Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Unikátní lanovka na Ještěd − nejstarší a jediná v Česku

  6:00aktualizováno  6:00
Dvě zelené kabiny, které během čtyř minut překonají vzdálenost 1 188 metrů, jsou skutečným unikátem v zemi. Nikde jinde než na Ještědu podobnou lanovku nenajdete. Přitom je to letitá dáma − letos v červnu oslaví 75 let provozu.

lanovka na Ještěd - Jízda kabinkovou lanovkou na Ještěd trvá čtyři minuty | foto: Bořivoj ČernýMF DNES

Když v roce 1933 oficiálně poprvé spouštěli lanovou dráhu na Ještěd, byla to prestižní událost. Akci organizovalo tehdejší ministerstvo železnic a do Liberce se sjeli vedle šéfů Českých drah regionální politici, podnikatelé a zástupci firem, které se na výstavbě podílely.

"V úvodu odeslali telegram prezidentu republiky Masarykovi a ministrovi železnic a pak už se červená kabina vydala na svou první veřejnou cestu," poznamenal Pavel Vursta, který je už osmnáct let jejím přednostou.

"Liberec tak získal ojedinělou atrakci, kterou je lanovka dodnes. A to i přes to, že slouží lidem už pětasedmdesátým rokem."

Lanovka na Ještěd

Atrakce pro turisty

Do Liberce kvůli lanovce začaly mířit davy lidí. Platilo, že kdo přijel do Liberce a nebyl lanovkou na Ještědu, v Liberci jako by ani nebyl.

"Dá se říct, že to platí dodnes, protože v průměru ročně přepravíme čtvrt milionu cestujících," říká Vursta.

"Výhodou je, že se s námi mohou svést slečny v lodičkách i turisté s batůžky nebo lyžaři."

První zmínka o záměru výstavby lanové dráhy na vrchol Ještědu spadá do roku 1924. Tehdy německá firma Balichert, podnikající v lanové dopravě, předložila projekt majiteli hotelu na Ještědu, jímž byl Německý horský spolek pro Ještěd a Jizerské hory.

Po peripetiích s povoleními a výběrovými řízeními byla nakonec stavbou pověřena firma František Wiesner, dnes Transporta Chrudim. Stavbu ukončili stavitelé za dvanáct měsíců a dvanáct dnů.

Náklady na stavbu byly šest a půl milionu korun a zařízení celé bylo dílem domácích firem. První lidi začala lanovka přepravovat v červnu 1933.

Trať ještědské lanovky začínala na stanici v Horním Hanychově a končila na plošince pod hotelem. Vodorovně měřila přes 1 111 metrů, našikmo měřila o něco víc.

"Byla druhou kabinovou lanovkou v Československu, po lanovce z Janských Lázní na Černou horu v Krkonoších. Dnes je už ale jedinou, protože lanovka v Janských Lázních byla zrušená," poznamenal Vursta.

"Po obsazení Sudet Němci převzaly lanovku Německé říšské dráhy a pak ji na dva roky přebralo město Liberec. Po osvobození se stala zase součástí železnice a vrátili se sem původní zaměstnanci," vypráví Vursta.

lanovka na Ještěd

Zdejší pracovníci tu vůbec vydrželi obvykle dlouho. Za celou dobu trvání se tu vystřídali jen čtyři přednostové, což je průměrná služba na jednoho kolem dvaceti let.

V roce 1971 začaly dráhy s rekonstrukcí, která trvala až do roku 1975. Z původního zařízení zbyla jen nepatrná část stavební konstrukce ve stanicích. Trať byla opravená jako dvoulanová.

Navíc byla lanovka prodloužena o pět metrů na 1 188 metrů s převýšením 402 metrů. Dvojice podpěr byla nahrazena podpěrou jedinou o výšce 30 metrů. Nové kabiny mají kapacitu až 525 osob za hodinu.

Kontroluje se rentgenem

Kabinová lanovka na Ještěd je sice nejstarší v Česku, musí ale splňovat všechny bezpečnostní a technické parametry.

