Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Úzkokolejkou za největším bludným kamenem v Česku

aktualizováno 
Ještě před pěti lety nevedla v okolí malého slezského městečka Osoblaha žádná turistická značka. Tato podivuhodná, opuštěná krajina sevřená česko-polskou státní hranicí má přitom tolik co nabídnout.

 

 

Průmyslem a dopravou naprosto nedotčená krajina Osoblažska tvoří přirozený přechod mezi drsnou oblastí Jeseníků na jihu a úrodnými rovinami slezských nížin na severu. O její modelaci se zasloužil pevninský ledovec, který sem ve starších čtvrtohorách zasahoval svým jižním okrajem ze Skandinávie.

Celé území je propleteno hustou sítí úzkých silniček, lemovaných alejemi ovocných stromů. Jen sem tam po nich projede ohrkaná škodovka, dýmící trabant nebo osamělý traktor. Ještě nedávno sem turisté zabloudili čirou náhodou... Dnes láká Osoblažsko svými ideálními terény hlavně cyklisty.

Osoblažská úzkorozchodka

Východiskem k návštěvě Osoblažska bývá Třemešná ve Slezsku, kterou projíždí několik spěšných vlakových spojů ve směru Ostrava – Jeseník a zpět. Na protilehlé straně zdejší nádražní budovy začíná "páteřní komunikace" a zároveň největší technická zajímavost osoblažského výběžku – osoblažská úzkorozchodná železnice, která v roce 1998 oslavila 100 let.

Je to 20 km dlouhá trať o rozchodu 760 mm, která se pomocí ostrých zatáček a místy i strmého stoupání a klesání proplétá z Třemešné přes kopečky a údolí až na konečnou stanici v Osoblaze. Jízdu touto krajinářsky nesmírně hezkou a technicky velmi zajímavou tratí byste si rozhodně neměli nechat ujít. Určitě taky proto, že trať měla být již mnohokrát zrušena a že je vlastně poslední úzkorozchodkou spravovanou Českými dráhami.

Musíte však počítat s tím, že pokud se u vlaku sejde více cyklistů se stejným nápadem, mohou nastat - vzhledem k malým vagónkům - s přepravou kola problémy.

Metropole Osoblažska

Skřípající a kymácivá jízda osoblažskou úzkorozchodkou vás za 40 minut dopraví do střediska zdejšího zapomenutého kraje. Osoblaha je malé městečko s dlouhou historií, jejíž počátek sahá až do první poloviny 13. století. Ještě před druhou světovou válkou tady fungoval hotel, pivovar i další podniky a město bylo ekonomicky soběstačné.

Koncem války se však přes Osoblahu přehnala třikrát fronta a vše bylo zničeno. Následný odsun Němců dovršil neblahý osud města a odsoudil jej spolu s okolním krajem k pomalému zapomenutí. Z někdejšího předválečného města se zachovala pouze  empírová litinová kašna z první poloviny 19. století, zbytky středověkých hradeb a pozoruhodný židovský hřbitov se spoustou náhrobků, pocházejících až ze 17. století.



Židovský hřbitov v Osoblaze
* FOTKAMI Z PUTOVÁNÍ OSOBLAŽSKEM SE POTĚŠTE ZDE

Bludní poutníci v muzeu

Osoblaha je sice největší obcí osoblažského výběžku, "turistické centrum" kraje však leží 4 km odtud. Je to vesnice Bohušov, která se před válkou jmenovala Fulštejn. Kromě informačního centra tady můžete navštívit muzeum v budově bývalé fary. Za pozornost stojí menší, ale o to zajímavější kolekce bludných balvanů neboli souvků, které patří k typickým fenoménům zdejší přírody. (Muzeum je sice otevřeno celoročně, avšak v úterý, čtvrtek, pátek a sobotu je zavírací den – věru neobvyklé…). 

