Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Unikátním Teplickým Semmeringem z Hrobu rovnou na běžky

aktualizováno 
Ideální sněhové podmínky a dobře připravená stopa na hřebenech Krušných hor láká běžkaře k výletům. Na ten dnešní se vydáme po krásné železniční trati zvané Moldavská horská dráha nebo také Teplický Semmering. A začneme rovnou v Hrobě.

Moldavskou horskou dráhou na běžky - Souprava už je téměř plná | foto: Vratislav KonečnýiDNES.cz

Horská trať v Krušnohoří

Do Hrobu, osady nad severočeskými Teplicemi, přijíždí třívozová motorová souprava nacvaknutá lyžaři k prasknutí. Ve vlaku to vypadá jako v obchoďáku při výprodeji, ale přesto jsme se do lokálky narvali.

Motoráček pomalu hrkotá. Trať číslo 135, vedoucí z Mostu na krušnohorskou Moldavu, zvolna táhle stoupá, přibývá zatáček. Dá se na ni přestoupit i na teplickém nádraží, ale musíte přesedat na zastávce Louka, odkud však jedou na Moldavu denně pouze dva spoje.

Právě zatáčky, viadukty a tunely vynesly trati přídomek Teplický Semmering, i když častějším názvem je Moldavská horská dráha či Krušnohorská železnice.

A proč semmering? Označení podobných tratí po celém světě se odvozuje od legendární horské tratě v Rakousku, která vede z Gloggnitz přes Semmering do Mürzzuschlagu a která je na seznamu památek UNESCO. C a k. mocnářství potřebovalo v polovině 19. století rychlé spojení Vídně s přístavním městem Terst, trať tehdy musela překonat na 41 kilometrech hory za Vídní. Charakteristické jsou zatáčky, tunely, viadukty k překonání stoupání.

Dalším z typických prvků semmeringu je takzvaná úvrať, kdy vlak musí změnit mezi stanicemi směr jízdy. To nastává na stanici Dubí.

Moldavskou horskou dráhou na běžky

Kolem rodného domku manželky Edvarda Beneše

Než se tam ale dostaneme, míjíme u Háje, stanice utopené v lese uprostřed bílé divočiny, železniční strážní domek. Na nenápadný domeček mě upozorňuje průvodčí. "Tady se narodila Hana Benešová, rozená Anna Vlčková, manželka prezidenta Beneše. Jméno Anna na Hana si změnila, až když spolu začali chodit, poznali se v Paříži."

Je to tak trochu pohádkový příběh, z chudé chaloupky až do role první dámy, a Benešová jí bezesporu byla. Ale chudí byli v okamžiku seznámení oba.

Pak přichází hrobský viadukt, postavený v roce 1883 přes silnici vedoucí na Bouřňák. Měl jsem možnost ho nafotit přes přední sklo motoráku. Z kabinky strojvůdce by to bylo lepší, ale to předpisy bohužel nedovolují.

První část Moldavské horské dráhy vedla z Mostu do Hrobu a zprovozněna byla v roce 1877. Na Moldavu pak byla protažena až v roce 1884. Koleje pokračovaly dále do Saska.

Moldavskou horskou dráhou na běžky

Nájezd na hrobský viadukt

Moldavskou horskou dráhou na běžky

Tunel u bývalého hornického městečka Mikulov

Jedeme pozpátku

Mašinfíra v Dubí vystupuje, jde se podle předpisů ohlásit na stanici. Jsme na úvraťové stanici, ti, co jeli vpředu, nyní jedou vzadu, ale nikomu to nevadí.

Na průčelí nádraží uvidíte dlouhý dřevěný vláček, který po válce vyrobil místní zaměstnanec Vopravil.

Za nádražím pak začíná to pravé stoupání. Výškový rozdíl mezi Dubím a Moldavou je 400 metrů.

Výhledy tu nejsou jako v Rakousku. Na chvíli zahlédnete v mlze Bouřňák, ale ve vrcholové partii přece jen uvidíte část krušnohorských kopečků a vrcholků.

