Půl tisíciletí olomouckého orloje
Nejen Praha se může pyšnit orlojem. Druhý u nás se nachází na radniční budově v Olomouci. Počátky jeho historie jsou zahaleny v temnotách, údajně existoval již v první polovině 15. století.
První písemná zmínka o něm ale pochází až z roku 1519. A hovoří jasně: "Pokud jde o orloj, jenž byl mistrně zhotoven s některými podivuhodnými znameními, cizí kupci, kteří prošli velkou část světa, jej slavnostně přisuzují toliko Olomouci".
Důležitým mezníkem se stala třetí čtvrtina 16. století, kdy prošel úpravami hodináře Hanse Pohla. Tehdy měl ve svém repertoáru i "luteránskou píseň", což s nelibostí nesli tehdejší katoličtí představitelé. Zvláště, když jim vyhrávala k procesí.
V průběhu dalších staletí prošel řadou oprav a zdokonalení - s přibývajícími léty se na něm objevovaly další figury. Ať už církevního či biblického charakteru - sv. Jiří bojující s drakem, kněz s monstrancí, Adam a Eva, tak i světské - např. Rudolf Habsburský vedoucí koně, přičemž nedílnou součásti býval obraz aktuálního panovníka. Důležitá renovace se odehrála na konci 19. století. V pseudogotickém duchu. Později se vznikem 1. republiky byl orloj počeštěn a následně upravena část maleb.
Olomoucký orloj po renovaci v roce 1898
Zdroj: fotoarchiv Vlastivědného muzea v Olomouci
*PRO ZVĚTŠENÍ KLIKNĚTE NA FOTOGRAFII
Stejné osudy, rozdílná řešení
Obdobně, jako v případě pražského, také olomouckému se staly osudné poslední dny 2. světové války. Poškození radniční věže od německého granátu se nevyhnulo ani jemu. A stejně i tady přicházela v úvahu jediná možnost - rekonstrukce.
Žádná smrtka, jen šťastné zítřky
Zde ovšem bylo rozhodnuto radikálně změnit orloji vizáž. Nakonec uspěly návrhy Karla Svolinského, který byl v tehdejší době uznávaným i protěžovaným umělcem. V jeho prospěch hovořil také fakt, že pocházel z blízkého Svatého Kopečku. Práce započaly roku 1947 a o osm let později se dočkal slavnostního odhalení. Stalo se tak u příležitosti desátého výročí osvobození naší vlasti. Tisíce shromážděných Olomoučanů slavnostně naslouchaly oznámení splnění závazku.
Původní stroj zůstal zachován, avšak výzdoba se nesla plně v duchu "nové víry". Hlavní prvek tvoří mozaika, se znázorněním postav dělníka a chemika po stranách u paty orloje, nad nimi následuje kalendář, kde svého času bylo zaznamenáno i datum narození J. V. Stalina, planetář, po stranách s ciferníky zaznamenávajícími čas a měsíční fáze.
Střední partie jsou vyhrazeny pohyblivým postavám, vrchol vyplňují výjevy z hanáckých lidových zvyků - "honění krále" a "průvod královniček". Výzdoba vnitřních stěn bočních pilířů našla inspiraci v Mánesově ztvárnění jednotlivých měsíců kalendářního roku.
Šťastní budovatelé socialismu na olomouckém orloji
*PRO ZVĚTŠENÍ KLIKNĚTE NA FOTOGRAFII
Vće fotek - ZDE
Figury kovářů oznamují z výklenku úderem kladívka do kovadliny každou celou hodinu. Ovšem teprve ve dvanáct se mechanismus uvede do pohybu v celé své kráse: na denní světlo postupně vstupuje figurku řezníka, fotbalisty, mlékařky, volejbalistky "pronásledované" kopáčem a mnohé další. Dohromady jich je okolo dvacítky.
Bohužel polychromie některých postav pomalu bere za své, tudíž vypadají, jako by byli postiženi nějakou ošklivou kožní nemocí nebo jako by jejich oděvy znečistila agresivní barva. Koneckonců, vždyť představují převážně pracující třídu - tudíž se nelze divit, že se při překračování úkolů pětiletky poněkud ušpinily.
Na lidovou notu
Přirozeně, že se tak děje za doprovodu zvonkohry. Milovník folklóru si tedy může zanotovat "Daleká, šeroká, je cesta přes Holomóc", "Vrbe jož se zelenajó", případně "Za Náměšťó na kopečko hádajó se o děvečko". Lokálními funkcionáři prosazovaná Internacionála a Píseň práce naštěstí neprošla... Během první písně se otáčí jedna točna, jakmile přeladí na druhou, rozběhne se sousední a třetí si střihnou obě. Celá produkce trvá přibližně sedm minut a ukončí ji obvyklé zakokrhání kohouta.
Tváří v tvář světovému kulturnímu dědictví
Jen na dohled od orloje se tyčí masívní barokní sloup Nejsvětější trojice. Roku 2001 se mu dostalo cti být zapsán do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. V celkovém souboru náměstí tvoří korunu lehce šílené prorostlici historických slohů se socialistickým realismem.
Náměstí v Olomouci, sloup Nejsvětější trojice
Odpověď na otázku, zda před orlojem raději zavřít oči nebo mu vzdát hold, nechávám otevřenou. Ikdyž se jedná o kontroverzní dílo, rozhodně patří k nepřehlédnutelným kulturním památkám města. A potažmo k turistickým atrakcím - u laických návštěvníků bezesporu zanechá hluboký dojem, stejně jako potěší fanoušky kuriozit či recesisty. Rovněž se nedomnívám, že by u většiny obyvatel hanácké metropole vyvolával negativní emoce.
V současné době neuspokojivý stav orloje trápí zdejší radní. Již jednou vypsali výběrové řízení na komplexní rekonstrukci, ovšem žádná z přihlášených společností ji nebyla schopna provést v rychlém termínu.
STROJ ČASU
|
DĚKUJEME všem čtenářům za zajímavé náměty, s některými z nich se v příštích dílech Stroje času setkáte! |
| Redakce iDNES děkuje za poskytnuté fotografie Fotoarchivu Vlastivědného muzea v Olomouci. Více informací o muzeu, otevírací době a expozicích - ZDE. |
*** ČTĚTE SERIÁL STROJEM ČASU PO ČESKU - DESET PŘEDCHOZÍCH DÍLŮ ZDE
Olomoucký orloj po renovaci v roce 1898 |
Olomoucký orloj po další renovaci v roce 1926 |
Olomoucký orloj, poškozený ze druhé světové války, v roce 1945 |
Olomoucký orloj v roce 1969 |
Olomoucký orloj, rok 2006 |
Olomoucký orloj, "indiskrétní" pohled pod sukni mlékařky |
Horní náměstí se sloupem Nejsvětější trojice (památka UNESCO), v pozadí areál radnice s orlojem |
Olomoucký orloj - i přes ztvárnění v duchu socialistického realismu - přitahuje turisty, rok 2006 |
Svaté nahradili dělníci, rolníci i pracující inteligence, olomoucký orloj v roce 2006 |
Řezník si brousí své náčiní, kováři žhaví kovadlinu, nástrojař je plný odhodlání... Olomoucký orloj, rok 2006 |