"Dvakrát do roka ji kontrolujeme a opravujeme. Zatímco na jaře je revize kratší, na podzim je složitější. To totiž demontujeme kabiny a pod rentgenem prohlížíme všechny součástky a hledáme možné vady," říká Vursta.
"Také s sebou vozíme bezpečnostní zařízení, které nám umožňuje otvorem v podlaze evakuovat do devadesáti minut všechny cestující."

To je podle něj rychlejší než například u lanovek sedačkových, kdy jsou lidé rozmístěni po celé trase a záchranářům trvá mnohem déle, než lidi dostanou na zem.

"Vozíme s sebou také náhradní agregát na výrobu elektřiny, aby v případě výpadku proudu lanovka vždy dojela do stanice," doplnil Vursta.

Pracovníci lanové dráhy také pravidelně cvičí společně s Horskou službou, lékařskou záchrankou a drážními hasiči evakuaci cestujících z lanovky.


Kabinová lanovka - technické údaje


Převýšení trati: 401,7 m 
Šikmá délka trati: 1 188 m 
Dopravní rychlost: 0,5 až 10 m/s 
Celkový čas jízdy: 4 min 
Počet kabin: 2 
Kapacita kabiny: 35 osob 
Přepravní výkon oběma směry: 1 050 osob za hodinu 
Počet podpěr: 1 
Max. výška kabiny nad terénem: 30 m 
Max. sklon na trati: 55,78 % 
Průměrný sklon trati: 36 %
Systém dráhy: kyvadlový
Maximální rychlost: 36 km/hod.
Lanovka může být řízena buď ručně, nebo automaticky

Kolik zaplatíte za jízdenku:
Obyčejné jízdné: 60 Kč/jeden směr, 100 Kč/zpáteční
Děti do 15 let: 30 Kč/jeden směr, 50 Kč/zpáteční
Dětský kočárek: 30 Kč/jeden směr, 50 Kč/zpáteční
Saně, skibob, padák, zavazadla nad 10 kg: 30 Kč
Jízdní kolo 50 Kč
více na stránkách Českých drah www.cd.cz 

Od 14. do 25. dubna 2008 bude lanovka na Ještěd mimo provoz kvůli pravidelným opravám a revizi.

Autoři:




Nejčtenější

Specialized Turbo Vado 4.0
Jak se přilepit hobíkovi na záda. Test elektrokola do města i na výlet

I největší skeptici už vidí, že expanzi elektrokol nic nezastaví. Po velkém průlomu v Německu, Rakousku a Švýcarsku v uplynulých letech definitivně zasahují i...  celý článek

Typický obrázek z německé Rujany: plážové „domečky“ jako ochrana před stálým...
Hrachovka z pytlíku, vlny studené. Jak se za Československa jezdilo k moři

Praotec Čech nás zavedl do středoevropské kotliny, rok 1918 nás v ní hranicemi uzavřel. Výsledek: nemáme moře. A přece jsme po jeho vlnách vždycky toužili....  celý článek

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

Provensalské Grasse je hlavní město francouzských parfémů
Kde nos potřebujete víc než oči. Výlet do města, kde voní každá ulice

Letní návštěva jihofrancouzské Provence se nemusí omezit jen na notoricky známá místa a přímořská letoviska. Vyrazte pár kilometrů do vnitrozemí, kde se mezi...  celý článek

Další z rubriky

Podle odhadů to vypadá, že plavat ve skutečnosti neumí polovina populace, tedy...
Proč Češi neumějí plavat aneb Jak neutopit doktora Mráčka

V Česku se každý rok utopí asi 200 lidí. A právě teď, během tropických letních týdnů, jich utone v rybnících, řekách a lomech nejvíc. Příliš často podceňujeme...  celý článek

Rýchorský prales v Krkonoších
Zakázaný ráj. V národních parcích se zpřístupní uzavřená místa

Nový zákon o národních parcích zpřístupní turistům některá atraktivní místa. Jedním z nich je i Rýchorský prales v Krkonošském parku, v českém Švýcarsku mohou...  celý článek

Hřebenovka přes Orlické hory je nenáročná trasa, která sice dokáže i trochu...
OBRAZEM: Nudíte se? Projděte se v létě po hřebenech Orlických hor

Hřebenovka přes Orlické hory je nenáročná trasa, která sice dokáže i trochu zatopit, ale převážně jde o parádní relax. Projdete se botanickou zahradou a...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.