některých odborníků obtížné jednoznačně prokázat, zda prvenství drží Amazonka, nebo Nil. U Amazonky se udává délka toku od 6 296 -do 7 062 km).
Romantická plavba
Plavbu začínáme v Asuánu, který představuje poslední velké město na jihu Egypta. Před obědem nasedáme na luxusní loď, na které strávíme několik dalších dnů. Zatímco stevard zvoní na zvoneček, čímž dává najevo, že číšníci právě servírují oběd, lodníci odvazují parník a my vyrážíme po proudu majestátní řeky.
Až při jízdě po řece chápeme, proč se Egyptu přezdívá "dar Nilu". Bez životadárné řeky by celá země byla jen vyprahlou pouští. Každých pár hodin nás čeká zastávka vyplněná prohlídkou nějakého starověkého chrámu či jiné památky. Ale největším zážitek nás čeká ve vzduchu. Na poslední den plavby jsme si objednali pořádnou porci dobrodružství. Proletíme se nad pouští balonem.
Děsivá lebka
Není to ovšem nic levného, v zemi, kde pár českých korun představuje pro běžného Egypťana denní rozpočet, vyjde romantické dobrodružství na dva tisíce. A ještě musíme mít pro strach uděláno. Občas se prý stává, že se najednou zvedne prudký vítr a zažene balon daleko do pouště.
"A protože tam nefunguje signál z mobilů, pár dní to trvá, než jsou dobrodruzi nalezeni. Tedy pokud zrovna nepřijde písečná bouře, protože v takovém případě už vám nikdo nepomůže," straší mě jeden z průvodců oblíbenou báchorkou. Ovšem nakolik je to jen historka pro pobavení turistů, není zcela jasné... V hlavě mi bleskne vzpomínka na turistické lákadlo v podobě lebky královny Nefertiti, kterou jsem fotil na asuánském tržišti. Zrůdná, strašidelná, děsivá. Pokud budu mít smůlu, dopadnu podobně. Jako přírodní mumie vysušená pískem...
Může se hoditNa trase mezi Asuánem a Luxorem křižuje několik desítek parníků, od obyčejných lodí až po pětihvězdičkové plovoucí hotely. Cena třídenní plavby s přenocováním a plnou penzí začíná zhruba na 3 tisících korun. Na noc loď vždy zastaví u břehu.
Kajuty luxusních lodí jsou vybaveny buď moderně, nebo ve stylu staré dobré Anglie. Na lodích se podávají anglické snídaně, další jídlo je kontinentální, jednou během plavby se servírují egyptské speciality.
Dříve se jezdilo až do Káhiry, ale nyní z bezpečnostních důvodů jezdí lodě pouze mezi Luxorem a Asuánem.
|
Kruté vstávání
Budík nás budí už v půl páté. Kvůli silnému větru se musí létat brzy ráno, těsně před východem slunce, kdy je situace nejlepší. Odjíždíme do přístavu, kde usedneme na loď. Plavbu přes široký Nil nám zkrátí horká káva a přeslazené pečivo. Pak už za chvilku dojedeme na rozsáhlou pláň, kde se právě nafukují horkovzdušné balony.
Poslední chvilky strachu, než kapitán vydá pokyn k nástupu do koše. Pak již naplno otevře hořák, obrovská barevná koule se měkce odlepí od země a rychle stoupáme vysoko do oblak.
V tom momentě si uvědomíte význam řeky, která dává Egyptu život. Všude okolo, kam až oko dohlédlo, byla poušť, jen v blízkosti řeky kypěl život. Rychle jsme zapomněli na nepříjemný pocit v podbřišku – člověk nelétá balonem každý den – a kochali se pohledem, za který by kterýkoliv faraon zaplatil truhly plné zlata...
Pohled do ložnic
Během pár vteřin letíme ve výšce několika desítek metrů a směrem na východ se nám otvírá úžasný pohled. Ve vycházejícím slunci vidíme spousty dalších balonů, které se pomalu odpoutávají od země a pak tiše a pomalu plují vzduchem.
I když pohled dolů není nejpříjemnější – člověk přeci jen cítí, že stojí pouze v bambusovém koši - přesto nás v jednu chvíli pěkně rozesměje. Na domech s plochou střechou jsou postavené postele, ve kterých se pozvolna probouzejí noční spáči. Dospělí i děti, všichni tu spí dohromady v jedné posteli. Ale jakmile nás spatří nad hlavou, začnou nám z postele mávat. Asi jsou na špiony zvyklí...
Nebezpečná řeka
Za hodinu je po všem. Vracíme se zpátky přes řeku, ve které se koupe pár dětí. Začíná být pěkné vedro, hned bychom si to s nimi vyměnili. Jenže průvodce nás okamžitě varuje. Koupání v Nilu je smrtelně nebezpečné.
Ve vodě žijí zákeřné larvy bilharzie, které způsobují chronický zánět močových cest, cirhózu jater a nakonec smrt. Jenže ve vodě se koupají desítky místních dětí i dospělých. Cožpak jsou imunní? "Nejsou, ale neumí číst a neví o tomto nebezpečí," vysvětluje průvodce.
Pohádkové Théby
A tak místo do vody vyrážíme za vyhlášenými památkami starověkých Théb (dnešního Luxoru), které nikdo nesmí minout. Vždyť ve zdejších horách leží úchvatné hrobky faraonů v Údolí králů, v nichž slavný britský archeolog Howard Carter objevil v roce 1922 legendární pohřební komoru faraona Tutanchamona, jehož pohřební maska představuje asi nejmagičtější egyptskou památku.
Jeden den vám na Luxor rozhodně nestačí. Povinností jsou určitě slavné Memnónovy kolosy, alespoň pět hrobek v Údolí králů včetně těžce přístupné hrobky Thutmose III (s výjimkou sargofágů jsou hrobky sice prázdné, ale jejich zdi zdobí úžasné rituální malby, které měly faraonům usnadnit posmrtný život), rozkošný Hatšepsutin chrám a bizarní chrám v Luxoru, na kterém byla ve středověku postavena drobná mešita s minaretem.
Memnónovy kolosy
Bůh s penisem
Největším klenotem města je obrovitý chrám v Karnaku, který je zasvěcen králi bohů Amonovi. Zdejší rozměry jsou skutečně šokující - komplex měří 1 500 metrů na 800 metrů - a dodnes nejde na rozum, jak mohli velkou síň se 134 obřími sloupy vůbec postavit.
Nejvyhledávanější zdejší atrakcí je ovšem bůh plodnosti. Proč? Protože je na šedivé zdi zpodoben s obrovským ztopořeným penisem.
