Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Unikátní betlém ohrožují plísně

  16:22aktualizováno  16:22
Návštěvníci, kteří si o Vánocích prohlíželi unikátní sbírky Třebechovického muzea betlémů, možná netušili, že světoznámému Proboštovu betlému hrozilo zničení. To dosud zcela nepominulo. Během oprav letos na jaře restaurátoři zjistili, že dřevěné obložení proslulé památky poškodila plíseň a houba a do dřeva se zakousl červotoč.

"Díky okamžitému ošetření a opravě dřeva se podařilo betlém zachránit. Odborníci však tvrdí, že nebezpečí se zcela zažehnat nepodařilo. Během čtyř až pěti let se pohroma může vrátit," uvedla ředitelka třebechovického muzea Zita Zemanová.

Zdi budovy obsahují podle zjištění specialistů siřičité soli a soli dusíku, které v nich zanechala dlouholetá místní koželužská výroba. Pro pracovníky muzea je přítomnost soli neodstranitelný problém, který může způsobit škody kdykoli v budoucnu.

"Sůl stále udržuje vlhkost zdiva a to je prostředí, které vyhovuje plísním. Houby a plísně se navíc většinou nepodaří umořit úplně. Pokud se už někde jednou uchytí, mají tendenci objevovat se znovu," vysvětlila ředitelka.

Stránky Třebechovic si prohlédněte ZDE.

Během letošních záchranných prací se sice podařilo zabránit nejhoršímu, ale památkáři vidí jedinou možnost: vystavět novou budovu. Ta poskytne památce suché a bezpečné místo.

"V příštím roce se chceme obrátit na všechny instituce, které mohou na stavbu přispět. Věříme, že nám s dostavbou pomůže ministerstvo kultury a že přispěje krajský úřad. Chceme se také obrátit o pomoc na fondy Evropské unie," řekla Zemanová.

Třebechovické muzeum nabízí kromě proslulého Proboštova díla řadu dalších betlémů. V depozitářích má sto třic et unikátních lidových prací ze skla, dřeva, textilu, papíru a z dalších materiálů.

Autoři:


Témata: Fond, Plíseň


Nejčtenější

Ilustrační foto
Židé, prosím, sprchujte se. Cedule v švýcarském hotelu naštvaly Izrael

Malý alpský hotel ve Švýcarsku vyvolal pobouření, když ve svých prostorách umístil cedule s pokyny pro židovské hosty. Po vlně kritiky, ke které se připojila i...  celý článek

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

Estonský hrad Kuressaare (Arensburg)
100 POHLEDŮ: Důstojníci na procházce u hradu v Kuressaare - Arensburgu

Pro období let 1890 až 1914 se vžilo označení Belle Époque - „krásná doba“. Právě v tomto období vznikla většina fotografií, které jsme zařadili do seriálu 100...  celý článek

Tanečník ze Sepiku je připravený na kulturní show v Madangu.
My máme hodinky, oni mají čas. Co udělají mobily s Papuánci?

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

V Sieře Leone přišlo po masivním sesuvu půdy o život až tisíc lidí. (14. srpna...
Jak bahno utopí tisíc lidí. V přelidněném Freetownu katastrofě sami pomohli

Při masivních sesuvech půdy v metropoli západoafrické Sierry Leone Freetownu zemřelo více než 400 lidí, z toho zhruba sto dětí. Dalších 600 se stále pohřešuje,...  celý článek

Další z rubriky

Švejnohovi vyrážejí na dovolenou do kempu každý rok už deset let. Postupně se...
Dovolená s dětmi v kempu je zase hit. Luxusní chatky už ale neseženete

Po loňské úspěšné sezoně se české kempy připravují na podobný nebo větší zájem ze strany domácích turistů, hlavně rodin a sportovců. Kdo však nechce spát ve...  celý článek

Vodáci mají šanci zajistit si splutí nejkrásnější části Vltavy.
O splutí Teplé Vltavy za 500 korun je zájem, zdražení vodáky neodradilo

Zájem o splouvání Teplé Vltavy, která vede šumavským národním parkem, neklesl ani poté, co letos musí zájemci za plavbu zaplatit více než loni. Úsek mezi...  celý článek

Podle odhadů to vypadá, že plavat ve skutečnosti neumí polovina populace, tedy...
Proč Češi neumějí plavat aneb Jak neutopit doktora Mráčka

V Česku se každý rok utopí asi 200 lidí. A právě teď, během tropických letních týdnů, jich utone v rybnících, řekách a lomech nejvíc. Příliš často podceňujeme...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.