Uppsala – historie čeká za každým rohem

  • 1
Gotický dóm, středověkou univerzitu, knihovnu plnou vzácných svazků… To všechno najdete ve stotisícovém švédském městě Uppsala. Také je tu zámek, vzácná botanická zahrada i pohřebiště pohanských králů. Když připočtete řadu muzeí, máte o celodenní program postaráno. Asi pět kilometrů severně od města leží Gamla Uppsala (Stará Uppsala). Největším turistickým lákadlem je pohřebiště pohanských králů. Jde o tři pahorky–mohyly, kam údajně byli před 1500 lety pohřbeni panovníci Aun, Egil a Adils. Obrovitost hrobek měla prý symbolizovat sílu a rozlehlost jejich říše.

Nikde se s určitostí nedopátráte, zda v navrstvených pahorcích těla vikingských králů skutečně jsou. Tahle skutečnost místním ale příliš nevadí, legenda je to krásná… Na pahorcích se každoročně konají nejrůznější oslavy, pravidelné jsou i slavnosti slunovratu. Při těchto příležitostech můžete ochutnat medovinu připravenou podle receptury, která údajně pochází ze 14. století. Ve Staré Uppsale sídlili až do 13. století švédští králové. V letech 1164-1273 tu měl svou rezidenci arcibiskup. V roce 1425 zničil místní kostel rozsáhlý požár. Sídlo arcibiskupa se tedy, se svolením papeže, přesunulo do dnešní Uppsaly.
   

Katedrála, vystavěná ve stylu francouzské gotiky, se budovala plných 145 let. Dokončena byla v roce 1435. Dóm je 119 metrů dlouhý a 45 metrů široký. Díky těmto rozměrům se o něm mluví jako o největším kostele severu. V katedrále má hrob řada švédských králů a slavných osobností. Mezi nimi například botanik Carl von Linné, zakladatel systematické botaniky. 
 

Linné žil v letech 1707 až 1778. Ve svém stěžejním díle Soustava přírody popsal všechny tehdy známé organismy. Přiřadil k nim krátké dvojslovné názvy a opatřil je krátkou latinskou charakteristikou. Do té doby měla totiž každá rostlina několik názvů a každé označení mělo třeba osm slov. Místní si Linného velmi váží, na jeho přítomnost narazíte na každém kroku. Je tu jeho letní rezidence (Linné Hammarby),  s menší botanickou zahradou a parkem. Od května do září tu jsou možné prohlídky, vstupné je 20 SEK. Linné tu má také muzeum, které se nachází v jeho druhém sídle. Najdeme zde knihovnu, pracovnu a přírodně-historický kabinet. Dům je obklopen opět botanickou zahradou, kde najdete 1600 druhů rostlin. Za 25 SEK si to vše můžete prohlédnout.
   

Karel Čapek popsal zdejší krajinu ve své Cestě na Sever takto: „ …pěkná rovina, samé pastviny, samá louka mezi dřevěnými plůtky, samé seno sušící se v dlouhých kozích formacích. A všude z té hladiny sena a polí čouhají žulové ostrovy, žulové plotny a balvany, černé žulové chlumy porostlé starými stromy a červenými statky…K večeru ty červené dvorce hoří rumělkou jako lusky papriky v mechové zeleni luk a sadů, tu, tam, rozhozené daleko od sebe, samý lidský ostrůvek červeně svítící v širokosti prostoru a času, říkám vám, svět je krásný.“
Uppsala se také pyšní nejstarší skandinávskou univerzitou, která byla založena v roce 1477. Kromě Linného zde působila celá řada významných badatelů, například Anders Celsius. Univerzita ovlivňuje charakter města dodnes. V létě studenti odjedou, město se vyprázdní a čas jakoby plynul pomaleji a klidněji. Nejstarší budovou univerzity je Gustavianum, z roku 1663. Po více než 200 let to byla hlavní budova univerzity. Nachází se naproti katedrále a upoutá především kopulí se slunečními hodinami.
   

Ve městě je ukrytá jedna zajímavost, která se poutá k Českým zemím. V místní knihovně Carolina Rediviva, postavené v 19.století, se nachází 4 miliony tištěných knih a asi 30 000 vzácných rukopisů. Tím nejcennějším je Codex Argenteus, tzv. Stříbrná bible. Je psaná stříbrným písmem na purpurovém pergamenu a krásně zdobená. Kdysi bývala na Hradčanech, ale během třicetileté války ji Švédové ukořistili v Praze. O tom se ovšem v žádném místním prospektu nedočtete…
   

Na pahorku nad knihovnou se vypíná zámek Slottsbacken. Kolem roku 1540 jej začal budovat proslulý král Gustav Vasa. Zamýšlel vystavět pevnost, která by pomohla chránit město před dobyvateli. Nakonec ale vzniklo pohodlné královské sídlo.

Současná podoba zámku pochází z poloviny 18. století. Jednou ze nejzajímavějších místností je Říšský sál, kde se roku 1654 vzdala královna Kristina trůnu. Od zámku je krásný pohled na město, katedrálu a botanické zahrady. Nachází se tu také 400 let stará dřevěná zvonice Gunillaklockan, která údajně zvoní každý večer v devět hodin. 

Katedrála ve švédské Uppsale, vystavěná ve stylu francouzské gotiky

Pohled od zámku na rozlehlou botanickou zahradu ve švédské Uppsale

Gamla Uppsala (Stará Uppsala) - v dálce se rýsuje pohřebiště pohanských králů

Knihovna ve švédské Uppsale - zde se skrývá vzácná stříbrná bible

Pohled na dóm v Uppsale ze zámecké zahrady