Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Unikátní slovenské minipohoří nad Dunajem

  7:15aktualizováno  7:15
Slovenské Podunají nebývá častým cílem výletů za přírodou a do hor. Přesto právě tady objevíte unikátní minipohoří Burda, které se může pochlubit celkem pěti "nej" z celého Slovenska – je nejmenší, nejnižší, nejteplejší, nejsušší a nejjižnější.

Slovensko, pohoří Burda - Soutok Dunaje s Hronem a katedrála v maďarské Ostřihomi z pohoří Burda | foto: Martin JanoškaiDNES.cz

Na první pohled by se mohlo zdát, že jezdit do hor, jejichž nejvyšší vrchol dosahuje pouhých 395 m, je čirý nesmysl. Zdání ovšem klame. Burda, dříve označovaná též jako Kováčovské kopce, se zdvihá přímo od břehů Dunaje vzhůru strmými skalnatými srázy a převyšuje hladinu veletoku o téměř 300 m.

V krajině ozdobené mohutnou řekou tvoří Burda spolu se sousedními horami v Maďarsku překrásnou scenérii. Navíc je to oblast bohatá na neobvyklé druhy rostlin a živočichů a patří mezi nejcennější slovenské rezervace. Návštěva proto potěší zejména nyní na jaře, kdy se vše probouzí a kvete.

Slovensko, pohoří Burda

Kosatce jsou jarní ozdoba Burdy.

Přírodní unikát

Pohoří Burda se rozkládá při slovensko-maďarské hranici u města Štúrova, kousek od místa, kde Dunaj opouští Slovensko. Je součástí sopečných karpatských horstev, jež odtud pokračují dále na východ do Maďarska a mezi nimiž si evropský veletok razí cestu vstříc Budapešti. Kromě Dunaje ohraničují Burdu ještě další dvě řeky - na západě Hron a na východě pohraniční Ipeľ.

Skalní podklad tvoří ponejvíce andezitové tufy, které vznikly zpevněním sopečných vyvrženin různé velikosti. Zvětráváním těchto poměrně málo odolných hornin se vytvořily místy velmi příkré a krajinářsky atraktivní skalní srázy, vystupující zejména na jižně orientovaných svazích nad Dunajem. Pojedete-li někdy po železnici do Budapešti, jsou krásně vidět právě z vlaku.

Silná propustnost skalního podloží způsobuje téměř neexistující síť povrchových vodních toků. Na tomto přírodním fenoménu se ovšem podepisuje také skutečnost, že na Burdě spadne v průměru jen necelých 600 mm srážek. To je ze všech slovenských hor bezkonkurenčně nejméně. Naopak průměrná roční teplota vzduchu se šplhá až na 10,3 °C, což svědčí především teplomilným rostlinám a živočichům, které sem pronikají z jižních zeměpisných šířek a právě na Burdě dosahují mnohé z nich svou severní hranici rozšíření. Z přírodovědného hlediska tak Burda představuje opravdový unikát.

Slovensko, pohoří Burda

Osada Kováčov pod jižními svahy Burdy

Výhledy na ostřihomskou katedrálu

Slovensko, pohoří Burda Východiskem k návštěvě Burdy bývá vesnice Kamenica nad Hronom, která leží vzdušnou čarou 5 km severně od města Štúrovo na jižním úpatí pohoří. U místní krčmy začíná červeně značená trasa, která slouží zároveň jako naučná stezka národní přírodní rezervací Kováčovské kopce-juh.

Hned zpočátku trasa prudce stoupá a brzy vás mezi keři vyvede na travnatý hřbítek, odkud se otevírají první výhledy, jež patří k nejhezčím zážitkům při putování Burdou. Pod sebou vidíte soutok Dunaje s Hronem, vedle něj zákrut řeky s ostrůvkem a za ním na maďarském břehu nesmírně působivou siluetu katedrály svatého Vojtěcha v Ostřihomi. Její stavba v klasicistním stylu vás bude provázet prakticky velkou částí putování a zpestřovat každou další vyhlídku. Nezapomenutelné je slyšet vysoko na kopci nad řekou z dálky znějící zvony...