JAK SE TAM DOSTAT

Navštívit Osoblažsko je pro většinu obyvatel ČR opravdový problém. Na jeden den si tam mohou vyrazit jen obyvatelé Moravskoslezského kraje, popř. Olomouckého kraje, ostatní potřebují víkend a to nejlépe prodloužený.

Autem nebo vlakem je nejlepší zamířit do Krnova (přes Olomouc či Opavu) a pak do Třemešné ve Slezsku. Skalní příznivci železnic by si rozhodně neměli nechat ujít jízdu peážní železnicí z Jeseníku, která vede v délce asi 20 km přes polské území. V současné době tudy jezdí 5 vlaků denně v každém směru.

O hradu Fulštejn

Asi kilometr od Bohušova se tyčí ruiny středověkého hradu Fulštejna. Hrad se poprvé připomíná v roce 1255 a založil jej Bruno Herbort z Vulmu. Podle původu zakladatele byla stavba pojmenována jako Vulmenstein. Odtud taky pochází dnes užívaná česko-německá zkomolenina Fulštejn. Hrad patřil do sféry vlivu kdysi velmi mocného olomouckého biskupství a na stavbě se údajně finančně podílel i samotný biskup.

Hradní areál byl velmi rozlehlý, o čemž svědčí složitý systém mohutných příkopů. Původně ho tvořily dvě navzájem oddělené lichoběžníkové části, zdivo se však zachovalo pouze v části jižní. Nejnápadnějším zbytkem je dvouprostorová nepravidelná budova s několika obloukovitými okenními otvory. Odborníci zde shledali i trosky věže s brankou a opevněným mostem. Naposledy Fulštejn fungoval v době třicetileté války, kdy sloužil jako opěrný bod švédské armádě.



Hrad Fulštejn

Slezské Versailles v zapomnění

Další místo, které nesmíte při putováním osoblažským výběžkem minout, jsou Slezské Rudoltice. Z Bohušova sem můžete jet přímo přes Ostrou Horu a Koberno, lákavá je taky o něco delší trasa, vedoucí těsně kolem státních hranic přes Kašnice, Matějovice, Rusín a Hrozovou (10 km).

Nejvýznamnějším objektem Slezských Rudoltic je barokní zámek, stojící na místě bývalé středověké tvrze. V 18. století získal takový věhlas, že si vysloužil přezdívku "slezské Versailles". V letech 1741-1766 jej totiž hrabě Albert z Hodonic přepychově zařídil v rokokovém stylu a udělal z něj kulturní centrum širokého okolí. V zámeckém parku, kde se nacházelo mnoho soch, fontán a dokonce i vodopády, se procházely významné osobnosti z celé Evropy. Mezi vzácnými hosty byl dokonce i francouzský učenec Voltaire.

Čas však nemilosrdně pokročil a s dnešním skutečným Versailles nemají Slezské Rudoltice společného vůbec nic. Sešlý zámek se loni podařilo několikrát o víkendech zpřístupnit, předtím sloužil dlouhodobě jako sklad léčiv. Někdejší slávu připomíná jen chátrající park a torzo sochy uprostřed rybníka. Smíšené pocity návštěvníka umocňuje i atmosféra blízkého náměstí, kde se s láhvemi piva scházejí již od časných ranních místní nezaměstnaní. Těch je na Osoblažsku skutečně velmi mnoho.



Zámek ve Slezských Rudolticích přezdívaný Slezský Versailles

Největší bludný kámen v Česku

Další zajímavý zámek leží 6 km od Slezských Rudoltic a jmenuje se Dívčí Hrad. Jeho monumentální silueta vás upoutá, pokud pojedete po silnici přes Amalín a Horní Povelice. Zámek čtyřbokého půdorysu s mohutnými věžemi v nárožích vznikl přestavbou středověkého hradu, z něhož se zachovaly zřetelné zbytky neomítnutých hradeb. Velmi hezky vypadající objekt je však bohužel nepřístupný - sídlí v něm stejně jako v zámku ve Slezských Rudolticích sklad léčiv.

