Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Úzkokolejkou a na kole do nitra České Kanady

aktualizováno 
Jihozápadně od Jindřichova Hradce se až k hranici s Rakouskem rozprostírá oblast lesů, rybníků a plochých kopců nazývaná pro své drsné podnebí Česká Kanada. Malebnost tohoto kraje spolu se spoustou přírodních a historických památek láká k jeho návštěvě.

Pohled z hradu Landštejn na zalesněnou krajinu České Kanady | foto: Jan HocekiDNES.cz


Zdroj: Mapy © PLANstudio

Ať už se sem vypravíte na týden nebo jen na víkend, ideálním dopravním prostředkem je kolo. Kopce tu nejsou příliš prudké a z doby totality zůstala v pohraničních lesích hustá síť asfaltových cest, po kterých dnes smí jezdit jen cyklisté.

Úzkorozchodkou do nitra České Kanady

Z Jindřichova Hradce vede až do Nové Bystřice úzkorozchodná železnice, kterou je možné využít jako dopravní prostředek pro přiblížení do nitra České Kanady. Jízda po více než sto let staré trati o rozchodu kolejí pouhých 760 mm je zážitek sám o sobě, a o prázdninách dokonce vyjíždí v pondělí a o víkendech vlak tažený parní lokomotivou (jízdní řád ZDE).

Ráno na nádraží v Hradci nakládáme na vlak naše horská kola a usedáme do vypolstrovaných sedaček vagonu, jehož interiér mi připomíná vlaky, ve kterých jsem jako malý kluk jezdil každý víkend na chatu. A skutečně, čas jakoby se zde zastavil: Šineme si to sotva čtyřicítkou loukami a poli a pod námi se ozývá charakteristický klapot kol. U Ratmírovského rybníka nastupují další pasažéři, a tak má v následujícím stoupání mašina co dělat, abychom udrželi nasazenou rychlost.

Noříme se do smrkového lesa a stoupáme na úpatí nejvyššího vrcholu České Kanady, kterým je Vysoký kámen, čnící do výše 738 m, a po několika minutách zastavujeme u cedulky s nápisem "Kaproun." Na této zastávce byl kdysi údajně vyhozen z projíždějícího vlaku český velikán Jára Cimrman a na počest této události má dodnes na zastávce pomníček, označující místo jeho dopadu.

Česká kanada, Kaproun

Strojvůdce je dobře naladěn, a teprve až si několik pasažérů pořídí fotku, pokračujeme v další cestě. Zakrátko se přehupujeme přes nejvyšší bod trati, který je ve výšce 673 m, a na následující zastávce Hůrky vystupujeme z vlaku – dál už pojedeme na kolech.

Landštejn a Slavonice

Naším nejbližším cílem je asi deset kilometrů vzdálený hrad Landštejn. Projíždíme vesnicí Blato s několika rybníky, lákajícími ke koupání, a po úzké asfaltce stoupáme do lesa. Zakrátko překonáváme nenápadný kopeček, který je ovšem součástí hlavního evropského rozvodí Labe - Dunaj, a po dalších asi 3 kilometrech přijíždíme na parkoviště pod hradem.

Hrad Landštejn, jak napovídá název, byl od nepaměti pomezní pevností na neklidné česko-rakouské hranici a střežil zemskou stezku do Vitorazska. Dnešní Landštejn je jednou z nejzachovalejších ukázek středověkého pevnostního systému.

Prohlídka areálu hradu je koncipována jako volná exkurze bez průvodce, a tak si po zaplacení 35 korun v pokladně můžete vyzvednout plánek trasy a vydat se na průzkum. Za dobrého počasí určitě nevynechejte stoupání po dřevěných schodech na kamennou vyhlídkovou věž, z jejíhož ochozu se otvírá nádherné panorama na lesnatou krajinu České Kanady.