Ve srovnání s tím se protilehlé slovenské Štúrovo, spojené s maďarskou Ostřihomí novým mostem, jeví z ptačí perspektivy jako nepříliš vzhledné město ozdobené pouze továrními komíny.

Slovensko, pohoří Burda Červená značka neustále mírně stoupá a vstupuje do hustých akátových a dubových porostů. Jednotlivé tabule naučné stezky stojí zpravidla v místech, kde odbočují další a další pěšinky doprava ke skalním vyhlídkám na majestátní Dunaj. Mohutná řeka, brázděná velkými loděmi, je v těchto místech zhruba 1 km široká a sevřená mezi příkré srázy Burdy a protilehlého pohoří Visegrádi hegység. Výhledy opravdu nezapomenutelné!

Navíc lesostepní rostlinná společenstva, která obklopují skalní vyhlídky, nabízejí další vzrušující podívanou v podobě mnoha neobvyklých druhů rostlin a hmyzu. Žije tu také nesmírné množství plazů, což se projevuje neustálým šustěním, kamkoli vkročíte.

Konec u soutoku Dunaje s Ipľem

Slovensko. Kamenica nad Hronom - výchozí místo pro přechod pohoří BurdaPrvní ani ne 4 km k rozcestí Skaly (napojení modré značky) trvají se všemi odbočkami a zastávkami téměř dvě hodiny. Pak následují dvě varianty, jak postupovat dál, buď po červené lesem dolů k Dunaji, anebo po modré oklikou přes vrcholové plato Burdy. Obě varianty vás nakonec dovedou do vesnice Chľaba, která se rozkládá v cípu slovenského území sevřeném mezi pohraničními řekami Ipeľ a Dunaj.

Ani jedna z variant už není zdaleka tak atraktivní jako úvodní pasáž. Modrá vede lesem, v délce 3 km navíc po asfaltové cestě. V okolních lesích je však plno zvěře a občas se objevují i výhledy opačným, tedy severním směrem.

Slovensko, pohoří Burda Červená naopak strmě klesá dolů k Dunaji a nabízí pro změnu pohledy na Burdu zespodu, přímo od Dunaje. Velmi exponovaný je tu ovšem závěrečný sešup k ústavu sociální péče v osadě Kováčov, končící přímo v kolejišti hlavního železničního tahu do Budapešti. Navazující sestup z železničního náspu končí pro změnu v silnici s ne zrovna minimálním provozem. Za mokra možná i životu nebezpečný úsek.

Pokud tuhle nečekaně obtížnou pasáž bez újmy zvládnete, pak zbývá slabá půlhodinka po silnici nebo po žluté značce lesem (v létě dost zarostlá) do rekreační oblasti Kováčov, kde je sousta chat, hotelů a penzionů. Jedná se v podstatě o jakési "horské" rekreační centrum této části slovenského Podunají.

Mnohem přívětivěji ovšem působí vesnice Chľaba, kde můžete obdivovat neobvyklé vinné sklípky vydlabané ve sprašovém svahu. Občerstvení tu nabízí několik obyčejných krčem. Prakticky všichni tady mluví maďarsky, avšak v komunikaci s cizincem přecházejí na slovenštinu, takže nemusíte mít strach, že se nedomluvíte.

Slovensko, pohoří Burda

Vinné sklepy v Chľabě

Při dostatku času se rozhodně vyplatí udělat si ještě z Chľaby krátkou vycházku k řece Ipeľ, která má zachovalý přírodní ráz. Asi 2 km od obce se nachází soutok Ipľu a Dunaje, kde Dunaj definitivně opouští slovenské území. Na posezení na štěrkových plážích u Dunaje se hned tak nezapomíná.