Pak přicházejí tunely, největší radost pro děti. Mikulovský je dlouhý 334 metrů a je zajímavý tím, že je postavený do písmene S. Sleduju ho přes poodhrnutou záclonku kabinky strojvedoucího.

"Když je v Oseku v létě pouť, jezdí na části trati i pára. V zimě je nádhera pozorovat čerstvě napadaný prašan rozvířený soupravou. Je to jako v pohádce," sděluje mi své traťové zážitky vlakvedoucí, když na konečné vystupujeme.

Historické nádraží bez čekárny

Moldavské nádraží

V době své největší slávy mělo nádraží na Moldavě 11 průběžných a 5 manipulačních kolejí, 34 výhybek, skladiště zboží, další skladiště, dvě stavědla, výtopnu, vodárnu, nakládací rampu, složiště, dvě točny a rozlehlou výpravní budovu. Zde měl stanoviště český i německý výpravčí vlaků, sídlil tu celní a pasový úřad obou zemí, restaurace a pošta. Po druhé světové válce zůstal v budově výpravčí vlaků ČSD, poštovní úřad a příslušníci ochrany státní hranice.

V současné době probíhá petice na záchranu čekárny - ZDE.

Pár šťouchanců hůlkami, nějaký strk lyžemi a všichni se řítí z vydýchaného vlaku před nádraží. Musela to být stavitelská chlouba - litina, břidlice, v současnosti ale začíná být pohled na budovu tristní.

V roce 1938 tu sloužil jako výpravčí Adolf Branald, ještě než se stal spisovatelem. Napsal tu knihu Valčík z Lohengrina, známější je ale jeho pozdější Král železnic. Na budově visí Branaldova pamětní deska, v čekárně na zdi je pak zvěčněná jeho podobizna. Tu ale od září minulého roku nemají turisté možnost spatřit, čekárna totiž byla uzavřena. Pokud byste chtěli podpořit zachování čekárny na Moldavě, můžete podepsat petici na webu Klubu přátel Krušnohorské železnice. Dočtete se tu i zajímavosti o historii železnice.

V zimě tak návštěvníci nacházejí na nádraží v Moldavě útočiště pouze v části objektu, kde je restaurace. Za oběd tu dáte u hotovek kolem 100 korun, obsluha kmitá, osazenstvo je půl české, půl německé. Jsme na hranici. A i když by mělo platit host jako host, přesto mi neuniklo protivné remcání z úst servírky o roztahovačnosti Němců.

Moldavskou horskou dráhou na běžkyMoldavskou horskou dráhou na běžky

Jinak je Moldava z velké části asijská. Jako téměř ve všech městech narazíte i tady na všechny ty laciné hrůzy Východu, jimiž nás Asiaté obohacují. Skoro máte dojem, že v obci snad ovládají vše a možná nejsem daleko od pravdy.

V infocentru mě zarazilo, že tu mají pohledy pravoslavného kostela v Karlových Varech, kláštera v Oseku, hradu v Krupce, ale ani jeden místní! Veřejné záchodky zde také nenajdete, fungují prý jen v létě, mnoho návštěvníku se kvůli tomu zlobí.

Moldavskou horskou dráhou na běžkyMoldavskou horskou dráhou na běžky

Na běžkách po kolejích, kudy se valily sovětské tanky

Ale nás zajímají lyže. Přes poměrně nevlídné počasí všichni od vlaku mažou pryč. Jedni mizí pod viaduktem. Tady končí koleje. Po pražcích se začátkem května řítily sovětské tanky na pomoc Praze, trať byla hodně poničená. Dne 7. května 1945 zde Sověti přerušili železniční spojení s Německem, o čtyři roky později demontovali koleje.

