Kdo je zvyklý dovolenou proležet, ten ať do Alp raději nejezdí. Čekala by ho tam celkem dřina - musel by se tahat s lyžemi, těžkými botami a když je velká zima, i s haldou oblečení. Zážitky ale stojí za to. To už by byla velká smůla, kdyby z týdenní dovolené v savojských nebo rhonských Alpách nebylo pár dní hezky. Skvělé lyžařské zážitky a pohled na horské velikány v takovém případě stojí za veškerou námahu.
Že prý začátečníci by to v tak vysokých horách měli těžké? Omyl. Francouzská lyžařská střediska nabízejí svezení jak na nejmírnějších svazích, tak na krásně upravených červených sjezdovkách s úhlem klesání vyšším než pětačtyřicet stupňů, které dokážou vehnat tu správnou dávku adrenalinu do krve.
Pokud se někomu omrzí vlastní obyčejné lyže, ať zajde do půjčovny a třeba jen na jeden den si půjčí lyže carvingové. Zkušenost předčí očekávání.
Pokud neví, jak lyže ovládat, bude nejlepší najmout si některého z průvodců-instruktorů. Kanceláře francouzské lyžařské školy, modro-bílo-červeně označené, jsou ve všech střediscích. Ceny jsou únosné. Nebo si na vyškolení lze ušetřit tím, že se přibalí ještě doma více trvanlivého jídla a méně se pak za ně utrácí na horách.
Pokud dvě prkénka na nohou jsou pro někoho stále o tom samém, nechť zkusí prkno jedno. V horských půjčovnách je nabídka přepestrá, napoprvé skutečně stačí to nejlevnější. Lepší je samozřejmě učit se s instruktorem, ale i bez něho je pro lyžaře velkou zkušeností objevovat, v čem kouzlo snowboardu vlastně spočívá.
Zásadou pro začátečníky by měl být velmi mírný svah a vědomí, že budou zpočátku víc sedět na sněhu než stát na prkně. Pokud jde o skutečné seznámení se snowboardem, je dobré si jízdu na něm naplánovat třeba na den, který je vyčleněn pro odpočinek od lyžování a kdy třeba neplatí skipas. Prkno lze z nohou sundat velmi rychle a vyběhnout s ním loučku je jen ku prospěchu těla.
Ale Alpy zdaleka neznamenají jen lyžování či jízdu bokem. I veškeré radovánky na svahu se mohou po třech dnech začít zajídat, pak je dobré si uvědomit, že každý má možnost užívat si i jiných forem aktivního dopočinku podle svého vkusu, chuti a kapsy. V mnoha střediscích je v ceně skipasu i volný vstup například do bazénu - o tom by se zájemce měl informovat už při koupi zájezdu, anebo v informačních centrech. Pánové by si měli pouze dát pozor na jeden detail - může se stát, že do některého bazénu je zákaz vstupu se surfařskými plavkami do půlky stehen a tolerován je jen klasický vykrojený úbor. Pokud někdo s sebou tradiční model nemá, nemusí zoufat, u bazénu se plavky většinou dají zapůjčit.
Tím ale sprotovní vyžití zdaleka nekončí. Například ve středisku Alpe d`Huez v jižní části severních Alp (nedaleko Grenoblu) je držitelům permanentek k dispozici velký sportovní areál, který nabízí různé formy aktivní zábavy. Skrývá v sobě plavecký bazén, velkou tělocvičnu (kde lze hrát míčové hry i ve větším počtu lidí, například sálovou kopanou či volejbal), posilovnu, tenisové a squashové kurty, golfový trenažer, umělou horolezeckou stěnu a podobně. Pro ty, kteří mají skipas, je vstup dopoledne a časných odpoledních hodinách zdarma.
Ani ti, kdo nesundají lyže z nohou od otevření vleků až do poslední jízdu té nejvytrvalejší lanovky, zde nepřijdou zkrátka. Projetí dvou set dvaceti kilometrů sjezdovek, které jsou v létě otevřené, jim bude určitě chvilku trvat. Lahůdkou jsou pak tunelová sjezdovka v ledovci, na kterou lze zamířit z nejvyšší hory v oblasti, Pic Blanc (3300 metrů). Ze stejného vrcholu lze zahájit i šestnáct kilometrů dlouhý sjezd známého svahu Sarenne.
Lyžování na ledovci si lze ještě více užít ve středisku Les Deux Alpes, nepříliš vzdáleném od Alpe d Huez. Po náročném celodenním lyžování nabízí městečko dostatek míst k odpočinku. Příjemné je, že k dopravení se ze vzdálenějších míst do centra k lanovce a informačnímu centru lze využít skibusu, který majitele permamentek vozí zdarma.
Kdo potřebuje i na zimní dovolené pobývat v místě, ze kterého dýchá atmosféra a historie, a nestačí mu běžné vysokohorské ubytování, nechť zavítá do luxusního střediska Megéve. Městečko svou architekturou a přírodou okolo může při troše fantazije připomínat vísku v Krkonoších. Nabídka služeb je zde přepestrá, a spíše než o týrání těla jde v tomto středisku o trávení velmi příjemných chvilek i mimo sjezdovku. Je však nutno počítat s vyššími cenami než v jiných lyžařských resortech. Kdo si ale i zimní dovolenou nedokáže odpustit bez restaurací a butiků se zbožím luxusních značek, pro toho bude Megéve to pravé.
JAK SE TAM DOSTAT: Individuálně vlastním vozem přes Německo a Švýcarsko na Grenoble, ale cesta může být pro jednoho řidiče velmi únavná - trvá i kolem patnácti hodin. Nejpohodlnější je tedy projít nabídku cestovních kanceláří a vybrat si pobyt podle vlastních možností, případně si už doma připlatit různé služby. V komfortních autobusech lze přes noc načerpat síly na lyžování v příštích dnech, turisté si navíc nemusí dělat starosti se sněžnými řetězy, kdyby jim jízdu vlastním vozem zkomplikovala náhlá nadílka sněhu.