Z Dívčího hradu vede asfaltová cesta do obce Liptaň. Obci vévodí velký kostel Nanebevzetí Panny Marie, připomínaný již roku 1240. Je postaven v typickém severském stylu z neomítnutých červených cihel a otevírá se od něj hezký rozhled na okolní krajinu. Ještě hezčí výhled však nabízí nová dřevěná rozhledna Strážnice.

Na úpatí strmého silničního stoupáním před kostelem však ještě odbočte vlevo a udělejte si malou zajížďku. Polní cesta vás přes železniční přejezd dovede asi po 1 km jízdy k našemu největšímu bludnému balvanu ve volné přírodě. Leží vpravo vedle cesty u mostu přes potok. Osamocený balvan pochází z jižního Švédska, má rozměry přibližně 220 x 130 x 120 cm, hmotnost se odhaduje na 4 700 kg.



Liptaňský bludný balvan

 

Může se hodit

OSOBLAŽSKO NA WEBU
www.osoblaha.cz
www.cestovatel.cz
Informační centrum Bohušov
Slezské Rudoltice
www.divcihrad.cz
Obec Liptaň

MAPY
1 : 75 000 SHOCart č. 119 – Bruntálsko, Osoblažsko
1 : 50 000 SHOCart č. 59 – Bruntálsko, Krnovsko, Osoblažsko
1 : 50 000 KČT č. 58 – Bruntálsko, Krnovsko, Osoblažsko

 

Osoblažská úzkorozchodka

Vesnice Liptaň

Zámek ve Slezských Rudolticích přezdívaný Slezský Versailles

Dívčí Hrad

Židovský hřbitov v Osoblaze

Liptaňský bludný balvan

Hrad Fulštejn

Hrad Fulštejn

Autoři:




Nejčtenější

Specialized Turbo Vado 4.0
Jak se přilepit hobíkovi na záda. Test elektrokola do města i na výlet

I největší skeptici už vidí, že expanzi elektrokol nic nezastaví. Po velkém průlomu v Německu, Rakousku a Švýcarsku v uplynulých letech definitivně zasahují i...  celý článek

Provensalské Grasse je hlavní město francouzských parfémů
Kde nos potřebujete víc než oči. Výlet do města, kde voní každá ulice

Letní návštěva jihofrancouzské Provence se nemusí omezit jen na notoricky známá místa a přímořská letoviska. Vyrazte pár kilometrů do vnitrozemí, kde se mezi...  celý článek

Typický obrázek z německé Rujany: plážové „domečky“ jako ochrana před stálým...
Hrachovka z pytlíku, vlny studené. Jak se za Československa jezdilo k moři

Praotec Čech nás zavedl do středoevropské kotliny, rok 1918 nás v ní hranicemi uzavřel. Výsledek: nemáme moře. A přece jsme po jeho vlnách vždycky toužili....  celý článek

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

Další z rubriky

Ulice Tkalčićeva je středobodem záhřebského kavárenského, hospodského i nočního...
V Záhřebu zapaříte jako ve Stodolní. Výlet noční chorvatskou metropolí

Ta záhřebská ulička nemá na délku ani kilometr, bez jediné zastávky ji přejdete za zhruba 11 minut. Jako ulici Ivana Tkalčića ji ale znají pouze mapy, mnohem...  celý článek

Bledule jarní v Rakoveckém údolí
Výlet: nejkrásnější údolí Drahanské vrchoviny zdobí koberce bledulí

Druhá polovina března je tradičním obdobím jarních výletů za rozkvetlými bílými koberci bledulí jarních. K mediálně méně známým „bledulovým“ lokalitám na...  celý článek

Hadí vrch. Výhled
Hadí vrch, Březník i zmizelá ves. Tři nejhezčí procházky Šumavou

Nádherné výhledy, pořádné výšlapy, překrásná krajina a nikde nikdo. Šumava je krásná po celý rok. Na začátku jara ji ale ještě můžete mít jen pro sebe....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.