Může se hodit

Jak se tam dostat
Z Prahy, Brna nebo Bratislavy mezinárodním rychlíkem směr Budapešť a vystoupit v poslední slovenské stanici Štúrovo. Odtud jezdí autobus, od nedávna i vlak, do obce Chľaba přes Kamenici nad Hronom (vlak v Kamenici ovšem nezastavuje). Pěší přechod můžete začít v Kamenici anebo v Chľabě. Také lze začít a skončit v jedné z výše uvedených vesnic a realizovat okruh, při němž projdete všechny turistické značené cesty v pohoří.
V případě jízdy autem zvolte rovněž směr Štúrovo a odtud odbočte do Kamenice nad Hronom.

Přechod pohořím Burda
Kamenica nad Hronom – Skaly (rozcestí červené s modrou), červená, 1 h – Kováčov (úst. soc. péče), červená, 2 h – Kováčov (rekr. oblast), žlutá, 2,5 h – Chľaba, modrá, 3 h – chata Ipeľ, modrá, 4 h – Skaly (rozcestí červené s modrou), modrá, 5,5 h – Kamenica nad Hronom, červená, 6 h.
Z obce Chľaba se lze vrátit do Kamenice nad Hronom autobusem.

Mapa
VKÚ Haramec 1 : 50 000 č. 142 – Burda, Ipeľská pahorkatina

Kolem Burdy na kole
Velmi hezkým tipem na výlet je také okruh úpatím Burdy na kole, kdy se nabízí příležitost prohlédnout si nejmenší a nejnižší slovenské pohoří ze všech stran. Začnete v Kamenici nad Hronom, pojedete pod jižními srázy do Chľaby, zde po mostě přes Ipeľ do maďarského Ipolydamásdu, pak do Letkés, zpět přes Ipeľ na Slovensko do Salky, odtud na jih přes Bajtavu do Kamenice nad Hronom. Celá okružní trasa měří zhruba 30 km.


Mapy © Google

Autoři:




Nejčtenější

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

Tanečník ze Sepiku je připravený na kulturní show v Madangu.
My máme hodinky, oni mají čas. Co udělají mobily s Papuánci?

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

Šílený přístav v Bangladéši
VIDEO: Nás nedostanou. Kurz přežití v šíleném přístavu v Bangladéši

Bangladéšský přístav v Dháce je stejný jako celá země. Přelidněný, přeplněný, plný odpadků a boje o přežití. Míchají se zde staré bárky s moderními loděmi,...  celý článek

V Sieře Leone přišlo po masivním sesuvu půdy o život až tisíc lidí. (14. srpna...
Jak bahno utopí tisíc lidí. V přelidněném Freetownu katastrofě sami pomohli

Při masivních sesuvech půdy v metropoli západoafrické Sierry Leone Freetownu zemřelo více než 400 lidí, z toho zhruba sto dětí. Dalších 600 se stále pohřešuje,...  celý článek

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

Další z rubriky

První fotky pořízené pod mořskou hladinou dokazují, že potápění u zříceného...
Dokud je čas. Potápění u zříceného Azurového okna se stalo hitem

Ještě přes svým zřícením do moře bylo Azurové okno na Maltě jednou z největších turistických atrakcí světa. A jak to vypadá, kolaps této nádherné skalní stěny...  celý článek

Romantická skaliska na jižním okraji vrcholové plošiny Brostschbergu
Stezkami čarodějnic v Alsasku. Magický svět ve francouzských Vogézách

Do Alsaska se jezdí hlavně kvůli znamenitým vínům. Dalším tamním oblíbeným lákadlem jsou samozřejmě divukrásné Vogézy s holými hřebeny i vodopády. Kromě nich...  celý článek

Zbytky čumu (stanu) Evenků
Sibiří na koloběžce. Tělo fňuká, ale přizpůsobí se, říká dobrodruh

Přešel pěšky Bajkal, jako první na světě přejel Pamír na tříkolce a teď podniká na koloběžce cestu přes Sibiř dlouhou přes 2500 kilometrů. Třiašedesátiletý...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.