Česká Kanada, Landštejn

Na kole Českou Kanadou

Česká Kanada, Landštejn

Další zastávkou v cestě jsou Slavonice - renesanční město jihozápadní Moravy, které bylo pro svou ojedinělost roku 1961 vyhlášeno městskou památkovou rezervací. Nejvíce zachovalých domů se nachází na rozkvetlými sakurami lemovaném Dolním náměstí, které je názornou ukázkou bohatství a vkusu zámožných občanů 16. století. Náměstí dominuje veřejnosti přístupná hranolovitá kostelní věž s ochozem a pod ní stojící bývalý panský dvůr s nádherným klenutým podloubím a průchodem ke kostelu.

Nás zaujal také dům č.p. 480, v jehož přízemí je cukrárna, v prvním patře infocentrum, a pokud budete mít chuť, můžete odtud sejít po kamenných schodech do sklepa a prozkoumat tajuplné slavonické podzemí.

Slavonice

K nejsevernějšímu bodu Rakouska

Slavonice jsou nejvýchodnějším bodem našeho výletu – obracíme tedy na západ a stoupáme z údolí Slavonického potoka k vesnici Maříž. Za zmínku stojí zdejší keramická dílna, která vznikla roku 1991 díky panu Janu Boháčovi a jejíž specialitou je, že ručně pálenou keramiku si zde můžete sami namalovat.

Za vesnicí Maříž se noříme do pohraničních hvozdů bývalého vojenského pásma a po starých vojenských cestách pokračujeme k Nové Bystřici. Po necelých třech kilometrech stoupání míjíme tzv. "trojmezí" (stýkají se tady hranice Rakouska, Čech a Moravy) a přes zapadlé vesničky Veclov a Návary zdoláváme nejvyšší bod našeho putování, 713 m vysoký vrch Větrov.

Odtud je to do Nové Bystřice coby kamenem dohodil, ale protože máme dost sil, míjíme toto městečko a jedeme se ještě podívat k nejsevernějšímu bodu Rakouska. Sledujeme "starou signálku" – cestu, která za totality vedla podél dvojitého  plotu z ostnatých drátů obepínajícího kdysi celou naši hranici s Rakouskem a tehdejším západním Německem.

Příjemné klesání končí u Peršláku, bývalé vojenské roty, ze kterého je dnes zrenovovaný lesní hotel s restaurací. Poblíž hotelu se nachází jedna zeměpisná zajímavost: Na soutoku Koštěnického a Červeného potoka  leží nejsevernější bod Rakouska. Místo je snadno přístupné i na kole, a protože ochotný vrchní z hotelu nám popsal cestu, zakrátko jsme na místě.

 Keramická dílna v Maříži

Česká Kanada

Česká Kanada

Nejsevernější bod Rakouska

To, že zajížďka z Bystřice až sem se rozhodně vyplatila, stvrzujeme příjemnou koupelí v blízkém Novomlýnském rybníku a vydáváme se na závěrečný cyklistický úsek do Nové Bystřice. Protože se nechceme vracet stejnou trasou, volíme tentokrát alternativní cestu po silnici přes Smrčnou.

V Nové Bystřici si stačíme ještě prohlédnout náměstí s morovým sloupem a kašnu se sochou svatého Lukáše, a protože vlak do Jindřichova Hradce odjíždí v 19:51, prohlídku zámku odkládáme na neurčito a pospícháme na nádraží.

Může se hodit

Česká Kanada
Oblast České Kanady leží na jihu České Republiky, při historické oblasti Čech a Moravy, podél státní hranice s Rakouskem. Většinu oblasti pokrývá zalesněná Novobystřická vrchovina, která na severu navazuje na masiv Českomoravské vrchoviny. Osm vrcholů přesahuje 700 m; nejvyšší z nich, Vysoký Kámen, měří 738 m.

Oblastí prochází hlavní evropské rozvodí mezi Severním a Černým mořem. Velké množství rybníků je využíváno zejména pro chov ryb, ale slouží také pro hnízdění ptactva a v létě na koupání (například Komorník, Ratmírovský, Pěněnský, Osika a Zvůle). Hlavní centra oblasti jsou Jindřichův Hradec, Slavonice, Nová Bystřice a Dačice.