V současné době se uvažuje o obnovení dopravy, ale když není ani na normální regionální provoz, je těžké najít peníze na finančně náročnou stavbu. Ale jakési mezivládní dohody již byly v roce 2008 podepsány. Jedná se asi o osm kilometrů kolejí do saského Holzhau.

Krušnohorská lyžařská magistrála

Z Moldavy nejčastěji vyrážejí lyžaři na Cínovec, Bouřňák nebo do Nového Města. Tratě jsou upravené, sníh dobrý, jen ostrý vítr šlehá do obličeje.

Dobře se dá napojit i na Krušnohorskou magistrálu. Ta vede hřebenem Krušných hor od Komáří vížky, přes Cínovec, Boží Dar, Blatnou, dá se skončit třeba v Kraslicích, nebo Vejprtech. Trasa má mnoho odboček. Většinou jsou zde táhlé dlouhé úseky, ale i řada ostrých sjezdů. Magistrála v některých úsecích vede podle německé hranice, dá se napojit na tamější trasy.

Moldavskou horskou dráhou na běžky

Koleje, na kterých vlaky mění směr jízdy, odtud už se stoupá k Moldavě

Moldavskou horskou dráhou na běžky

Námraza na turistických značkách

Krátce po čtvrt na dvě odjíždí motorák zase nazpátek, tentokrát poloprázdný. Kdo přišel o dost dřív a nechytl se v hospodě, musí stát na mraze a čekat, až bude vpuštěn do vlaku. Vyhřátá čekárna opravdu chybí. Naštěstí jsou železničáři milosrdní. Naftový motor se rozeřval a my se opět vydáváme na cestu k Hrobu.

Externí obrázek

Mapy © Google

Autoři:




Nejčtenější

Tanečník ze Sepiku je připravený na kulturní show v Madangu.
My máme hodinky, oni mají čas. Co udělají mobily s Papuánci?

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

V Sieře Leone přišlo po masivním sesuvu půdy o život až tisíc lidí. (14. srpna...
Jak bahno utopí tisíc lidí. V přelidněném Freetownu katastrofě sami pomohli

Při masivních sesuvech půdy v metropoli západoafrické Sierry Leone Freetownu zemřelo více než 400 lidí, z toho zhruba sto dětí. Dalších 600 se stále pohřešuje,...  celý článek

Estonský hrad Kuressaare (Arensburg)
100 POHLEDŮ: Důstojníci na procházce u hradu v Kuressaare - Arensburgu

Pro období let 1890 až 1914 se vžilo označení Belle Époque - „krásná doba“. Právě v tomto období vznikla většina fotografií, které jsme zařadili do seriálu 100...  celý článek

Ilustrační foto
Židé, prosím, sprchujte se. Cedule v švýcarském hotelu naštvaly Izrael

Malý alpský hotel ve Švýcarsku vyvolal pobouření, když ve svých prostorách umístil cedule s pokyny pro židovské hosty. Po vlně kritiky, ke které se připojila i...  celý článek

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

Další z rubriky

Stará vesnice s obrannými věžemi ve Svanetii
Lyžovaní v gruzínské Svanetii: bezpečná exotika mezi obrannými věžemi

Nové gruzínské středisko Tetnuldi v romantickém kraji Svanetie nabízí zajímavé lyžování na sjezdovkách, ale hlavně v terénu s nádechem exotiky. Patří dnes k...  celý článek

Výhled z lyžařské základny White Salmon
Lyžování pro drsňáky. Adrenalin na Mt. Baker s desítkami metrů sněhu

Žádná sněhová děla, pohodlné restaurace a horské delikatesy. Na Mount Baker dokonce ani nemají elektřinu. Přesto patří právě tento americký areál u milovníků...  celý článek

Lyžařské středisko Plešivec v Krušných horách
VIDEO: Zimní inspektor: Prověřili jsme rodinné lyžování na Plešivci

V moderním areálu Plešivec v Krušných horách na vás čeká kompletní lyžařský servis, najdete zde školu, dětský park a také půjčovnu vybavení. Na celkem dvanácti...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.