Informace k uskutečněné trase
Popsaná trasa měří 62 kilometrů ve zvlněném terénu po kvalitních asfaltových cestách a silnicích (celá trasa se ale dá také rozdělit do dvou dnů). Jako podklad nám sloužila turistická mapa SHOCart č. 45 "Jindřichohradecko, Česká Kanada" v měřítku 1:50 000, je ale také možné použít mapu KČT č. 78 "Česká Kanada a Slavonicko", 1:50 000.

Doprava

Do Jindřichova Hradce se dostanete např. vlakem z Veselí nad Lužnicí (všechny rychlíky jedoucí z Prahy do Budějovic mají ve Veselí přípoj).

Úzkorozchodná trať z Jindřichova Hradce do Nové Bystřice je provozována soukromou společností Jindřichohradecké místní dráhy. Podrobné informace a jízdní řády o této trati najdete na www.jhmd.cz.

Hrad Landštejn je otevřen od května do konce září denně kromě pondělí od 9:00 do 17:15, v dubnu a říjnu jen o víkendech od 9:00 do 16:00. Kola je možné zamknout na hlídaném parkovišti 100 m pod hradem.

Užitečné weby

www.slavonice-mesto.cz

www.trojmezi.cz (informační server oblasti)

www.novabystrice.cz

Autoři:




Nejčtenější

(Ilustrační snímek)
Karambol v Chorvatsku? Nehodu nechte zapsat a pokutám se nebraňte

Zkazila vám dovolenou v Chorvatsku bouračka? Zkuste nepanikařit a nezapomeňte na záznam o dopravní nehodě. A hlavně zavolejte tamní policii - stačí vyťukat...  celý článek

Zboží s tematikou zatmění 2017
Reportáž: Zatmění slunce vyhnalo Američany na venkov. Přípravu nepodcenili

Jackson, USA (od zvláštního reportéra Technet.cz) Zatmění slunce je astronomická událost, která je (na rozdíl třeba od průletu komety) srozumitelná úplně každému. Američané se už nemohou dočkat, především pak...  celý článek

Provensalské Grasse je hlavní město francouzských parfémů
Kde nos potřebujete víc než oči. Výlet do města, kde voní každá ulice

Letní návštěva jihofrancouzské Provence se nemusí omezit jen na notoricky známá místa a přímořská letoviska. Vyrazte pár kilometrů do vnitrozemí, kde se mezi...  celý článek

Panorama Nepomuku s neodmyslitelnou kulisou Zelené hory.
Krajinou Černých baronů a milované historie. Cyklotoulky okolím Nepomuku

Zvlněná a přátelská krajina luk, polí a remízků v okolí Nepomuku byla osídlená generacemi předků, jejichž dávné působení můžeme pocítit v drobných i...  celý článek

Některé turistické stezky a cyklotrasy v Národním parku Šumava jsou po...
Šumavský park chce zakázat vstup do lesů. Na stezky padají stromy

Nevyrážejte do lesů kolem Nové Pece a Stožce, mnoho turistických tras je stejně neprůchodných. Takové varování vydal ráno Národní park Šumava. Silný vítr o...  celý článek

Další z rubriky

Chvalkovický větrný mlýn
Větrné mlýny a božský klid. Krásný výlet na Litenčickou pahorkatinu

Žádné lidi zato stovky mravenišť a statisíce mravenců potkáte v lesích neznámé pahorkatiny uprostřed Moravy. Život tu plyne tiše, čas pomalu a turisté sem...  celý článek

Nenáročný okružní výlet na jihovýchodním okraji Žďárských vrchů poblíž Bystřice...
Z Víru do Víru přes tři krásné hrady. Jarní výlet, který naláká

Přelom března a dubna je jako stvořený pro objevování starých hradních zřícenin. Absence listí na stromech umožňuje mnohým z nich právě teď představit svou...  celý článek

Hadí vrch. Výhled
Hadí vrch, Březník i zmizelá ves. Tři nejhezčí procházky Šumavou

Nádherné výhledy, pořádné výšlapy, překrásná krajina a nikde nikdo. Šumava je krásná po celý rok. Na začátku jara ji ale ještě můžete mít jen pro sebe....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.